Šódžo cubaki
Midori
Obsahy(1)
Malá Midori nemá v životě štěstí. Její nemocnou maminku ještě nestačily úplně ohlodat krysy a dívenka prodávající květiny je donucena pracovat v cirkuse, kde se stává obětí sexuálního i jiného ponižování ze strany místních „zrůd“. Ještě že se do Midori zamiluje nový člen ansámblu, liliput, který vedle toho, že dokáže vlézt do láhve s úzkým hrdlem, ovládá také mocnou magii. Film vzniknul podle mangy undergroundového kreslíře a scenáristy Suehira Marua, jehož tvorba náleží do stylu, kterému se poprávu říká ero guro nansensu, nebo-li erotický groteskní nonsens. U Dívky s kaméliemi se autor navíc inspiroval starým japonským formátem kamišibai, jehož provozovatelé jezdili od města k městu a předváděli zákazníkům obrázky, k nimž vyprávěli příběhy. Maruova historka je ovšem pro poněkud otrlejší publikum. Režiséru Hirošimu Haradovi se Maruův komiks líbil natolik, že se rozhodl podle něj úplně sám vyrobit nezávislý animovaný film. Trvalo mu to pět let vytrvalé práce na vlastní náklady. Vzhledem k extrémnímu charakteru svého filmu Harada ani nežádal japonskou ratingovou komisi o povolení k veřejnému promítání a snímek pouštěl výhradně pokoutně na soukromých projekcích doprovázených kouřovými efekty, ale i různými interaktivními prvky. (Festival otrlého diváka)
(více)Recenze (22)
Před puštěním jsem si četl věty typu: zvrhlý film, nabitý perverzní akcí, nechutné – tak jsem do toho šel, protože podobné „úchylárny“ to je něco pro Sola. Těšil jsem se jako malé děcko. Začátek byl skutečně velice zajímavý a v onom cirkuse bylo „kreatur“ víc než dost. Mladičká Midori to vážně neměla lehké. Jenže zhruba od poloviny filmu to začala být trošku otrava a já se začal i nudit. Přece jenom jsem očekával tu salvu nechutností, jenže Harada jaksi zvolnil tempo a na řadu přišla i „romantika“. Takže trošku zklamání (ale jen trochu), čekal jsem víc, ale i tak celkem příjemná podívaná a zas tak nechutné to nebylo.70% ()
Freaks Todda Browninga som zatiaľ nevidel, ale podľa toho čo o nich viem, je Midori pravdepodobne ich pravý opak. Ak som to dobre pochopil, jedna z myšlienok tohto zvráteného anime hovorí, že škaredí a postihnutí sú zároveň ukrutné sadistické svine. Ťažko toto niekam zaradiť, je to také hodne surrealistické a trochu mixnuté pedofilným hentai; hodnotím teda skôr technickú stránku ako rozporuplný obsah. Edit: Mal som o Freaks asi trošku mylné informácie, je to z časti o tom istom, akurát že Shōjo tsubaki je verzia pre úchylákov. ()
No, a je to tady, mám za sebou údajně nejzvrácenější, neúchylnější a nejnechutnější anime všech dob... A výsledek je takový, že mě mrzí, že to nebylo čistě hororové drama a la Freaks, ale musel tam být ten fantasy prvek, který tam je poněkud navíc a podle mě vše dost brzdil. On teda největší kámen úrazu je, jak to vypadá, protože to celé je doslova jen trochu rozpohybovaných obrázků (a někdy jen obrázků) a navzdory všemu šokujícímu, co se tam děje, to nedokáže vytvořit atmosféru. Taky to vše nechutné a perverzní vybije hned v první půlce, takže pak už je to jen sice pedofilní, ale i tak unylý "romantický" film. A hlavně když víte, do čeho jdete a už jste něco takového viděli, tak vás to jen tak nezaskočí - ostatně, v galerii je doslova všechno zvrácené, co zde uvidíte a zbytek filmu buď tak na první pohled nevypadá a zvrácenost