Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 651)

plakát

Správnej polda (2003) 

Jihoafrická republika je sice jedna ze zemí, které bych rád jednou navštívil, ale žít bych tam určitě nechtěl. Zvláště v poslední době tam není moc dobré být bělochem a mít prachy či půdu…On ten bordel tam byl vždycky, ale…Film podle skutečných událostí (postavy), který sice není žádná sláva, ale dívat se na něj určitě dalo. Rozhodně tam dalo méně práce vykrást banku tehdy než teď a polda Andre Stander toho dokázal využít. Byla celkem prdel sledovat, jak mu to až snadno procházelo, ale jednotlivým přepadáváním se mohli tvůrci věnovat více. Když potom utekl z vězení a společně s kumpány pokračoval ve své zločinecké dráze – přitvrdilo se, nechybí i drsnější závěr a Thomas Jane nepodal zas až tak špatný výkon – průměrný film, který určitě neurazí!

plakát

Humans Versus Zombies (2011) 

Ani na druhý pokus mě režisér Brian T. Jaynes svou tvorbou neoslovil a opět mi naservíroval těžce podprůměrnou podívanou. Stejně jako tomu bylo u filmu Boggy Creek (2010). Takže jsem nucen si jej zařadit na svůj black list odpadních režisérů. Tenhle chlapík má možná nápady (i když ne originální), ale absolutně je nedokáže zrealizovat před kamerou, aby se z toho stala alespoň stravitelná a trošku zajímavá podívaná. Zde se nechal pro změnu částečně inspirovat stejnojmennou americkou univerzitní live-action game (hrou)…    Jediné plus vidím v obsazení několika pěkných bab (které ovšem zaujmou spíše jen svým vzhledem, protože hrát moc neumí). Ono celkově šlo spíše o ochotnické nežli herecké výkony od všech zúčastněných, ale tak s tím se u podobných nízkorozpočtových filmů už tak nějak počítá dopředu. Bohužel zklamala i samotná atmosféra (až na pár záchvěvů, to byla jedna velká nuda) a stejně tak i mizerná kvalita efektů.    Tady se zmohli jen na pár krvavých kousanců, cákanců a digitálních šmouh ala rozstřelená hlava. Tohle prostě nemělo šanci na větší úspěch a to neříkám jen jako absolutní antifanda zombie filmů jako takových (až na pár starších kousků a novodobých výjimek, tenhle hororový subžánr moc nemusím, ale to už jistě dávno víte…). Takže ve finále jediné co alespoň trošku zaujalo mou pozornost, byla trocha té nahoty a pěkné baby. Jinak absolutně nic…20%

plakát

Léto All Exclusive (2015) 

Druhý díl mě bavil rozhodně ještě o něco více než ten první. Nejen díky exotickému prostředí a pohledným děvčatům v bikinách, ale i díky větší porci humorných situací. Nejen pěkné baby si však získaly mou pozornost – i super stará babča, lenochod, žraní vajec „vyhynulého tukana, sání jedu – tahle partička prostě opět dokázala – že jsou jedna velká katastrofa a maléry jen přitahují. Potěšila i účast starého barda Christiana Claviera. Alice David je sakra kus ženská – tady měla však zdatnou konurenci…Frantíci opět dokázali, že komedie prostě točit umí a jak bych si klidně dokázal představit, další a další díly této „série“…70%

plakát

Babysitting (2014) 

Oslavy mých narozenin bývají taky docela divoké (nejen těch kulatých), díky mým dost ujetým kamarádům a kamarádkám bez větších zábran, ale takovou jízdu jsem tedy ještě neměl…Já taky nikdy nehlídal děcko, ani dům svého šéfa nebo nějakého zbohatlíka. Vcelku podařená komedie, která má sice několik slabších pasáží a ne všechny postavy mi byly sympatické, ale našlo se tu dost opravdu vydařených scén, humorných hlášek i situací. Parádní mejdan (papoušek, rybičky, striptérka, akce v zábavním parku…), hlavní doménou tu byly sakra pěkné baby, chlast, drogy a nejrůznější exoti…60%

plakát

Mazaní hoši (1998) 

