Expres na západ

Epicness. Černý (Samuel L. Jackson) zachránil Bílého (Tommy Lee Jones) zpod kol vlaku a pozval ho k sobě do bytu. A tak tam sedí a mluví. Venku je deštivá noc a oni mluví o Bohu, o Víře, o vězení, o bezvýchodnosti i naději, temnotě i světlu, o všech těch věcech, nad kterými by člověk měl přemýšlet, kdyby si k nim kvůli nezáživným dílům klasiků neudělal podobnou averzi jako ke koprové omáčce z kantýny. Ale tady napsal scénář nejlepší americký romanopisec, pokračovatel Faulknera, Dostojevského a Becketta - Cormac McCarthy. Film u něhož jsem měl na konci zimomriavky. (02.03.2011)

Černá a bílá, konec a naděje, nicota a bratrství se sešly v jendom bytě. Cormac McCarthy sepsal skvělý dialog, jen by neškodilo, kdyby film nechal postavy častěji vypadnout z rozjetého a nekončícího proudu slov, které jsou tak těžké a závažné, až je s podivem, že ten "jednoduchej člověk, v jehož hlavě nikdy nevznikla jediná vlastní myšlenka a který čerpá jen z Bible," zvládá držet krok. Lee Jones jako režisér je uměřený, ve většině se film uskromní na klasický záběr a protizáběr, dokáže ale vystihnout, kdy zůstat pohledem na jednom a kdy následovat postavu, která se zvedne a s triumfem přednese poslední eso v celém rozhovoru, což bylo provedeno a zahráno způsobem, že jsem se po nějaké době s ustrnutím pohroužil do filmu. (26.05.2012)

Dvaja muži si takto sedia za stolom a deväťdesiat minút debatujú o viere, o dobre a zle, o hodnotách a zmysle života... Kandidát na najnudnejší film roka? To by ho ale nemohol napísať Cormac McCarthy a nesmeli v ňom hrať (a to mimoriadne skvostným spôsobom) Tommy Lee Jones a Samuel L. Jackson! Je to tak brilantným spôsobom napísaný, vedený a vygradovaný dialóg, že sa proste vymyká normám „výbornej konverzačnej drámy“ a diváka, ktorý je ochotný venovať mu dosť pozornosti a trpezlivosti, dovedie do totálnej emocionálnej i intelektuálnej katarzie. Nebyť občasných výpadkov tempa, išlo by o dokonale nadpozemský zážitok. (9/10) (09.02.2012)

“You give up the world line by line. Stoically. And then one day you realize that your courage is farcical. It doesn't mean anything. You've become an accomplice in your own annihilation and there is nothing you can do about it. Everything you do closes a door somewhere ahead of you. And finally there is only one door left.” (25.12.2014)

Včera jsme takhle seděli u stolu a přišli jsme do bodu, kdy nám došly témata k hovoru. Škoda, že jsem před tím neviděl tenhle film. SUNSET LIMITED je především o udržování konverzace. Najevo nám tu vychází jedna velká pravda... můžete mluvit, pokud to chcete. A boj reality světa s vírou v Boha může být po čertech zajímavým tématem k hovoru. Zvlášť když si povídají takové dvě herecké esa jako Samuel L. Jackson a Tommy Lee Jones, kteří své řemeslo předvádí na okraji svých možností. Místy je možná problém udržet pozornost, ale to není tím, že by slova, která slyšíme byly nějákým způsobem slabší. Jen v nich je tolik myšlenek a pocitů, že na jejich pochopení budeme potřebovat více než jedno shlédnutí. Možná i více než dvě. (12.05.2011)