je "skryta" v pozadí příběhu, nebo tam jsou halucinogenní výjevy, ale těch je málo. Kdyby se autor víc zaměřil na postavy, kdyby silněji prokreslil prostředí, aby to nebyla jen samoúčelná depka (a hlavně samoúčelná úchylárna), kdyby to mělo hlubší záměr, než vypuštění vlastní zvrácené fantazie, byla by Dívka s kaméliemi pro mě stejně významným filmem, jako třeba Život i smrt porno bande. Takhle je to jen další z kultů svého druhu, který je působivější, když o něm slyšíte, než když ho nakonec vidíte. Aspoň já to tak mám, vlastní představy jsou často děsivější než realita. Tři hvězdy tomu ale dám za to, že to svoji naprostou depku umí funkčně předat, že to má intenzivní "křičící" scény, že mi Midori bylo líto, že tam jsou přímé odkazy na geniální Freaks, že se to nebálo jít s hnijící kůží na trh a taky za fakt, že Harada tvorbě něčeho takového věnoval pět let svého života a že to celé vytvořil na koleně. Vlastně je to krásná ukázka toho, jak by vypadalo amatérské anime, ale pokud by to někdo náhodou chtěl vidět jen kvůli tomu, ať se radši připraví, že tady se na podrobnější úvod kašle a diváka to hned hodí do víru zvráceností... A radši ani nechci vědět, proč tomu věnoval tolik času, protože odpověď by možná byla mnohem děsivější než celý tenhle film. Slabé 3* ()
Už jsem si myslel, že jsem toho od Japonců viděl hodně, ale oni mě vždy dovedou překvapit. Tohle se jim povedlo i se snímkem "dívka s kaméliemi". Je to krátké, je to anime, ale je to děsivě úchvatné. Tady je strašně moc vidět, že tvůrci filmu považovali mangu za geniální a v některých chvílích v podstatě používají jen stránky z této mangy. Skvělé, i když bizarně nepříjemné. ()
Midori, celým názvem Čika gentó gekiga Šódžo cubaki (doslova Undergroundově promítaný dramatický komiksový strip Dívka s kaméliemi), či zkráceně jen Šódžo cubaki (Dívka s kaméliemi), je adaptací ero-guro mangy od Suehira Marua (manga je zase adaptací jedné kamišibai). Vypráví příběh dívky Midori, která se po smrti matky dostane do cirkusové společnosti, v jejíchž představeních vystupují především znetvoření lidé (freak show). Zde je Midori terčem neustálých ústrků a zneužívání. Adaptace Midori se nechtěla ujmout žádná produkční společnost, a tak je film z velké části dílem jediného muže, režiséra Hirošiho Harady, přičemž pomoc mu nabídli další jedinci a menší společnosti (od nezávislých producentů dokumentárních filmů po SM kluby). Na filmu začal Hiroši Harada pracovat v roce 1987 a kresbou více než 5000 snímků strávil zhruba pět let. Harada odmítl vydání filmu na videokazetách a stejně tak nechtěl, aby byl film promítán obyčejným způsobem. Premiéra probíhala ve stanu, kde se kromě promítání filmu konala hudební a divadelní představení a výstavy bizarních exponátů. Během filmu byl sál plněn mlhou a větráky rozháněly do vzduchu okvětní lístky sakur. Jindy dostali před promítáním diváci mapu, která je provedla skrze bludiště a různé pokoje až do sálu. Když se v roce 1999 film vrátil ze zahraničních festivalů do Japonska, byl zabaven, zničen a jeho veřejné promítání bylo zakázáno (zákaz však zjevně není vždy dodržován). Několik kopií na videokazetách se však zachovalo a díky nim mohla být Midori v roce 2006 vydána na DVD pro evropský trh. Zdroje a další informace: oficiální stránky, AniPages, Wikipedia. ()
Galerie (9)
Photo © Kiryûkan
Reklama