Bassidji

Po slabém začátku se dostavilo konečně něco zajímavého a poučného. Nemám tendence posuzovat jinou kulturu podle žebříčků hodnot a zvyklostí kultury jiné (tedy té, v které jsem vyrostla), ale pokud ti pánové měli být íránskou inteligencí, a měli lidem vysvětlovat náboženské, politické, společenské a jiné případné otázky, tak na tom tato země opravdu není moc dobře. Jejich argumentace mně silně připomínala "logiku" mé matky, kterou začne oponovat ve chvíli, když jí argumenty dojdou. (20.06.2013)

Líbil se mi hlavně způsob, jakým je dokument natočen. Film určitě předpokládá základní přehled o systému moci v Iránu a něco z jeho historie a k zasvěcení do tématu tak v úvodu použije jen pár titulků o basídžích. A pak už jen promlouvají hlavní aktéři a divák si z jejich košatých promluv musí sám vybrat to důležité, režisér to za něj neudělá. (15.03.2010)

Být režisér tohoto dokumentu v Íránu ještě o pár let déle, nakonec by se z něj s pomocí bassidji stal určitě "přesvědčený":-) Ještě mě pobavilo, jakým směrem se občas dostávaly diskuse - hlavně ta o sebeovládání při pohledu do ženských očí... Nakonec i Íránci mají smysl pro humor... jen jsem si říkala, kdy přijde ta hranice, kdy pak milého režiséra nepustí zpátky z Íránu nebo mu aspoň notně někdo zkomplikuje výjezd... (06.10.2011)

Hlubinný ponor do zákonů a mentality islámu provedl Íránec z Francie Mehran Tamadon. Jen kdyby nezačal se scénou připomínající avantgardní cvičení na téma život jedné vlajky a těžkopádnou diskusí na téma, ve kterém se obyčejný člověk snadno ztratí a už má chuť autorovo tříleté snažení zatratit, naštěstí se pak situace začne vyvíjet mnohem zajímavějším směrem. V poměrně dlouhém dokumentu se mj. silně zajímá o mučednictví a jeho oslavu, která probíhá pravidelně. Mučedníci jsou milováni a lidu je to připomínáno. Ale nejen to zajímá zvídavého dokumentaristu. Vybírá si ke zpovídání několik zajímavých lidí, kteří současný režim plně podporují, ale nejsou ve vedoucích funkcích. Jsou to lidé, kteří ochotně vysvětlují svou kulturu a svým způsobem logicky zdůvodňují praktiky (jako sebemrskačství), nad kterými západní svět dbající na lidská práva nesouhlasně kroutí hlavou. Nevystupují jako fanatici, ani se nesnaží uhýbat otázkám, ale v rámci své mentality upřímně zodpovídají otázky. Člověk jako by je začal chápat a to vyznívá jako hlavní motiv filmu, najít cestu k porozumění odlišné kultury, ze které se dělá velký strašák. Fakt, že ale něco skutečně není v pořádku, vypluje na povrch ke konci, kdy neútočné otázky nahradí dotazy ohledně praktik připomínajících totalitní útlak. Zpovídaný Íránec přestane být tak sebevědomý a hranice mezi logickou pravdou a vykonstruovanou lží se ztenčuje a odhaluje netoleranci. (18.03.2010)

Hviezdičku som ubral za zdĺhavosť. Inak ako pokus o diskusiu s iránskymi duchovnými, ktorí zastávajú svoje stanovisko podobne ako severokórejskí, kubánski alebo ktorýkoľvek direktívny režim na svete to nebolo zlé. Navyše mi to pripomínalo niektoré diskusie s Mečiarom či Ficom v našich tv. Keď sa začalo pichať do citlivých tém, úsmevy zamrzli a vycerili sa zuby nenávisti. Pointa pre nás slobodymilovných - vážme si to čo máme.. (11.11.2010)