poster

Guzaarish

Drama

Indie, 2010, 126 min

  • Tuax
    *****

    Můj desátý film s vystoupením Hrithika a i když nyní dávám počtvrté pět hvězd, tak pro mě je tohle zatím nejlepší film co jsem s ním viděl. Už tím, že se to vyhnulo akční rovině a taky tím, že je to dramatické. Pak je v tom i trocha kouzelnictví, které mám rád a tady si pěkně vyhráli sice ne s kouzelnickými triky, nýbrž s filmovými, ale pěkně se na to koukalo. Obzvláště jeho první scéna s nafukovacím průhledným míčem, ta byla úchvatná. Na to že Hrithka v pdostatě moc nemusím, se mi tady i hodně líbil, což je zvláštní na to, že tu z něj hrála v podstatě jen hlava. Trochu paradoxní bylo to jak moc se v tom mluví o utrpení, bolesti atd. ale hlavní postava je převážně vysmátá a moc to nešlo s tím ostatním dohromady. Aishwarya jako obvykle působivá dáma. Shernaz advokátka, kamarádka do nepohody. Aditya Roy příjemný učeň. Postavy byly fajn, to že je to indický film zasazený do křesťanského prostředí s indickými herci mi nijak nevadilo. To, že to téma není novotou už vůbec ne, protože tohle jejich pojetí mi sedlo. Pěkná hudba, kostýmy, výprava, stylový příběh, fajn herecké ztvárnění a jeden z těch filmů, který jsem hltal tak, že mi skončil v podsttaě za pět minut a já se divil, že už je konec.(11.1.2017)

  • NinadeL
    *****

    (3x) Už je to nějaký ten pátek, co jsem se stala přítelkyní indického filmového zázraku. Už mám za sebou nějaké to sdílení nejšťastnějších momentů, které lze strávit s filmem, od uplakaných čtyřhodinových rodinných dramat přes dokonalosti lásek na mnohý způsob po požitek stvořený pouhým řasením sárí. Ale zdá se, že to pravé jsem potkala až nyní. Pokud bych mohla vybrat z celého spektra této nádherné filmové země a udělit šestou hvězdičku, připadla by právě Bhansaliho pomyslnému šperku jménem Guzaarish. Pokud se tak často hovoří o hereckých koncertech například v kontextu s minimalistickými inscenacemi nebo komorními dramaty, věřte, že je možné je neomylně zasadit i do rámu velkého filmu. Mistrovství Hrithika a Aishwaryi nenalézá srovnání v žádné v jejích dosavadní práci a daleko za sebou nechává i jejich první setkání v jinak výborných projektech. Práce s prostředím Mascarenhaseova domu a jeho funkčním zařazením mezi hlavní postavy děje patří mezi skvělé volby a jen umocňuje celkový zážitek. Stejně tak dokonalá barevná kompozice, pravidelné hry s odlišnými náladami, a nepřebernou škálou emocí skládá dohromady požitek nad vším. V tomto příběhu nejde jen o otázku bytí, ale o život sám. "You can call me Ethan now." _ Miluju vlastní zvlhlé oči, které se ani při reprízách nedokáží zbavit slz smíchu ani slz štěstí po celou dobu projekce. #festivalbollywoodskehofilmu(26.7.2011)

  • lenuse
    ***

    Nic nového pod sluncem, aneb Mar adentro (nebo kdo ví co ještě) 100x jinak. :-) Ještě nás tak u sledování napadlo, že téma eutanazie a Indie, kde lidi umírají na ulici a nikoho to nevzrušuje, prostě nejdou dohromady přes to, že je příběh zasazený do křesťanského prostředí. Ovšem výtvarné zpracování rozhodně stojí za vidění.(6.2.2011)

  • rikitiki
    ***

    Kromě pár scének poetického kouzlení na pomezí pohádky a baletu je to veskrze evropský film. S evropskou motivací, mentalitou i charaktery, v Indii se příběh pouze odehrává. Přesněji tedy: v jednom indickém domě. Hezky zvolená barevná paleta a výborně hrající Aishwarya Rai. S Hrithikem je to podle mě slabší, poněkud přehrává. ____ I když jsem zastánkyně euthanasie, nejsem zastánkyně takovýchto filmů. Hrdinovo utrpení je velmi nevýrazně naznačené (jeden nesoustředěný záběr na sáček s močí, jedna noc s kapkami deště na obličeji, jedna moucha). Chápu, že kdyby se ukázalo, co v reálu život ochrnutého na všechny končetiny obnáší, málokdo by na takový film šel. Ale ukazovat rozesmátého, milujícími lidmi obklopeného a opečovávaného hrdinu, který si přeje smrt, jaksi nezobrazuje do detailů, proč ji chce. A právě proto, že jsem pro euthanasii, zároveň jsem pro to, aby v každém jednotlivém případě byla sakra důkladně zdůvodněná. MÓDNÍ OKÉNKO: Aishwarya nosí krásně ženské, přesto cudné šaty, s rozevlátými sukněmi a upnutými živůtky, jak inspirovanými někde ve Španělsku. /7. 8. 17./(7.8.2017)

  • Niktorius
    ****

    Portugalská koloniální architektura, americké písně, křesťanství, dvojka předních indických herců a Bhansaliho delikátní audiovizuál dávají dohromady vydařené (melo)drama. Že si celý příběh Bhansali "vypůjčil" z filmu Čí je to vlastně život jsem zjistil až po zhlédnutí a dost mě tento objev zklamal, nicméně hodnocení ponechám adekvátní výslednému zážitku. Alespoň do doby, než uvidím ten původní film.(7.1.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace