7 dní v Havaně

Sedm dní s mou milovanou Havanou, jako vždy smyslnou a kouzelnou v sedmi různých střípcích z nichž některé byly tragické (Gaspar Noé a jeho Rituál, to co mělo jako znamenat??? To byl čistý odpad), některé na pohodu ale nijak vyjímečné a tak jediný můj oblíbený Julio Medem dostál svému jménu a jeho Cecilia měla v sobě jiskru, malebné kouzlo i lehké erotično. Celkově ale tohle kubánské rande bylo mírným zklamáním, láska na první pohled by z toho určitě nebyla.... (25.03.2017)

Nevyrovnané, a to dost! Pondělí zábavné, ale zbytečně natahované. Středa, pátek a víkend nadprůměr, zbytek docela utrpení. Castrovskou Kubu nepoznáte (jedna karikatura Fidela je ovšem výjimečně povedená), ale určité kulturní rysy, sociální struktury a vzorce jednání či životní strategie místních obyvatel jsou zde zachyceny poutavě a určitě, alespoň do jisté míry, trefně. Tvůrci si dali záležet, aby ukázali na Kubě stejné symptomy morálního a společenského úpadku, jaké najdete kdekoli na Západě - tudíž různorodé modernity určitě, ale současně i nápadně podobné známky eroze. Chce to mít tu správnou melancholickou náladu na tento druh cestování (film s tímto obsahem a v takové formě), pak se vám MOŽNÁ i na této Kubě zalíbí. Recenze zde. 4/10! [15.08.2012_novinářská projekce_kino Atlas] (16.08.2012)

Sedm dní a sedm příběhů ze slunné Havany v podání sedmi režisérů zní jako velmi odvážný nápad s nejasným výsledkem, což se bohužel také v konečném zúčtování projevilo. Tento povídkový cyklus není špatný, poklidná atmosféra “fidelovské“ Kuby z něho jenom čiší, navíc dává divákovy možnost nahlédnout do každodenních životů normálních obyvatel tohoto krásného karibského ostrova, to vše v doprovodu líbivého autentického soundtracku. Po vyjmenování silných stránek, nutno přistoupit k záporům, jelikož se zákonitě projevila rozdílnost kvality jednotlivých režisérů a zatímco některé příběhy hltáte s otevřenými ústy, u druhých se šíleně nudíte, což ovšem bude dosti o vkusu jednotlivých diváků. Mně nejvíce zaujali první čtyři příběhy a zbylé jsem téměř protrpěl. Nutno vyzdvihnout zejména příběh Belnicia Del Tora, ale také Pablo Trapera, ve kterém skvělý výkon věčně narvaného režiséra předvádí sám velký Emir Kusturica, z jehož výkonu lze usoudit, že to asi ani moc hrát nemusel. Moje hodnocení 60%. (22.02.2014)

Rozjíždí se to celkem slibně a skoro to vypadá, že to bude zajímavý náhled na život na Kubě. Hned první povídka jde ale s pointou do háje. Nejlepší je Kusturica, který tentokrát hraje, no a pak už je to film opravdu o ničem, u kterého je skoro jedno, kde se odehrává. Brát tohle jako hold kubánskému hlavnímu městu nemůžu. (12.04.2016)

Sedm plus jeden režisér. Ano, skutečně velmi nevyrovnaná kolekce sedmi přibližně dvacetiminutových filmových povídek sedmi režisérů, přičemž pojítkem mezi jejich příběhy se stává specifické prostředí kubánského hlavního města Havany. Je naprosto přirozené, že se v jednotlivých částech odrážejí různé režisérské rukopisy, přičemž propojené jsou povídky zcela minimálně. Jako nadprůměrné vnímám kousky Trapera (s v hlavní roli vystupujícím režisérem Kusturicou) a Suleimana, naopak mi do konceptu nejméně zapadl (ne špatný) krátký film Noého i Medemův patos. Závěr týdne, snímky Tabía a Canteta, se vyznačuje civilností a je důstojnou tečkou v této skládance odrážející život Kubánců, včetně jejich úžasné hudby. (09.11.2014)