Nem vagyok a barátod
Nie som tvoj priateľ
I Am Not Your Friend
Obsahy(1)
Sára miluje Márka a čeká s ním dítě. On ji má sice také rád, ale miluje i Sofii. Té se nelíbí, že je podváděna: byla by raději, kdyby ji někdo hýčkal. Mohl by to být třeba András – jenže ten už hýčká svou ženu Ritu. A ta zase zištně pečuje o mladičkou Natašu, kterou by rád využil kdekdo. A co na to Jimmy, a zvlášť Etele, kterému se mimochodem velmi líbí Sára? Skupinka obyvatel moderní Budapešti je provázaná složitými a zištnými vztahy, vyděračskými city a ponižujícími pouty závislosti. Muži a ženy se ovšem ve stejných situacích chovají různě... Ve svém novém projektu potvrzuje režisér György Pálfi pověst experimentujícího provokatéra. Vypjatě cynická mozaika odcizených vztahů vznikla během dvaceti dnů na základě improvizace filmového štábu a devíti hereckých amatérů. Temný snímek o neřešitelných vztazích kontrastně uvozuje krátký dokument o čtyřletých dětech v mateřské škole. Ani zde ovšem nejsou vztahy nijak idylické... [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Ve svém novém filmu György Pálfi upouští od vizuálně bohatého stylu a zaměřuje se na čistou realitu. Cynická vztahová mozaika v jeho podání v podstatě nenabízí nic nového, ale zároveň si drží docela vysokou úroveň a doplněná o krátký před film z dětské školky získává další rozměr. Možná je to právě zmíněný před-film ze školky, který nejvíce vyzdvihuje následný celovečerní film. [LFŠ 2009 – host: György Pálfi] ()
Zrovna nedávno jsem byla v jedné cukrárně svědkem příběhu, kdy malá holčička byla jak uragán a jedna postarší dáma prohlásila na její účet, že je nevychovaná. V tu chvíli se zvedla maminka, které bylo celou dobu jedno, že holčička demoluje vše co vidí, přišla k té postarší dámě a řekla jí: "A ty drž hubu, ty krávo!". Řekla bych, že Pálfiho film Nejsem tvůj přítel, tato příhoda naprosto vystihuje. Žádná úcta, citová chladnost, absence lásky, život bez hranic - to jsou fenomény dnešní doby. No a kde se to bere? Přece už v dětsví, jak výborně Pálfi zobrazuje ve své sondě do školkového věku. A kde to berou ty děti? No přece od svých rodičů.... ()
Já rozhodně nemám nic proti experimentálním filmům (a nechci si tu hrát na bůhvíkoho, ale člověk, který strašně obdivuje filmy Jamese Benninga, by to ani neměl všem prokazovat), Pálfiho mám taky dost rád a co jsem od něj viděl, tak mě buď naprosto nadchlo nebo to aspoň mělo něco do sebe - včetně Taxidermie, která mě moc nezaujala. Ale Nejsem tvůj přítel pro mě bylo zklamání jako prase. Vůbec to nevypadá jako film od Pálfiho (ačkoli on v každém filmu má jiný styl, ale stejně je v něm poznat), ale jako od nějakého Fliegaufova fanouška nebo učně. Možná se jen Pálfi snažil o vlastní verzi Houštiny, kterou to kamerou dost připomíná, jenže Houština je taková záměrně a navíc je maximálně minimalistická. Tohle ale ne, tohle by klidně mohlo být natočené úplně normálně. Jenže si to chce strašně hrát na umění, tak je tu extrémně rozklepaná kamera zabírající nejčastěji co nejotravněji a bez koncepce detaily obličejů, dále naprosto nesympatická banda idiotů, kteří se jakž takž vídají a baví se občasně mezi sebou, ale přátelé to asi moc nejsou, o žádné postavě se moc nedozvíme a konflikty mezi nimi mi byly taky ukradené. Přitom jich tu není málo, ale ani jeden není nijak zajímavý, navíc když tu ani žádná psychologie není. Přesah ten film taky nemá, takže je o ničem a zbytečný filmařsky i obsahem. Úplně mě minul a nelíbilo se mi na něm - kromě konce, který aspoň nějak vypadá - vůbec nic. A nemyslím si, že by to bylo jen z mých problémů, protože scénářem je to fakt pseudoumělecká rutinní mizérie. Fakt bych nečekal, že nějakému filmu od Pálfiho dám tak strašně nízké hodnocení, ale tady to fakt jinak nešlo. Ale tak pořád můžu věřit v to, že mu ten film zkazili ti dva jiní režiséři... 1* ()
Vydařený experiment, zachycující nejskrytější lidské pohnutky a čirou realitu bez výraznějšího přikrášlování (vyjma hlavního záměru stvořit jakousi mozaiku a různých drobností), co se týče scenáristické výstavby, gradace, kamery atd. Hledáte-li odpovědi, proč se lidé leckdy chovají toliko sobecky, sebejistě, zaslepeně, "doplňte si sami", Pálfi vám je, byť pochopitelně stále v omezeném rozsahu, ve svém nejnovějším snímku poskytne. (44. MFF KV - 8.7.08) ()
Původně jsem na tento film ani jít nechtěl, ale nějak byla v programu mezera, tak proč ji nevyužít, kor když se jedná o zajímavého režiséra. Jedná se jistě o netradiční a zajímavý počin, ale bohužel ne dostatečně na to, aby mě uspokojil. Tušil jsem, že to nedopadne asi nejlépe a Pálfiho bych raději chtěl klasický a snímek s normálním rozpočtem. Tyhle experimenty si mohou zkoušet začínající režiséři a uvést je jako svou prvotinu, ale vracet se k improvizační milostné maškarádě a ještě ji přivézt na festival je prostě zbytečné a navíc i nežádoucí. Na druhou stranu mě film ani příliš neurazil. Začátek, při kterém mělo několik jedinců v sále orgasmický smích byl celkem příjemný a následná milostná pouta aneb všichni jsme propojeni byla sice jen klišovitou záležitostí, ale i tak se na to dalo solidně koukat. (6/10) [MFFKV 2009] ()
Galerie (15)
Photo © Eurofilm Stúdió
Reklama