Tohle je vážně asi nejlepší sledovat totálně zhulený – páč ve zcela střízlivém stavu absolutně nechápu – co na tom někteří považují za huličskou pecku mezi svými a pomalu až „kultovní záležitost“. Ty vole, vždyť to bylo většinu času trapné jak prase, ale musím uznat, že některé scény jsou vcelku dobré i srandovní (zvláště pak finální bitka s ženskýma, laciné rande, nebo zabití policejního koně nanukem). To mi na nějakou chvíli přece jenom uvízne skutečně v paměti. Škoda, že to odsral nejvíc jen ten pes, protože někteří z té (ne) povedené partičky přátel, by si zasloužili nejen projet prdel ve vězení…Byla to přehlídka opravdových kokotů…Slabých 50%

plakát

Boggy Creek (2010) 

Bigfoot a jemu podobné kreatury jsou sice vděčným tématem pro spoustu filmařů, ale většina filmů s touto tématikou za moc nestojí. Většinou si je totiž osvojí buďto začínající tvůrci, nebo nechvalně profláknuté společnosti, které z toho udělají jen další nízkorozpočtový paskvil a těžce stravitelnou podívanou. Měl jsem bohužel tu „čest“ už vidět docela dost filmů na toto téma a jen málokterý z nich dosáhl alespoň průměrné úrovně. A tento mezi ně rozhodně nepatří. Přesto si však nemyslím, že by šlo o vyloženou tragédii, protože jsem viděl ještě mnohem větší sračky…   Špatná podívaná to bezesporu je, ale pokud divák přežije první nezáživnou půlku, dočká se i několika pokusů o navození hororové atmosféry, nějaké to laciné gore a menší porci brutality. Chlupatá kreatura si přičte na své konto pár rozsápaných chlapíků, některá děvčata v bikinách taky nejsou k zahození, jen je to celé bohužel natočeno dost mizerně – jak co se kvality kamery a střihu týče, tak i herecké výkony většiny zúčastněných za moc nestáli.    Boggy Creek prostě nenabídne nic navíc, čím by oslovil větší počet diváků či alespoň fandů Bigfoota. Samotná kreatura se párkrát mihne před kamerou v celé své kráse a nebyla úplně k zahození, bohužel s ní moc nedokázali pracovat. A úplný závěr filmu – ten raději nestojí vůbec za řeč. Lze jen polemizovat, že si nechali otevřené vrátka pro další pokračování. Některé věci tu taky nedávali moc smysl, ale na to jsem si už u céčkových kousků za ty roky prostě zvykl.

plakát

Stopy zla (2006) 

Lance Henriksen má svou zářivou kariéru a nejlepší role již dávno za sebou a poslední roky se objevoval jen v béčkových a céčkových filmech, které za moc nestáli. A tento film je toho bohužel (ne)zdárným příkladem. Kupodivu však právě on byl jedním z mála pozitiv, na které jsem tu narazil. Jako celek totiž tento kousek za moc nestál, to je potřeba zmínit hned v úvodu. Chvílemi jsem vlastně nevěděl, jestli tvůrci měli v plánu natočit seriózní film, nebo šlo jen o jakousi parodii na sněžného muže.    Scénář totiž moc kvalit nepobral. Dočkáme se zde celé řady trapných dialogů a situací, které moc smyslu nepobrali – postavy se chovají nelogicky, pobíhají sem a tam, aby se během následujících scén objevily zase úplně jinde, než stály před několika sekundami – vedly mezi sebou nezáživné a zmatené dialogy, atmosféra až na pár záblesků taky stála doslova za hovno a co se kvality kamery nebo střihu týče, tak to byla rovněž jedna velká katastrofa. Charakteristika jednotlivých postav nezajímavá a výstřih Ceriny Vincent je asi tak to jediné, čím dokáže zaujmout, protože i ona moc dobrý výkon nepředvedla.    Umře tady docela dost postav, ale i v tomto případě se většina důležitého odehraje mimo záběr kamery, navíc je všechno hrozně chaotické, nepřehledné a nikterak atraktivní. Sem tam se někdo proletí vzduchem, jindy zase uslyšíme jen řev a krev na zemi – no a samotná kreatura taky za moc nestála. Detailněji ji raději ani moc neuvidíme. Až v samotném závěru a i tady vám po tváři prolétne spíše posměšný úšklebek, než abyste mohli pochválit práci maskérů.  Prostě jen další laciná podprůměrná podívaná balancující na samotné hranici filmového odpadu.

plakát

Frogman (2023) 

Found footage nepatří mezi moje oblíbené filmové subžánry, tím jsem nikdy zrovna moc netajil, přesto jim dávám pořád znovu a znovu šanci na reparát. Bohužel ani tento kousek si v mých očích moc dobře nevedl a podle toho to i dopadlo. Nic jsem si od toho nesliboval a také skoro nic nedostal. Záhada Blair Witch (kterou mimochodem rovněž z duše nesnáším) to všechno nastartovala a spustila hotový „boom“ podobně laděných filmů, z nichž drtivá většina patří mezi podprůměrné záležitosti a naprosté zbytečnosti. A ani tady tomu nebylo jinak.    Příběh o místní legendě (žabákovi s kouzelnou hůlkou a nadpřirozenými schopnostmi) možná nevypadal úplně marně, nicméně to by se toho musel ujmout úplně někdo jiný, herecké obsazení by muselo rovněž projít zajímavějšími tvářemi, charakteristika postav bídná, kvalita kamery tragická – stejně jako dialogy. Inu žádná sláva se nekonala, přesto jsem tu dokázal narazit alespoň na několik zajímavých scén, které se mi líbily. Největší štěstí bylo, že tento film netrvá moc dlouho – alespoň v tomto směru měli jeho tvůrci soudnost a soucit s diváky.    Nejdříve musíme přežít otravně zdlouhavý úvod a seznámení se z trojicí hlavních hrdinů, následně se přesuneme do městečka Loveland, ve kterém se dá narazit na několik exotů, nakoupit suvenýry s žabákem, stát se součástí místních žertíků pro turisty a následně začneme poodhalovat temnější část tohoto místa. Od toho jsem si slibovat přece jenom trochu více, protože první útok v lese ještě nevypadal marně, ovšem po přesunutí do tunelů se z toho stala už jen žabí fantasmagorie a já fakt žabožrout moc nejsem. Takže jsem jim tu pohádku o kultu, oprcaných ženských a kouzelné hůlce prostě moc nesežral. Vyložená tragédie to není, ale již nikdy více.

plakát

Město vlků (2011) 

Samotný námět tohoto filmu nevypadal vůbec špatně, jenomže to by se jej musel chopit někdo úplně jiný. Režisér Roel Reiné nikdy zřejmě nebude patřit mezi moje oblíbené tvůrce, protože šlo již o mé čtvrté setkání s jeho tvorbou a všechny jeho filmy mají podprůměrnou úroveň a nějak zvlášť mě neokouzlili. A ani tady tomu nebylo jinak. Nízké hodnocení napříč internetem je zcela po právu a mělo by být pro všechny jasným a zřetelným varováním. Mrzký rozpočet se zde projevil na plné čáře a nenašel jsem tu skoro vůbec nic, za co bych mohl alespoň trochu někoho nebo něco pochválit.    Asi jediný prvek, který se mi alespoň trochu líbil, bylo prostředí, kde se natáčelo. I když i těch pár polorozpadlých budov za moc nestálo. Opuštěný důl zůstal zcela nevyužit, sledujeme jen pobíhání (přebíhání) z jedné budovy do druhé, nesmí chybět ani nelogické chování nesympatických postav ale i samotných „vlků“, jejichž potenciál zůstal zcela nevyužit. Po hororové stránce tu chybí přítomnost (ne)záživné atmosféry, útoky se většinou odehrají mimo záběr kamer – o jejíž kvalitě se taky nedá moc mluvit.    Chaotický střih, rozmazaný obraz, absence gore a pořádné porce násilí – jen jsem zavzpomínal na takovou Pustinu, Krutou rasu, nebo třeba Cujo, kde zvířecí protivníci dokázali vzbudit hrůzu a respekt. Zdejší „vlci“ se moc nepředvedli a celkově tento film působil hodně nezáživně a s klidným srdcem ho označím za zbytečnou ztrátu času. Takže mi nezbývá nic jiného, než odškrtnout další položku ve své filmotéce a „jít zas o film dál…“.

plakát

Disco Inferno (2023) 

Další krátkometrážní zvěrstvo od Netflixu. Tentokrát to mělo sice alespoň jepičí záchvěvy atmosféry a pár „hororových prvků“, ale jako celek to moc nefungovalo. Klasická přehlídka nejrůznějších úchylů a nemocných jedinců, okořeněná o docela sexy herečku a její výstřih. Začátek dokázal lehce navnadit, ale i tak jde jen o další podprůměrnou podívanou. Pár záblesků by se tu našlo, ale znovu to už vidět nepotřebuju. Udělat disco club ze starého kostela inu proč ne, ale to by se toho musel chopit někdo jiný a hlavně se vysrat na tu rasovou a genderovou vyváženost…