Obsahy(1)
Dokumentární film natočený v průběhu eskalace bojů v Demokratické republice Kongo v listopadu 2008 ukazuje dramatické příběhy tamních žen a dětí. Přes deset let se východní Kongo ocitá uprostřed válečného běsnění. Několik generací nezná nic než válku a násilí. Příčinou neštěstí země je paradoxně její bohatství - zejména zásoby coltanu, nerostu, bez něhož se dnes neobejde žádný mobilní telefon ani notebook. Jde o obrovský byznys, do něhož je zapojena i řada mezinárodních společností. Coltanový byznys roztáčí v Kongu spirálu smrti, z níž není úniku. Výsledkem jsou statisíce znásilněných žen a dětí, znásilnění se v pralesích východního Konga stalo masovou zbraní. Snímek popisuje cestu dvou českých novinářek - Lenky Klicperové a Olgy Šilhové, které se vydaly do zapadlých vesnic oblasti Bunyakiri, kterou ovládají Hutuové. Ti, kteří před 15 lety utopili v krvi sousední Rwandu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Šílené, měla jsem slzy v očích. Tento dokument pravděpodobně nezmění zavrženíhodný přístup konžských mužů jejichž manželky či dcery byly obětí znásilnění, ani nezmění chování (nejen) českého zákazníka, který "potřebuje" nový telefon každý rok, ale vybízí alespoň k zamyšlení a otevírá debatu o věcech, o kterých se moc nemluví. Zpracování není žádná sláva, ale chápu, že by sehnat peníze na dokument ukazující tak šílené věci, které jsou ve spojitosti se surovinami potřebnými do veškeré chytré elektroniky, není vůbec snadné. S navazující tématikou doporučuji dokument Krev v mobilech - http://www.csfd.cz/film/292876-krev-v-mobilech/ ()
Achjo... Tady filmařky evidentně umí na výbornou natočit hromadu silného a důležitého materiálu, ale naprosto selhávají ve snaze poslepovat z toho fungující film.. Tu míru diletantství fakt nepochopím. Kdokoliv jen trošku soudný přece musí na výsledek kouknout a vyhodnotiti to jako amatérské zoufalství trestuhodně podkopávající nohy tomu nosnému jádru filmu (a následně poprosit o pomoc někoho schopnějšího). ...Navíc jsem přesvědčený, že film by byl mnohem silnější kdyby tech výpovědí bylo klidně i 3x více a divák byl nucen čelit tomu úmorně dlouhému řetězci výpovědí z pekla (ale počítám, že doba na natáčení byla omezená a asi taky chvíli trvá než se ty ženy cizím filmařům otevřou). ()
Během vyprávění mi tekly slzy po tvářích. Bezprostředně po shlédnutí jsem hrozně chtěla něco říct, ale došly mi slova... Vždycky jsem jen zakroutila hlavou a nadechla se ... a pak ... zase vydechla. Hodnotit? Jak? A proč? Pokud u mého hodnocení tohoto snímku vidíte 5 hvězdiček, není to za kameru, není to za režii, je to jen za to, že tento dokument vznikl! Člověk zapomíná na zlo, když ho nemá před očima... Znám spoustu lidí, kteří by okamžitě přepnuli program, aby se nemuseli na tato svědectví dívat. Nevím, jestli k něčemu je, když jsem se na ně podívala já. Minimálně si víc vážím toho, kde žiji a připomněla jsem si, že je naprostá většina našich problémů malicherná a zbytečná... ()
Toto nemůžu hodnotit, nevím jak. Nechápu jen, kde se v tolika osobách (za lidi se považovat nedají) bere tolik krutosti a vyložené radostí z ní... Chápu, čas od času se objeví magor, který někoho brutální zabije, ale tady se jedná o krvelačnou masu s cílem zabít, znásilnit, znetvořit, zpustošit... Tohle že se děje kvůli diamantům, zlatu atd.? Tak proč si je nevezmou, kdo jim brání? ty ženy a děti, které chtějí "jenom" žít? Nad tím se nedá moc dlouho přemýšlet, protože "normální" člověk by se z toho musel zbláznit. To je možná taky důvod, proč se do toho nikdo nechce moc vměšovat. ()
Možná si někdo řekne (a pár takových znám), že mentalita afrických černochů je jinde než menalita evropanů...chtěla bych nastínit myšlenku, která se mi (v té souvislosti) projikovala do mysli během celého dokumentu (BERTE PŘI TOM PROSÍM V POTAZ, ŽE SE MĚ TENTO DOKUMENT HLUBOCE DOTKL A ŽE JSEM HO PROŽÍVALA OPRAVDU SILNĚ A EMOTIVNĚ) - tak asi takhle nějak podobně si Američané v druhé světové válce četli v novinách o tom, jak tady v Evropě nacisti dělají něco jako plynování Židů v koncentračních táborech....kolik z nich si po přečtení něčeho takového řeklo, to je blbost, takhle to určitě není, nebo jo to holt k válce patří, nebo určitě to není tak žhavé, jak to vypadá apod. Jsme stejní jako oni...Koukneme se na dokument v televizi, zaslzíme, uvěříme a vypneme...Svět nejde dopředu, svět se točí ve spirále a já mám takový zvláštní smutný pocit, že nejsme dvakrát lepší než ti, co ony hrůznosti těm africkým ženám páchají - my se na to koukáme a říkáme si u toho - no jo, ale co my s tím?? Já si to říkám taky... ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama