Svatba Jiřího Káry

"Já nemám ani jednu svatební fotku ty koště vole!!!"...........Autentické zábery zo svadby jedného vyfetovaného a špinavého recidivistu, ktorý po boku rovnako postihnutých individuí vstúpil niekedy v roku 2000 do zväzku manželského. A prečo hodnotím plným počtom? Odpoveď je jednoduchá: dotyčné zábery, hlavní protagonisti i pestrá zmesica hlášiek sú realistickou ukážkou života spodiny spoločnosti. A hlavne som presvedčený že podobnú svadbu ste určite nevideli a asi ani neuvidíte. Duranga, vy Kelti!!! (23.01.2015)

Když jsem kdysi zaslechl hlášku 'Děléj, už ste tady měli bejt štyry minuty, ty magore!', neskutečně mě pobavila. Nikdy mě ale nenapadlo, že tato hláška je pouze vrcholek ledovce, který byl téměř celý skryt v oceánu zvaném internet. Ale den se se dnem sešel (narozdíl od Stránského s Károu) a já narazil na toto unikum. Tento artefakt české kinematografie. Ihned mi bylo jasné, že to neskončí jedním shlédnutím. Nebylo, a dosud mi není jasné, co mě na tom vlastně tak strašně fascinuje. Určitě to z částí je Károva bezprostřednost a celkové nevšední vystupování všech svatebčanů, o nichž, myslím, bylo už řečeno dost. Například někde sem četl, že je to nejkultovnější video na celém českém YouTube. Pro mě tedy rozhodně ano. Je to zábava tak neotřelá a přízemní, že mě nejspíš nepřejde pouštět si to dokola a dokola pořád znovu. Nespočetné shlédnutí tohoto veledíla, kde je hlavním hrdinou (pro některé z nás skutečným hrdinou je!) alkoholik bez domova a špetky společenských konvencí Jirka Kára, mě vedla k dalšímu nespočtu zamyšlení se. A to ať už nad samotným děním na plátně, za ním, před ním, a nebo i třeba nad děním v mém bezprostředním okolí. Kolik chybí nám od prahu ulice? Co nás dělí od tak nevyhnutelné a všudipřítomné smrti? Někoho pár panáku rumu a tři sklenice rumu, tak jako to čekalo pana Ouřadu. Kdo ví? Nikdo. Nikdo neví, co nás čeká, za minuty, za dvě, za rok, za 15 let... Ani Jiří, ani Blanka, ani ten Stránskej vyprcanej. Na povrch vyvstávají ale i jiné otázky. Třeba: 'Kde je ten Stránskej vyprcanej?' A skutečně. Kde je? Nehledá každý z nás toho svého Stránského? V průběhu celého filmu zjišťujeme, že jednotlivý svatebčané neustále něco hledají nebo postrádají. Je to snad smysl života? Nebo skutečně jen ta kytka, co je na stole? Neměli bychom ale trávit čas právě hledáním té kytky? Právě v tom to bude. Hledíme neustále do sebe a hledáme odpovědi příliš hluboku. A pak zjistíme, že nemáme klíče a musíme lézt do bytu světlíkem. Možná to bude naše poslední věc. co v životě uděláme. Proč tedy neděláme to, co skutečně chceme? Jirka a jeho parta to tak dělají. Chtěj pivo zasraný, tak si ho daj. Chtěj si zahajlovat, tak si zahajlujou a ještě si zařvou 'SS!!'. Nestydí se jeden před druhým. Ani před ostatními lidmi. Mají to totiž dle svých slov 'v píči, vole,' nebo 'to mrdaj, vole.' Nemyslíte si, že právě oni jsou ti šťastní. Neřeší všemožné dresscody a etiketu a co si kdo myslí nebo nemyslí. Prostě žijou naplno. Opijou se, a jestli se ráno probudí, nebo ne, je jim skutečně jedno. Bylo toho už řečeno skutečně hodně. Určitě doporučuju minimálně shlédnout první část. Zamyslet se nad světem také nebude k zahození. Jo a nezapomeňte: DURANGA, VOLE!!! (14.04.2015)

Stejne je to best.. legendarka :D must see. Jen skoda ze je zatim tolik tragedie.. viz http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/regionalni/pribeh-svet-podle-kary-zivot-a-smrt-prazskych-fetaku-a-opilcu.html (07.06.2015)

Tak jako film bych to rozhodne nenazval, ani to s tim ucelem nebylo toceny. Nicmene je to nahled do realne lidske retardace a snimek se stal u nas fenomenem (co to vypovida o nasem narode necham ciste na vas). Jednu hvezdu davam za zajimavosti, ktere mi prisli spise jako cerny humor. Ale pokud uz lidi muzou hodnotit tohle jako film, tak myslim, ze ja to muzu hodnotit z hlediska zajimovosti. (06.03.2021)

Klenot na CSFD, krásne autentické zábery, ktoré nám odkrývajú tajomný svet feťákov, alkoholikov, vnukov bývalých eSeSákov, ukazujú nám ich ako ich nepoznáme. Milujúcich, hajlujúcich, plačúcich, tlieskajúcich nad týmto krásnym životným míľnikom spojenia dvoch spriaznených duší - Jířiho Káry (prosím nezamieňať s dopravným prostriedkom) a Blanky Divišové. Sú to tiež ľudia, ako aj my , bohužiaľ , chvalabohu že žiaľbohu niekedy aj žiaľbohu že chvalabohu je medzi nami údajne už len Jíři. Preto by som navrhol tento film oceniť in memorian cenou Internetu za kult. Usadia sa tak medzi hviezdami ako feťák Dušan alebo chlapci čo narafali keď išli do bordelu. PS: čongo, bongo, tito , lito, vito viete ako , títo dvaja sa nesklamali v láske, v láske sa nesklamali a na svadbe si nepovedali že už len túto fľašu si dajú preto ich Aďka nebude mať radšej..... (10.04.2014)