Největší přání
Režie:
Olga Malířová ŠpátováScénář:
Olga Malířová ŠpátováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHudba:
Aleš BřezinaObsahy(1)
Hrdinové celovečerního filmu Největší přání jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou 'Jaké je tvoje největší přání?' natáčela režisérka Olga Špátová ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce jí otevírají vyvrhelové společnosti, ambiciózní profesionálové, zamilovaní, věřící nebo občanští aktivisté. Je přítomna zrození i umírání. Příběhem prochází studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězenkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová. Režisérka využila jedinečnou možnost porovnat hodnoty svých vrstevníků se dvěma předchozími generacemi použitím archivních záběrů z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty. Tento ojedinělý dokumentární počin je inspirací pro vrstevníky a zároveň vzkazem bývalým mladým, že ti současní v sobě nesou překvapující a podivuhodnou naději. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Velmi oceňuji zařazení těch sdělení, která měla co říci divákovi. Žádné zdůrazňování tuposti davu, Olga Špátová preferuje ty, kdo myslí. Jistě, jednoznačné ladění dokumentu ve směru naděje do budoucna a apelu na lidskost, rozum a cit, jichž se často vzdáváme. A co je na tom špatně? Pro mě nic! Dobře odvedená práce o našem světě, kde si každý stýská a hraje, žije a předstírá, umírá a věří. Výpověď o tom, že jsou stále lidé, kdo mají vůli něco změnit, kdo vidí, že je něco špatně a živí naději ve změnu. I když se zdá, že je to boj s větrnými mlýny a výkřiky do prázdna, ale tohle jsme my, kýčovitá, přemoudřelá i z hlediska vyššího principu mravního stále živoucí generace Y. Před námi nic, za námi všechno? ()
Hodně nevydařená snaha dosáhnout kvalit svého otce, tohle jedno téma je na 80 minut hodně málo a snaha přidat k některým osobám je akorát naprosto zbytečným odbíháním od tématu. Postavy a jejich nicneříkající výpovědi jsou naprosto nelogicky poskládány za sebe, prostřihy Špátových dokumentů mají občas poentu, jiné jsou ovšem pouhou nicneříkající vsuvkou do nudně se táhnoucího snímku. Představení otce na začátku ve stylu 'byla jsem hodná tatínkova holčička a teď z něj chci vytěžit co nejvíc' nemá absolutně žádný smysl, a vůbec, mnohem víc by mě zajímaly současné názory (tenkrát) mladých ze Špátových filmů... ()
Autorka měla při výběru protagonistů pro tento unikátní dokumentární počin šťastnou ruku. Díky tomu vznikla výjimečná podívaná, která je velkolepou oslavou života. Stáčí-li se vaše úvahy poslední dobou kolem myšlenky na sebevraždu, zajděte si do kina na Největší přání. Možná po doběhnutí závěrečných titulků uvidíte najednou věci v jiném světle. Snad by tomuto dokumentu bylo možné vytknout občasné náběhy ke kýči (především vinou zvolené hudby), ale jako celek je to odzbrojující tragikomická koláž lidských osudů, které skýtají inspirující látku k přemýšlení o našem světě a životě obecně. Nebál bych se prohlásit, že jsem lepší dokument v kinech asi neviděl. ()
Vymývárna mozků pro havloidy a další postižené socialisty. Propaganda, která útočí na diváka skrz vyslovená přání. Hlavní hrdinové, pečlivě vybraná parta fandů Vaška Chrchly Bombar´dáka, melou hovadiny ve (ne)smyslu "At´ pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí" (kurva, já bych vraždil) a podobné "moudra" nových levičáků jsou slyšet i na konci filmu. Mezitím ale sledujeme, kterak se noví levičáci perou se starými levičáky a má to být dokument o tom, jak naše země získala, když na Hrad páchnul Chrchla. Zamaskovaná propaganda, která velmi podprahově sděluje, co je dobré a co špatné. Ovce na to však nepřijde, v tu chvíli dokument splnil svůj úkol. Prostě ukázkový propagandistický dokument ve jménu neomarxismu, nejnebezpečnější ideologii 21. století pro celou Euroatlantickou civilizaci. ()
Co dodat k tak výtečnému a v české kinematografii (která se ubírá snadnější cestou sebeshazování, sebemrskačství a pověstnému "humornému nadhledu", kterým se řeší nedostatek filmařské invence a odvahy chopit se velkých témat) výjmečnému filmu? Asi snad jenom: "Chcete ušetřit peníze za psycholga a antidepresiva? Tak jděte na tento film." ()
Galerie (6)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (3)
- Špátová pracovala i s archivními záběry z let 1964 a 1990 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty. Ten natočil filmy Největší přání I. (1964) a Největší přání II. (1990) v historicky zlomových okamžicích této země - v šedesátých letech a v posledním roce totalitního režimu. [Zdroj: mediafax.cz] (hippyman)
- Scéna s procesím, které vede Tomáš Halík, byla natáčena během tradiční velikonoční poutě ze Srbska podél Berounky do Svatého Jana pod Skalou. Pouť má komorní atmofsféru, která byla natáčením mírně negativně poznamenána, neboť natáčení přílakalo množství lidí, kteří by se za normálních okolností nezúčastnili. (Kirman)
- Natáčení filmu zahájila režisérka přesně dvacet let po revoluci, a to 17. listopadu 2009 ve vzpomínkovém průvodu z Albertova na Národní třídu. [Zdroj: mediafax.cz] (hippyman)
Související novinky
Best Film Fest 2012
Volné seskupení čtyř klasických artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 13. do 19. prosince tohoto rokuBEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů… (více)
Reklama