VOD (4)
Obsahy(1)
V červenci 2007 se vydala tříčlenná expedice trabantem Hedvábnou stezkou do pouští střední Asie. Na tachometru malého žlutého trabanta se otáčí patnáctý tisící kilometr. Pod jeho koly zmizela polovina Evropy i většina států střední Asie. Po šesti týdnech strávených v jeho nerozměrných útrobách společně projeli Dan Přibáň, Vladislav Růžička a Jan Martin Kozel střední Evropu, Balkán, Turecko, Írán a Turkmenistán, aby se v uzbeckém Samarkandu jejich cesta opět zlomila na západ a přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu je dovedla domů. (Doc Alliance Films)
(více)Recenze (116)
Je to pravda o trochu méně zajímavé než z Afriky, ale to je podle mně délkou cesty. V Africe to bylo 20 000 km pouze tam, zde je to 15 000 km tam i zpátky. Chlapi spíš jeli, než natáčeli, přesto to co se jim povedlo natočit je zajímavé, akorát trochu odbyli cestopisnou část a hromadu zážitků si zřejmě nechali pro sebe. ()
Trabantí filmové cestování jsem začal nejprve posledním dílem a teď jsem přeskočil na první. Extrém mezi těmito dvěma díly je znatelný. Tak jako u Do posledního dechu je zaměření více na osobní příhody a strádání, Hedvábná stezka toto postrádá a věnuje se převážně ukázce cizích končin. Z tohoto cestopisu je cítit amatérské zpracování, které nic nemění na zajímavé cestě a „hrdinství“ sériového a neupraveného bakeliťáku. Punc "filmu" ovšem dodává komentář Miroslava Táborského. ()
Na Trabanty jsem se dívala tak nějak na přeskáčku, ale první díl jsem viděla naposledy, což je pro projekt samotný škoda, protože u Trabantu Hedvábnou stezkou je citelně znát, že celý tým byl na začátku, nevěděl, do čeho úplně jde... Chyběl mi humor a chyběli mi lidé, se kterými jsme se seznámili na jiných cestách. Zaměření se na země a památky místo na pocity, zážitky, byrokratické naschvály či samotná auta a strasti i radosti, které přinášejí, se mi taky úplně nepozdávalo. Tohle byla taková standardní Cestománie nebo lepší home video. Chválím nápad a uznávám tenhle film jako dílo, které to všechno odstartovalo, ale jako celek za Afrikou a bezkonkurenčním seriálem o Jižní Americe bohužel zaostává. ()
Skvělý začátek zajímavého projektu a vlastně i takové životní cesty. Na tomhle dokumentu je opravdu jen trochu vidět, jak krásná místa na světě pořád ještě existují, ale i tak jsou zde záběry a informace, které stojí rozhodně za to. Je zde hlavně dost z toho, kudy se cestovalo a jak to šlo, jaké byly problémy, ale to nevadí, přece jen je to hodně o trabantu. Ty novější díly jsou ale mnohem promakanější. ()
Nezajímají mne krásy Persie, tamější zvyky ani historie - o tom se dá sehnat mnoho zajímavějších dokumentů. V tomto případě mne zajímá, jak si Trabant poradí s cestou necestou, úředním šimlem a nedostatkem benzínu. Z tohoto úhlu pohledu mne naprosto uspokojily papíry vydávané v Íránu, neustálé vyhrabávání auta z písku či cestování po kazachstánských silnicích, které čtyři z pěti map neznají, ale ty cestopisné poznatky v první půlce filmu mne celkem rušily. Nějak se však začít musí a následné expedice dokázaly, že tahle cesta měla smysl. ()
Galerie (25)
Photo © Filmexport
Zajímavosti (4)
- Cestovatelský vůz nese typové označení Trabant 601 Universal Combi. Přezdívka vozu byla Egu, což bylo první slovo dcery hlavní postavy snímku Dana Pribáně. (DruidKarel)
- Expedice urazila více než 15 000 kilometrů. (ČSFD)
- Ve stejném roce, co se vydal Dan Přibáň s trabanty kolem světa, měla stejný nápad skupina mladých německých dobrodruhů, i když jejich záměr byl pomoci kambodžským dětem. Z cesty vznikla kniha „Trabant Trek: Crossing the World in a Plastic Car“ od autora Dana Murdocha. (sator)
Reklama