鉄男 THE BULLET MAN
Videa (1)
Recenze (43)
Som iný ja ( ináč fanúšik ,,nepatričných,, filmov ), alebo sú ,,iní,, oni, diváci, ktorých Tetsuo zaujal? Celá ( momentálna ) trilógia išla mimo mňa a to dosť veľkou okľukou. Uznávam bláznivý a vizuálne určite nie stroho podaný námet, ale to je viac menej všetko. Je to vždy o tom istom, o chlapíkovi, ktorý pri nejakej rodinnej traume zistí, že je teda riadne ,,pako,, so železným vedomím taviacim sa do tela. A pocíti to aj dosť široké okolie. Viem, že meniť zažité, je komerčná fatalita 50/50, ale... ()
Tetsuo se vrací do třetice všeho dobrého a vrací se tentokrát jako americký kravaťák v Tokiu, který se očekávaně bude měnit v bizarní kovové monstrum. Po Body hammer by každý čekal, že zase bude potřeba něčeho nového a nesnažit se opakovat, jenže pan režisér už asi zapomněl o čem že Body hammer bylo, a tak natočil zápletku velmi velmi podobnou jako u předchozího filmu, ale tentokrát ve stylu docela normálního západního scifi a bizarností se tu najde pomálu. Hlavnímu hrdinovi Anthonymu se zdá na začátku sen, který značí tak trošku návrat k typické tetsuovině, jenže pak je všechno jinak a dokonce i proměna není tak tvrdá a tolik v záběru kamery. Neznamená to ale že se i s trochu uhlazenějším průběhem nenastane pár docela hustých scén s běsnícím železňákem v hlavní roli. První je určitě ta první opravdová proměna v podzemním parkovišti a pak se zásahovkou a nakonec finální proměna, která kdyby nebyla, tak by to nebyl Tsukamoto. No takhle to jsou ale vlastně všechny důležité využití kovového monstra, protože velkou část děje má objasňování docela normální scifi zápletky, což je určitě zklamání a to zvlášť proti náhlé proměně původních filmů, která nepotřebovala nějaké pozadí. Podoba nové proměny taky není zrovna ideální, ale má i svoje lepší stránky. Co není její lepší stránkou je do určité chvíle přílišná symetrie a co je její lepší stránkou je určitě zvuk a kovová ozvěna když Anthony mluví. Zajímavá věc je i scéna podobná něčemu asi jako když kočka líná nebo had svléká kůži. No a poslední proměna je těžká megalomanie s pěkně využitým rozpočtem, který očividně nebyl zrovna nejvyšší. Celkově to ale dopadlo spíš zklamáním, protože se film přiklonil k mnohem umírněnějšímu ději i vizuálu, nevyužívá moc hudby a konečné vyznění je spíš vlažné + ještě někdy až nesnesitelné mávání kamerou ze strany na stranu. Starý tetsuo se občas jen připomene v nějaké animaci kovových předmětů za doprovodu těžkého industrialu nebo roztěkaných průletů, ale to jsou jen takové chvilky působící velmi odtrženým a izolovaným dojmem ve filmu a jsou tam jen aby se připomnělo že teda tetsuo kdyby někdo nestihl úvodní titulky a ne že by měly nějakou souvislost s dějem nebo ho doplňovaly aspoň obrazově. Ale protože je to tetsuo a pořád je to ještě alespoň trochu zajímavé i v takovéhle vyměklé podobě, tak mu nebudem křivdit a dáme aspoň tu trojku :). ()
První Iron man byl jako zjevení z čistého nebe-originál, který přes svou těžko stravitelnou a epileptickou formu dostal do kolen nejednoho milovníka podivností. Napodruhé to Tsukamoto vzal za opačný konec a díky tomu se mu z recyklátu povedlo vytvořit plnohodnotné dílo v některých směrech lepší než originál.. Napotřetí se to už ale nepovedlo a kvalitativní i zábavnostní propad je znatelný a bolestivý... navíc-Angličtina tomu rozhodně nepomohla a obsazení nejaponce do hlavní (a vedlejší)role možná znělo fajně jako nápad ale v praxi to nefunguje....velká škoda. ()
Ano, je to vesmes to same porad dokola, ale me tenhle vysoce kvalitni industrialni pruplach proste nikdy neomrzi. Obcasne diry v misty pribehove nude totiz spolehlive zazaplatuje Chu Ishikawa, jehoz hudba je opet neskutecny masakr a silne inspirativni zalezitost. Mel by davat lekce vsem hollywoodskym orchestralnim pizlalum jak se tvori soundtracky. K tomu radikalni kovove ozvuceni, ktere se s vasim audio systemem rozhodne mazlit nebude, nekompromisni Tsukamotovy video hysterie a jako bonus na zaver Tetsuo Theme od Nine Inch Nails. Z me strany naprosta spokojenost. 8/10 ()
Asi něco podobného bych cítil, kdyby původně syrová, technicky sice amatérská, ovšem na druhou stranu velmi opravdově znějící punková kapela vinou úspěchu prešla na technicky sice vytříbený, ovšem silně sterilní punkrock pro rádoby alternativní cosmorebelky. Tak na mě totiž třetí Tetsuo zapůsobil. Původně nekompromisní undrergroundový snímek ignorující očekávání diváků a klasickou filmovou estetiku se transformoval do obvyklými schématy postiženého souboje jedince se zlou korporací, vyznačující se zmateně snímanými akčními scénami, znovunalezením rodinné jednoty po smrti dítěte a ulepeným happy endem. Velmi smutný pohled na zakončení jedné legendy. ()
Galerie (5)
Reklama