poster

My Back Pages

  • Japonsko

    マイ・バック・ページ

  • Japonsko

    Mai bakku pêji

Drama

Japonsko, 2011, 141 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ScarPoul
    ***

    Idealizmus versus primitivizmus. Satoši Cumabuki je výborný. Mám ho rád ako herca a často krát sa mi stalo, že aj zlý film svojim výkonom zachraňuje. Tak je tomu aj v tomto prípade. Jamašita si vybral tému študentských protestov, vytváranie siekt, ktoré chceli dementným spôsobom bojovať proti vláde. Naivný idealizmus hlavnej postavy spôsobí smrť človeka, ktorý bol v celej politickej machinácie v 70. rokoch úplne nevinne. Nuž na režiséra je to vážnejšia téma. A Jamašita sa jej zhostil formálne bez chyby. Hoci príbehovo to mne ako človeku mimo Japonska, ktorý nežil v tej dobe nesprostredkuje náležité motivácie a súvislosti, aby som mi ten príbeh dal niečo viac. Nejaký presah. Celé je to nepretržitá konverzačka, postavená zväčša na dlhých záberoch, ktoré ale vypĺňa intelektuálne prázdno. Nie je to zlé. Je to len na pol ceste. Hudba výborná. Smrť vojaka je spravená fantasticky a finále vo svojom doznievaní nádherne katarzné. Má to veľa pozitív, len málo presahov. Škoda.(4.5.2018)

  • Cedr
    ****

    My Back Page z prostředí japonských studentských demonstrací konce 60. let je do jisté míry Yamashitův magnum opus. A to nejen svou délkou, ale zejména právě ambiciózním dobovým svědectvím. Vzhledem ke tradičně nevelkému rozpočtu je přelom šedesátých a sedmdesátých zpracován velmi komorně a zasazen zejména do interiérů. Ničemu to rozhodně neubralo neboť, jejich dobový look (a obecně look filmu jako celku) působí velmi věrohodně. Zakouřenými kancelářemi reportérů počínaje, stísněními úkryty levicových aktivistů konče. Náplní filmu je příběh mladého novináře, který se snaží prorazit reportáží o levicových aktivistech. S tímto cílem naváže s těmito radikály poměrně úzký kontakt, konkrétně s druhou ústřední postavou - mladým aktivistou, který se obdobně pokouší zviditelnit jako radikál. Příběh se pochopitelně dotkne mnoha témat, daleko přesahujících dobové reálie. Směr a dokonce i cíl této 140 minutové poutě je velmi brzo odhadnutelný nicméně je prezentován poutavou formou a i přes pomalé tempo vůbec nenudí. Délka se ale i tak jeví jako lehce přestřelená. Yamashita naštěstí dokáže pozornost udržet bezpečně a míč neopustil ani v závěru. Víceméně předvídatelná náplň působí vzhledem k nízkoprofilovosti filmu až nečekaně úderně.(12.1.2015)