OrAngeLove
Oranžová láska
Obsahy(1)
Nabídka umírajícího muže je temná a podivná a devadesát devět procent lidí by o ní odmítlo byť jen uvažovat. Jenže stále je zde ještě to jedno procento nerozvážných. On se uvolí, že poskytne honosný byt, jídlo a vše potřebné k životu, ale pouze páru, který je do sebe natolik zamilován, že vydrží v přítomnosti pouze svého partnera až do majitelovy smrti. Pokud to daná dvojice dokáže, přejde byt automaticky na ni. Ale pokud se jeden z páru rozhodne odejít, celá dohoda padá a už se nikdy nesmějí vrátit zpět. Hnědovláska Kaťa, cellistka, a její nový přítel, fotograf Roman, věří, že právě jejich čerstvý vztah je schopen v této zkoušce obstát. A supermoderní loftový byt je zároveň velké lákadlo. Už brzy jim ale bude dopřáno pochopit, že i láska má svoje hranice. Hranice, za nimiž leží neštěstí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Souhlasím s 1. větou freddyho. opravdu nevím, co si o něm myslet. Tento pocit se dostaví po konci, před ním jsem se jen snažil pochopit chronologii střihu a vůbec celkový způsob točení. A popravdě nevím co si o něm mám myslet dosud, 4 měsíce po zhlédnutí. Ze začátku jsem si to proto pokládal za jistou variaci 500 dní se Summer, ale bez počítání dnů od seznámení. Aby se střihem ladila i hudební stránka, tak je vytvářena na rozladěné piano (páru). Jedním z důvodů, proč jsem to chtěl vidět, že jsem chtěl začít s poznáváním ukrajinské povahy a myšlení. Avšak myslím si, že Oranžová láska není typickým ukrajinským dílem. ()
Nepříliš zdařilá zápletka selhává zejména na trestuhodném nevyužití zajímavých motivů (uzavření partnerů v malém prostoru, podivná hra) a soustředění veškeré energie na naprosto banální zvrat v druhé polovině snímku. Audiovizuální stránka, jakožto i použité exteriéry, je zajímavá, nicméně její pozoruhodnost nevyplívá z kvalit, ale pouze z faktu, že je jistým způsobem unikátní. Spolu s nechronologickým vyprávěním se snaží působit na divákova očekávání a zejména emoce. Jenže vzhledem ke způsobu konstruování celého příběhu a vytváření vztahu k postavám je z diváckého hlediska obtížné dosáhnout jakékoliv empatie. ()
Asi ještě nikdy v životě jsem neviděl film, kde by se podařilo perfektně skloubit výbornou kameru, uchu lahodící hudbu, detailní zvuk, přesný a zkratkovitý střih, potlačit děj a odstranit ho až do pozadí. Přesto však film nabídne jednoduchý, zato však uchvacující scénář, který obnaží duši dvou mladých lidí (mimochodem perfektně je ztvárnili Alexej Čadov a Olga Makejeva) až do morku kostí. Každý střih, každý záběr, každá barva a každý zvuk měl ve filmu své patřičné místo a tedy i svou patřičnou hloubku. Ani milimetr filmu nepřišel nazmar. Tvůrcům děkuji za silně poetický až tajemný zážitek, jsem šťastný, že jsem po delší době mohl vidět opravdu skvostný film. Přestože má film určitě své mouchy, já je nenašel. Plná spokojenost. Zajímavostí pak je, že postprodukci na tomto filmu dělali Češi. ()
Upřímně nevím, co si o tomto filmu mám myslet. Je totiž hodně dělaný především na uměleckou a vizuální krásu. Už od začátku na vás režisér pustí spršku scén, které vzhledem k tomu, že neznáte děj, působí značně zmatečně a nelze se v tom i při sebevětší snaze zorientovat (když to vidíte podruhé, tak už to je zajisté snázeji pochopitelné, ale ztráci to své kouzlo). Mladík běží v dešti ulicí, při tom fotografuje, honí tramvaj, do toho dívka hraje někde ve sboru na cello, prostě sprška scén, které mne jako diváka značně zmátly hned na začátku. Pak to tedy pokračuje už se tam i mluví a postupně se seznamujeme s dějem a už to je pak v pohodě, ale když jsem měl pocit, že se dostávám do děje, tak zase přišla mozaika zvláštních scén, u kterých jsem opět nechápal, co mají značit. A takovéhle mozaiky scén se tam pak objevily ještě několikrát. Prostě pan režisér nechtěl asi jen normálně odvyprávět příběh, ale evidentně se pokusil o umělecky a vizuálně provedený film, kde děj je až něco druhořadého. A k mému ohromnému překvapení teď mám pocit, že jsem viděl něco výjimečného, něco tak úžasně a výjimečně zajímavého, že se to dá těžko vyjádřit slovy. Prostě se jedná o velmi zajímavý ukrajinský film, který rozhodně stojí za vidění. Dějově je to velmi perfektně zvládnuté a film plně ukazuje absurditu života a také jak lidské selhání někoho cizího může ovlivnit život dvou zamilovaných lidí. O hereckých výkonech ani nemluvím, ty byly velmi přesvědčivé a rozhodně naprosto bezchybné. Takže ač jsem chtěl film hned na začátu, kdy jsem se ztrácel v oněch obrazových mozaikách, přepnout, nakonec se z toho vyklubal jeden z těch silnějších filmových zážitků. Je to za pět hvězdiček a určitě tento film doporučuji, pokud budete mít možnost ho vidět. ()
To bylo jako kdyby mně někdo v pokoji vysypal toi toiku. Tam snad nebyl jediný celkový záběr, jediný záběr na tvář herců v dialogový scéně. Pane Badojeve sorry, rozumím tomu že jste chtěl udělat originální film a používal i originální obrazový formy, ale možná by jste měl jít raději dělat loutkový divadlo. V divadle SaH hledají někoho, kdo bude vodit Žeryka, tady bych pro Vás viděl pro drahý Alane uplatnění. ()
Reklama