Les Secrets de la tour Eiffel
Obsahy(1)
Francouzský dokument o historii a současnosti nejslavnější rozhledny světa.
V roce 1989 se v Paříži měla konat Světová výstava jako připomínka stého výročí Francouzské revoluce. Aby oslavy byly opravdu velkolepé, vypsala městská rada soutěž na postavení nejvyšší věže na světě - železné věže vysoké 300 metrů. Jako nejlepší byl vybrán návrh inženýra Gustava Eiffela, renomovaného konstruktéra a stavitele. 250 dělníků stavělo "krajkvou žirafu", tak Pařížané dosti diskutovanou a často i zavrhovanou věž nazvali, dva roky. 31. března 1889 předal G. Eiffel své dílo veřejnosti. Po třiceti letech měla být "ajfelovka", jak se jí v češtině pěkně říká, opět rozebrána. Z nejrůznějších důvodů, mimo jiné i obranných, se tak nestalo a věž inženýra Eiffela, triumf techniky 19. století, je dodnes neodmyslitelným symbolem Paříže a Francie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Parádní dokument nejen o věži samotné, ale i o době a důvodech proč vznikala. A samozřejmě i jejím geniálním tvůrci, který svým dílen nesmrtelně poznamenal tvář moderní Paříže. Díky dokumentu budeme mít možnost nahédnout i do útrob tohoto podivuhodného díla, mimo klasické návštěvnické trasy. Na vlastní oči jsem ji neviděl, ale věřím, že se na Eifelku někdy podívám. Bohužel co tak slýchám od těch co Paříž navštívili nedávno, asi jsem už prošvihl ten čas kdy Paříž patřila Francouzům a byla romantickým cílem všech milenců a novomanželů... Dávám za 5 nýtů. * * * * * ()
Připouštím, že ji mám ráda, že se mi moc líbí a přitahuje mě. Baví mě její pomyslná jednoduchost a ladná krása. A jsem moc ráda, že i nám, kteří jsme nikdy nepochopili, proč konstruktéři ubližují nebohým tělesům tím, že je různorodě pižlají, aniž by jim ta tělesa cokoliv zlého udělala, se Michel Chevalet pokusil vysvětlit, jak je ta fešanda vlastně udělaná. ()
V Paříži jsem byl týden přes Silvestra, ale k téhle pitomé potové atrakci jsem se vůbec nedostal. S dokumenty o Eiffelovce se roztrhl pytel. ()
Tak přátelé, standardní dokument ve kterém ovšem chybí i ta sebemenší zmínka o Cimrmanovi. Přitom všichni velmi dobře víme, že právě Jára Cimrman byl ten kdo srovnal nohy věže do výsledné ladné podoby a dotvořil tak symbol Paříže. Škoda přeškoda, že když se Michel Chevalet pokusil vysvětlit, jak je ta fešanda udělaná pozapoměl na tento základní fakt. Zneuznaný český génius tak zde vyšel opět naprázdno... ()
Paříž už není krásná, ale tady se člověk dozví něco z její lepší epochy. 73%. ()