poster

Podzim

  • Německo

    Herbst

  • Turecko

    Sonbahar

  • anglický

    Autumn

Drama

Německo / Turecko, 2008, 99 min

Režie:

Özcan Alper

Scénář:

Özcan Alper

Kamera:

Feza Çaldiran
(další profese)
  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $741,768(18.9.2010)

  • hygienik
    **

    Film v ktorom sa nestane nič neočakávané ani strhujúce, ale hlavné postavy sa intenzívne vyrovnávajú so svojimi pocitmi a postojmi k svetu a okoliu. Vhodné len pre tých, ktorým nevadia pomalé intímne-analytické filmy. Príroda bola nádherná.(3.4.2009)

  • Matty
    ***

    Podzim má do své zasmušilé tváře vyryty všechny rysy evropského uměleckého dramatu, „očistný" řev na skalním útesu nevyjímaje. Mlčení přebíjí mluvení, řeší se otázky smrtelně seriózní, chování hlavního hrdiny vyvolává podezření ohledně jeho duševního zdraví. Namísto aktivního hledání práce a začleňování se do společnosti, jak hrdinové „resocializačních“ dramat činívají, nechává televizní obrazovkou odsávat zbytky jeho životní energie. Když se mu naskytne příležitost, stejně nic neudělá. Zda tichá skuhravost filmu (chcípáctví, chcete-li) odráží náladu turecké společnosti či pouze režiséra, nedovedu posoudit, podnět k dobré náladě ale hledejte jinde. Dlouhé melancholické záběry narušují rychlé flashbackoidní prostřihy, jež zachycují nejspíše zásadní událost, o níž ke škodě příběhu vcelku nic zásadního nezvíme. Vypouštění situací jiných, které vidět netřeba (snadno si je domyslíme), filmu naopak prospívá. 65%(19.4.2011)

  • radektejkal
    *****

    Yusuf měl štěstí, umírá doma s podzimní a zimní přírodou. Tedy nikoli ve vězení, v nemocnici, ani někde v ubytovně. A přitom má relativně dost času reflektovat svůj život a vyrovnat se s ním. Pokorná matka, veselý kamarád a krásná prostitutka lemují jeho umírání. O čem v této době přemýšlí a s čím se vyrovnává, nevíme, Yusuf je nemluvný (jen pár slov a flashbacků). Proto jeho myšlenky musíme odvozovat z viditelných zálib: má rád hudbu, opravuje a nakonec hraje na dechový nástroj, který bohužel nedovedu pojmenovat; má rád hory, podniká výlet i přes nevhodnou dobu; má rád kamaráda, se kterým vypije nejednu skleničku. Naopak setkání s dívkou a vztah k ní, i přes jejich spřízněnost, je bez budoucnosti. Zato vztah k matce je nepomíjivý, osudově vázaný. Tento film, s výbornou kamerou a hudbou (např. místa, když hudba převáží slova a zůstává jen ona a obrazy), je symbolem pozdního podzimu, odpočinku a zanikání. Domnívám se a věřím, že se v této době podařilo Yusufovi vyřešit většinu svých životních problémů. Minule jsem pochválil komentář Mattyho, zde s ním však zásadně nesouhlasím.(30.5.2014)

  • vypravěč
    ***

    Tiché, úsporně snímané drama odcházejícího mladého muže, smrtelně nemocného propuštěného politického vězně, se soustřeďuje na rozmanité interakce této uzavřené postavy – s lidmi, prostředím, řečí, krajinou, se vzpomínkami a nesměle znázorňuje hranice prožívané volnosti ve světě nesvobody, ale zároveň také odhaluje meze vyjádřitelnosti duchovního dobrodružství. Zpomalený záběr padající kuličky dojme jen toho, kdo nikdy neuklouzl, a sledovat umírání snímané poučenou kamerou se stěží vyrovná opačně zaměřenému zraku, který by naopak dokázal onu tragédii vyjádřit úplněji a jemněji: nadechne-li se po léta dušená bytost, nadechne se pokaždé jen ke kašli, ale za ním se smrt ani nezatřepotá, a přijde-li, pak jen jako před svým západem to staré dobré slunce zaplaví zrak tou jablečnou žlutí, která je nerozlišitelná od vinné, a zbude jen na tom, kdo z toho svobodného bdění zcela nevystřízlivěl, aby si domyslel, kam ty mravenčí stezky vedou.(23.3.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace