Obsahy(1)
Oceňovaný režisér Martin Dušek (Poustevna, das ist Paradies, Ženy SHR) se ve svém posledním snímku Mein kroj sám postavil před kameru, aby se ve vlastnoručně sestrojeném lidovém kroji vydal na tradiční sraz sudetoněmeckých vyhnanců do Augsburgu. Najde tam bývalé krajany ze svého rodného města? Přijmou ho vyhnanci mezi sebe? Pomůže mu jeho částečný sudetoněmecký původ? Film o kterém se v celosvětovém vysílání rozhlasová stanice BBC World Service vyjádřila jako o „nesmírně zábavném dokumentu, který je zároveň závažným pátráním po identitě a příslušnosti ve střední Evropě“ uvede brzy Česká televize. Osobní kroj si Dušek, rodák ze severočeské České Lípy, rozhodl vytvořit poté, co zjistil, že folklor a tradice v jeho rodišti reprezentuje nově objevený „lidový“ kroj, který byl uměle vyvinutý v poválečném nacionalistickém vypětí po odsunu Němců. Dušek, v dětství fascinován moravskými kroji během rodinných dovolených, si rozhodne vytvořit svůj kroj, který bude reprezentovat jeho osobní historii a bude se tak s ním moci identifikovat. Bizarní oblek, obsahující režisérův pionýrský šátek z dětství, kožené kalhoty po dědečkovi, který byl napůl sudetský Němec, nebo zadní svítilny z veteránské Škody Octavia, budí rozruch jak v rodném městě, tak na srazu vyhnanců v Augsburgu, kde dojde i ke konfliktu s představiteli Sudetenlandsmanschaftu. Film byl s úspěchem uveden na loňském MFDF Jihlava v sekci ZOON POLITICON, kde vzbudil ohlas diváků i zahraničních médií. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Plně souhlasím s Mariin a živě si představuju , kdyby byla situace opačně a někdo v sudeťáckým přišel "provokovat" na tradiční Jízdu králů na Slovácku, tak by se všichni posrali a bylo by z toho halóó. Typická česká Malost a omezonost je všeobecně neuvěřitelně trapná, tohle nebyla žádná provokace, ale pouhé zesměšňování lidí a jejich zvyků. Sudeťáci se zachovali z gracií a v naprostý pohodě. ()
Proč se z dokumentů od Martina Duška dozvím nejvíc o něm a v druhém plánu snad i o tom, co tím chtěl říct? A vlastně je pak vcelku logické, že jeho nejlepší filmem je ten, ve kterém nevystupuje (Ženy SHR). Na druhou stranu, jak si tak pročítám zdejší komentáře, tak už za ty reakce to stálo. Mám totiž neodbytný pocit, že Martin Dušek to myslel úplně opačně, než je mu ve zdejších komentářích podsouváno. ()
Stějně jako Martin jsem českolipským rodákem, což je možná i jeden z důvodů, proč jsem z tohoto NEPOLITICKÉHO dokumentu nadšený. Nadsázka, historie a hlavně konečně další dokument ČT na citlivé téma k zamyšlení. Pokud jste pozorně sledovali, autor nestřílel jen do Sudetoněmeckého landsmanšaftu, ale i do nás Čechů, Českolipanů, a naší kultury či spíše nekultury v porovnání s Němci, kteří i v dalších pokoleních na úrovni oslavují místa svých kořenů. Neskutečná odvaha se školní němčinou vést dialogy s mluvčím SL a jistou trapností pobíhat s blinkry mezi skutečnými kroji. 80% ()
Bizarní je, že to někomu přijde vtipné. Ale vtipné je (a velmi příznačné, vlastně až ne moc vitpné), že by někteří (i zde z komentářů) rádi panu Duškovi fyzicky domlouvali (či se diví, že se tak nestalo). Takže vlastně zas tak "mimo mísu" se pan Dušek nepřemístil. Možná ten jeho trapný výlet k něčemu fakt byl. Navíc zajímavé cameo Herr Shinagla, další bod. PS: Klíčová otázka - proč že se autorův německý dědeček neúčastnil těch sjezdů?;) ()
Z "nové vlny" na FAMU, jak byl na MFDF Jihlava nazýván současný trend skupiny studentů dokumentaristiky vyjadřovat se k dlouho opomíjeným politickým tématům, se tento snímek nejvíce vyděluje - provokativností, hravostí, osobitostí. I když nakonec řešený problém je spíše bizarním a spontánním nápadem bez hlubších souvislostí a myšlenkové hloubky, dokázal Dušek odhalit na reakcích okolí daleko více, než například počin P. Nesvačilové. Možná proto, že je jeho způsob natáčení daleko bezprostřednější, vnímavější a nezaložený na snaze, podložit předem stanovený cíl omezeným výběrem, nezohledňujícím okolní kontext. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama