Děti z Diyarbakıru

Bezesporu bylo hlavním účelem, aby jsme zapojili své emoce, potažmo empatii k takovým človíčkům jako jsou Děti z Diyarbakıru. Jestli jsem to uhodla alespoň z části, tak se to Merazovi Bezarovi u mě podařilo. Je jisté, že na to měla vliv i ta nádherná Gülistan, která měla oči, že by se v nich člověk utopil. Hrála navíc tak přirozeně, že jsem jí všechno věřila. Dokonalá volba pro tuhle roli, věřte, že z ní oči nespustíte po celou dobu. Ten smutek, beznaděj, poznání zla, láska k bratrovi, bezelstnost a důvěra jí jsou vlastní zřejmě i v osobním životě. Je to smutné o to víc, že v podobných obměnách to tam asi takhle chodí. Z některých se pak stanou malí zlodějíčkové, podvodníčci, ale co jim jiného zbývá, aby v tom marasmu přežily. Závěrečné finále jak jedou v autě a dívají se do ulic Diyarbakıru se mně zdál už moc na hraně, ale co já o takových místech a životě vůbec vím? (31.08.2017)

Velmi prekvapivy vitez Febiofestu 2010, ovsem tento vyber poroty slozene vyhradne z divaku me nijak neurazi, spise naopak mu fandim. Jednalo se o prijemnou filmovou fabulaci, kdy naprosto stavim stranou pocit, ze v realu si do vsech dusledku nedokazu takovy pribeh predstavit, a to ani v krajich, ve kterych se odehrava. Co me vsak tesi, od existence souteze na Febiofestu divaci vzdy vybrali film ze zeme, ktera neni na zapad od nasich hranic - Estonsko, Srbsko a nyni Turecko. Jde o nezpochybnitelne voditko, co by si divaci v nasich kinech prali a podporuje to tezi, ze by se nase zkostnatela distribuce mela zacit orientovat na zeme, jejichz kinematografie jsou jiz nekolik let objektivne kvalitnejsi nez ve Francii, Italii ci angloamerickych zemich. (06.04.2010)

Od čias, kedy sa Kurdistanom preháňal Kara Ben Nemsi sa tam toho veľa k lepšiemu nezmenilo. Neviem, čo robia tamojšie sociálne úrady, ale nikoho zjavne nezaujíma, že žijú tri malé deti samé, nechodia do školy a nemajú čo jesť. Ak ochorie bábätko, nejdete s ním k lekárovi a keď nemáte dosť peňazí na lieky, tak má proste smolu, vkľude si ho zakopete do zeme a nikoho to nezaujíma. Nič príjemné na pozeranie, no takéto silné príbehy mám rád. (07.05.2019)

Naozaj smutný príbeh z pohľadu detí, ktoré prišli o všetko a odpoveď na otázku "Prečo?" zostáva mimo akéhokoľvek ľudského chápania. Bol to naozaj pútavý film už od samého začiatku, aj keď počas svojho priebehu sa tu vyskytli aj menej dynamické fázy, ale konečný efekt a dojem bol v mojom prípade naozaj nadpriemerný. Ulicami srdca Kurdistanu - Diyarbakıru som sa sám pred pár rokmi prechádzal, a tak to na mňa zapôsobilo ešte viac ako za normálnych okolností. Drsný príbeh o deťoch ulice, ktoré už asi nemajú ani čo stratiť podáva pozoruhodný pohľad do detskej psychiky a myslenia, ale aj o úžasnej vzájomnej podpore detí s podobným osudom. Tá atmosféra bola naozaj silná... (12.03.2014)

Naléhavá obžaloba režimu, který nejen, že je násilnický, nedemokratický, polovojenský (byl jsem tam a taky i na policii) ale také asociální. Je to podáno tou nedrsnější formou, skrze děti. Senay Orak předvádí velmi přesvědčivý herecký výkon, někdy jej omezuje na své doširoka otevřené oči, které říkají vše. A tihle Turci podporující takovéhle vrahy by chtěli do EU. Nejvíc jsem byl vyděšen z absence jakékoliv sociální organizace, která by se o děti postarala a zabránila smrti nemluvněte. No islámský svět se mi hnusí odjakživa a toto dílo mě v tom jenom upevnilo. (28.06.2012)