Shanghai Express
Režie:
Josef von SternbergScénář:
Jules FurthmanHudba:
W. Franke HarlingHrají:
Marlene Dietrich, Clive Brook, Anna May Wong, Warner Oland, Eugene Pallette, Lawrence Grant, Louise Closser Hale, Gustav von Seyffertitz, Willie Fung (více)Obsahy(1)
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Marlene Dietrich to v mých očích opět dokázala a i když její angličtina ve většině dialogů zní jako kdyby za ní mluvil stroj a její herecký partner vypadá neuvěřitelně strojeně a po celých těch osmdesát minut mi silně vadil, Šanghajský expres je dalším filmem režiséra von Sternberga, který mne nezklamal. A i když příběh v podstatě není nic moc (inspirace Kuličkou je vážně hodně povrchní) a snímek spíše než jako nějaké romantické drama působí jako dokument o tajích obličeje Marlene, nějakým záhadným způsobem funguje a všechno mu lehce uvěříte (včetně pro mne osobně docela překvapivé akce Anny May Wong). Tudíž zasloužené čtyři hvězdičky. :) ()
Celý svět narván do jednoho vlaku/vagonu. Sternberg se stává bohem. ()
Na filmu mě zaujal hlavně motiv "důvěry bez důkazů". To se mnou silně rezonovalo. Beru-li v potaz, že jde o snímek z doby, kdy film teprve začínal, dokážu ocenit i jeho technické "nedokonalosti". ()
Sternberg drží tradici němého filmu jak formálním přístupem, tak tématickým soustředěním se na vlaky jedoucí do neznáma. V tomto případě je ono neznámo tím nejkrásnějším možným místem. ()