Reise nach Agatis

Marian Dora ve své nejlepší formě ... Mám pocit, že režisér spojil vše, co získal během natáčení svých předchozích filmů a tohle vše nejlepší využil ve svém excelentním majstrštyku!! Ten děj je úplně prostý a jednoduchý. Chlap s ženskou po cestě někam na dovolenou sebou vezmou po cestě mladou holku. Každému divákovi, který viděl Dorovy flicky musí být jasné, jak se film vyvine... A to je právě ten masakr. Milé a vstřícné chování k dívence se mění pomalu v drzé, neomalené jednání, šikanu, násilí, znásilňování a končí absolutním exploitačním, brutálním a totálně zvráceným peklem ... Takhle samozřejmě při popisu to vypadá na běžný exploiter, kterých vzniklo od počátku 70. let nespočet. Jenže Marian Dora je umělec, nebo spíše jím chce být ... Jeho "umění" se mne v Cannibalovi (2006) a Melancholii der Angel (2009) moc nedotklo, ale tady už ano!! Filmem se nese úžasná, krásná a smutná hudba. Fakt jen ta hudba je požitek pro uši. Vše se nese v snové atmosféře a spousta záběrů na přírodu, moře, vlny, ... to a ta hudba nám od začátku (těm vnímavějším, kteří tento záměr vycítili ...ehm...že?!), tak to všechno nám tísnivě a tíživě diktuje nevyhnutelnost osudu té mladé dívky a vlastně celé trojice ... Prostě jako by nám film vypovídal o pravém životě, že věci, které se mají stát, se stanou. Že utrpení jednotlivce, násilí a ta nejodpornější brutalita je v přírodě jen plivanec do oceánu a nic se při tom, ani potom nemění ... Že násilí a vraždění není pouze nevyhnutelným osudem obětí, ale také vrahů samotných, kteří se svému osudu také nevyhnou a nemají na výběr (to tvrdí Dora, nikoliv já!! ...). Prostě je to tíživý, depresivní a extrémně smutný film, kdy na konci dokonce i mé oko slza zalila a viděl jsem svět, vesmír a život pouze z té špatné a hnusné stránky ... Tady opravdu Dora zabodoval!!! Absolutní pecka, která se musí pochopit a procítit ... (26.04.2013)

1 z fimov kde sa Dora nevyšantil vo vlastnom pieskovišti, kde už prekroćll aj Olafa. Na jeho pomery umiernená vlnou preliata jazda , ktorá ale neuškodí odskúšaným. Mierne sklamanie nepopieram ,lebo si myslím, že bolo nevyhnutné pritvrdť. Marian ale svoje remeslo ovláda a už len ostáva len tá vzduchoprazdna peňaženka. Takouto formou neprerazil ani Jackskon so svojím ( B.T. ) a teraz je kráľom veží. Dora je zatiaľ mimo obraz..Držím palce ! Každopádne TUČNÉ OK. (24.04.2013)

Dora je neuvěřitelně zručný filmař a jeho filmy jsou temné básně. Tenhle kousek mně zbytečně dlouho hnil doma. Úvodní plážová scéna, skvěle nasnímaná, by mohla být klipem pro leckterou temnou kapelu. Místo křiku oběti bouří moře! Moře je zlaté, stříbrné a nakonec onyxové.Na jeho hladině vznikají abstraktní obrazy doprovázené podmanivou hudbou Transmitted Dreams. Zpočátku impressionistická báseň se postupně přetaví v dekadenci. Koketa Lisa pozdě zjistí, že nasedla na nesprávnou loď. Spojení hudby a násilí připomene obrazy ze Saló aneb 120 dnů sodomy. No a pak samozřejmě Fulci. Rozparovač z New Yorku věčně inspirující. Jako celek působí snímek coby dokonalý šperk určený spíše artově orientovanému publiku. (06.07.2018)

Dovolím si bez urážky reagovat na jeden zdejší pětihvězdičkový komentář: Takže kdybych nekvalitní kamerou a naprosto neumětelským způsobem natočil sebenudnější děj, proložil ho mizernými záběry "přírodních krás", a nechal k tomu hrát nějakou silnou a dojemnou a uměleckou hudbu, znamená to, že ten film pak díky té hudbě bude také silný a dojemný a umělecký, a ony mizerné (=mizerně natočené) záběry přírodních krás mu dodají nějakou existenciální hloubku?? No to snad... Reise nach Agatis je bezkonkurenčně nejnudnější a nejmizerněji natočený exploaťák, jaký jsem kdy v životě viděl. Pro někoho umění, pro jiného odpad. (15.01.2014)

Jeden z tých filmov, pri ktorom som si vydýchol keď sa skončil. Ale nie preto, že by bol zlý; ale preto, že vyznením bol ťažký, depresívny a nepríjemný, podobne ako predchádzajúci Dorov "Cannibal", oproti ktorému mi však prišiel záživnejší a lepšie vygradovaný, predsa len to najhoršie si nechal na koniec. Pritom sa to pomaly rozbiehalo vo voľnej, dovolenkovej atmosfére a komorný lodný príbeh dokonca miestami pripomenul skvelú prvotinu Romana Polanskeho "Knife in the Water", no všetko sa postupne vyhrotilo do psychopatických rozmerov a vyvrcholilo brutálnym, misogynistickým záverom. Som zvedavý s akým šialenstvom príde Marian Dora keď mu niekto zverí väčší rozpočet – čo je už iba otázkou času. Tento film je však pre mňa (zatiaľ) jeho vrcholným dielom a sedelo mi, že v ňom rozšíril svoj záber a nekoncentroval sa len na znechutenie diváka. (23.04.2013)