Režie:
Michelangelo AntonioniKamera:
Luciano TovoliHudba:
Ivan VandorHrají:
Jack Nicholson, Maria Schneider, Ian Hendry, Steven Berkoff, Ambroise Bia, José María Caffarel, Ángel del Pozo, Jean-Baptiste Tiemele, Jenny Runacre (více)Obsahy(2)
Válečný zpravodaj David Locke (Jack Nicholson) se v nejmenované africké zemi pokouší spojit s povstalci. Namísto nich najde v sousedním hotelovém pokoji mrtvého obchodníka, se kterým se dříve seznámil. David se díky podobnosti se zesnulým rozhodne zfalšovat pasy a začít žít někoho jiného. Vydává se na schůzky podle jeho diáře do Londýna, Mnichova či Barcelony a zjišťuje, že jeho novou profesí je pašování zbraní povstalcům, které před pár dny hledal. Stíhá ho policie i dvojice zabijáků ve službách afrického diktátora, ale nejvíce ho pronásledují postavy z jeho minulosti: manželka a televizní producent. Davida při jeho zběsilém útěku od vyprázdněného života doprovází také mladá studentka architektury (Maria Schneiderová), která ho motivuje dotáhnout věci až do hořkého konce... Povolání: reportér patří k divácky nejvstřícnějším dílům z Antonioniho filmografie, přesto neztrácí nic z režisérova výrazného rukopisu. Podobně jako v jeho předešlých filmech hraje výraznou roli prostředí, které je v souladu s vnitřními stavy hrdinů – ať už jde o africkou poušť, botanickou zahradu nebo Gaudího ornamentální budovy. Snímek natáčel režisér po anglické Zvětšenině (1966) a americkém Zabriskie Pointu (1970) taktéž mimo domovskou Itálii a znovu využil dobrodružnou zápletku pro vizuálně podmanivé přemítání nad křehkostí i bezvýchodností mezilidských vztahů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (77)
Druhý život? A nebyl by později stejně nutný i třetí? A čtvrtý? V oněch pustých krajinách a pouštích není prázdno, jsou naopak plné - otázek. Čím pustější, tím hlubší. Podobně jsou na tom Gaudího stavby - jsou hluché a neodpovídají. Otázky, které člověkem zamávají, a o kterých se nedá už ani předstírat, že tu nejsou. Jakmile totiž vyvstanou, nedá se vrátit zpět (ale kam?). ... A odpovědi leží v nedohlednu, vlastně ani tam ne - jediné zrnko prachu v sobě nemá tu naději. K tomu ta podivná a "nepřirozená" smrt! (ani ta jakoby nebyla odpovědí). Tak kde tedy? Uf.. (pocit, jakobych se řízl do ruky. Nebo do krku) // 30.5.2020 Původní Antonioniho "ideální" verze měla prý 4 hodiny.. To by byl teprve bjiák! ()
Že by Antonioni studoval Cimrmanovu teorii šrapnelů? Vždy, když to už je moc prázdné a bezúčelné, si postavy stoupnou vedle sebe a pronesou nějakou metaforu, zcela jasnou a očividnou, která musí zase chvíli fungovat jako motor dalším poloprázdným scénám. Někdo to považuje za chabou berličku (ty metafory mají z děje vyplývat, ne být vyřčeny nahlas), jiný za vrchol filmové poetiky (nádherně rozváděné myšlenky). Na mě to působí kus od kusu... zde spíš dobře. Ale dobře v rámci toho, jak Antonioni natáčí. Potenciál filmu, který mohl odvyprávět zajímavý příběh, mi přijde nevyužitý. Chtít "odvyprávět příběh" od Antonioniho je ale marné, je mi jasné, že o to mu nejde. 3 a 1/2 ()
Musím říct, že se mi to líbilo víc než Zvětšenina... Je to velmi natahované (hlavně na začátku), ale pokud se dostanete do děje a vcítíte se do hlavní postavy, jste v Antonianiho sítích a velký filmový zážitek vás nemine - možná vám to nedojde hned jak začnou běžet titulky, ale kdesi snad v podvědomí vás začne hlodat a nutit hledat smysl nejen filmu, ale všeho kolem nás ( - tak jako by to mělo být u všech "filmů"). ()
5/10 Na to jak je to dlouhe jsem cekal, ze to bude vetsi umelecka onanie... a ona kupodivu nebyla - nebo uz jsem klesl na uroven lidi s horsim vkusem, nez jsem mel driv... Mozna me olslovilo samotne tema vymeny zivota s nekym jinym, geometricky presne zabery nebo zaverecna jizda kamery z okna, ktere se vyrovna pouze pouze jeden 5minutovy rusky. Cekal jsem hruzu a dostal jsem stravitelnou dvouhodinovku - mozna i proto, ze jsem to videl v 38 horeckach... ()
Koprodukční snímek Povolání: reportér (1975) patří mezi významná díla Michelangela Antonioniho, jež byly v naší distribuci uvedeny. Scénář : Michelangelo Antonioni, Mark Peploe a Peter Wollen. Kamera : Luciano Tovoli. Hudba : Ivan Vandor. V příběhu televizního dokumentaristy, který využije příležitosti, a pouhou výměnou fotografií v pase přijme identitu zemřelého obchodníka, Antonioni opět zkoumá křehkost a nevyzpytatelnost mezilidských vztahů. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (8)
- Film obsahuje sedm minut záběru kamery otáčející se o 180 stupňů kolem své osy. (Terva)
- Michelangelo Antonioni pôvodne chcel v hlavnej role Donalda Sutherlanda. (Bilkiz)
- Natáčení probíhalo v Anglii. (Terva)
Reklama