Expres na západ

Zklamání, ale kvalita i tak. I když je nejlepší žijící americký spisovatel, neznamená to, že je i dobrý dramatik. Nechte z McCarthyho jenom jeho vytříbené dialogy o něčem a máte sice sakra kvalitní dialogy o něčem, ale nemáte nic navíc. Nemáte základ, to čemu jsou právě ty dialogy třešničkou na dortu. A ostatně je tu i málo opravdu silných momentů jako je kupříkladu závěrečný Jonesův monolog. Když to navíc převedete do podoby, která by byla příliš statická i na rozhlasovou hru (ano, uvědomuji si, že jde o adaptaci minimalistické divadelní hry) a které by slušelo naučit se tu a tam v záplavě všech těch velkých slov pracovat i s tichem, tak... No, viz první věta tohoto komentáře. (14.02.2011)

Tak zaprvý.. je poznat, že je to natočený podle rozhlasový hry. Skromnost prostředí i nerozmanitost postav ale určitě nahrazujou herecký výkony, který jsou to jediný, kvůli čemu bych se na to podíval znovu. Morgan Freeman asi neměl čas, tak si Tommy vybral, pro roli životem zkoušenýho náboženskýho skorofanatika, druhýho černocha, co vezme skoro každej scénář, co mu přistane na stole - Samuela L. Jacksona.. a volba to byla vcelku šťastná. Ten výkon byl uvěřitelnej.. a táhl film dopředu... bohužel film hodně sráží místy nepřehledný a chaotický dialogy.. ono když pět minut posloucháte jenom prázdný fráze a vlastně zjistíte, že jste o nic nepřišli... něco je prostě špatně. Možná je chyba na mým přijímači..:) (03.08.2011)

Včera jsme takhle seděli u stolu a přišli jsme do bodu, kdy nám došly témata k hovoru. Škoda, že jsem před tím neviděl tenhle film. SUNSET LIMITED je především o udržování konverzace. Najevo nám tu vychází jedna velká pravda... můžete mluvit, pokud to chcete. A boj reality světa s vírou v Boha může být po čertech zajímavým tématem k hovoru. Zvlášť když si povídají takové dvě herecké esa jako Samuel L. Jackson a Tommy Lee Jones, kteří své řemeslo předvádí na okraji svých možností. Místy je možná problém udržet pozornost, ale to není tím, že by slova, která slyšíme byly nějákým způsobem slabší. Jen v nich je tolik myšlenek a pocitů, že na jejich pochopení budeme potřebovat více než jedno shlédnutí. Možná i více než dvě. (12.05.2011)

V prvních minutách jsem cítil, že je zaděláno na velmi silný zážitek, už jen kvůli (na současnost) velmi odvážné formě v podobě dialogu dvou mužů tvořícího celý film a základních témat záchrany před sebevraždou a hledání smyslu života. Jenže několik velmi silných momentů v tomto duchu brzy vystřídaly nekonečné pseudofilozofické debaty bílého ateisty - profesora - a silně nábožensky založeného černocha - bývalého vězně - nad (ne)existencí Ježíše a nad (ne)jedinečnosti Bible, což tvoří asi 80% obsahu veškerých dialogů. Nekonečné dialogy dvou mužů v jedné kuchyni mě postupně spíše otravovaly, než jakkoliv zasahovaly (čest těm několika světlým okamžikům, kdy tomu bylo naopak), zvláště když většina inscenace plynula bez náznaku napětí i jakékoliv atmosféry. Chybí zde momenty překvapení, které by tu nekonečnou monotónnost spestřily, a dialogy připomínají spíše neustálé točení se v bludném kruhu. Současnou americkou kinematografii sleduji jen zřídka, takže oba účinkující herce jsem doposud znal prakticky jen dle jména a občasného zahlédnutí... do jisté míry mě svým výkonem zaujali, to ano, ale určitě ne natolik, aby mě dokázalo bavit je nepřetržitě sledovat téměř 90 minut(!) v inscenaci z jedné místnosti s poněkud kolísavým scénářem. Čekal jsem velký zážitek z komorního dramatu se silným příběhem a jedinečného hereckého koncertu, dočkal jsem se průměrné a zdlouhavé TV inscenace. [55%] (05.08.2021)

Epicness. Černý (Samuel L. Jackson) zachránil Bílého (Tommy Lee Jones) zpod kol vlaku a pozval ho k sobě do bytu. A tak tam sedí a mluví. Venku je deštivá noc a oni mluví o Bohu, o Víře, o vězení, o bezvýchodnosti i naději, temnotě i světlu, o všech těch věcech, nad kterými by člověk měl přemýšlet, kdyby si k nim kvůli nezáživným dílům klasiků neudělal podobnou averzi jako ke koprové omáčce z kantýny. Ale tady napsal scénář nejlepší americký romanopisec, pokračovatel Faulknera, Dostojevského a Becketta - Cormac McCarthy. Film u něhož jsem měl na konci zimomriavky. (02.03.2011)