Thale
Obsahy(2)
Uklízeči Leo a Elvis dávají do pořádku chatu v lese, kde zemřel starý muž a všude je spousta krve. V kůlně najdou vchod, který vede do ukrytých podzemních místností. V nich žije mladá tajemná dívka, která neumí mluvit, a jen si zpívá... Leo a Elvis pracují pro uklízecí firmu a jsou voláni i na místa, kde došlo k násilným činům. Tentokrát byli zavoláni do odlehlé chaty v lese, kde zemřel starý muž. Elvis při úklidu zvrací, neboť je na podlaze hodně krve. Leo s Elvisem mají za úkol vyklidit celou chatu a v kůlně najdou tajný vchod, kam se jdou podívat. V místnosti za vchodem najdou zásobu prošlých konzerv a v další místnosti jsou divné přístroje. Leo volá na firmu, aby se přijely na divný úkryt podívat, a Elvis zůstává v místnosti sám. Kromě přístrojů, kde z jednoho pouští nahrávku mužského hlasu, je zde i vana s bílou tekutinou, z níž vyskočí mladá nahá dívka, která vypadá, jako kdyby se právě vzbudila. Leo s Elvisem se snaží, při čekání na posily, s dívkou komunikovat, najdou jí oblečení, ale dívka je vyděšená a začne škrtit Elvise. Nakonec jej pustí, Elvis s ní zůstává, při čemž si pouští nahrávky muže, ze kterých se dozvídá, že dívku odvedl od nějaké skupiny. Muž jí něco odstranil a dozvídá se, že se dívka jmenuje Thale. Elvis se koukne do malé chladničky, neboť v nahrávce muž říká, že tam schoval odstraněnou část a uvidí tam zvířecí ocas... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Moje dojmy nejlépe vystihnou slova hrdiny z kultovní české komedie: "Víš co, Sašo? Jdi do prdele!" Na adresu režiséra Nordaase poměrně tvrdé, ale ten vztek rozhodně nehodlám skrývat. Tahle Thale totiž dokáže spolehlivě uspat, nebo rovnou otrávit. Lesy krásný, ale tim u kladů končíme, jelikož i přes jejich neprostupnost tu vládne ticho a prázdnota. Rychloposuv tudíž nutností! ()
Po Trolljegeren další ze norských kousků, který těží ze severského bájesloví. A vůbec ne špatně. I v Thale je možná pro skalního hororového fanouška trochu víc humoru, než je zdrávo, ale kdo tohle překousne, tak si tenhle komorní snímek může docela pěkně užít. Jak se to ostatně přihodilo mně :-) Hezké 3*. ()
Co se námětu týká, tak je Thale vcelku originální film, bohužel mu ale podráží nohy samotné zpracování tématu. Situování děje do odlehlé chaty v lesích, která skrývá nejedno děsivé tajemství, bylo dobrou volbou, nicméně to poněkud zabíjí herci a později i vizuální ztvárnění hulder, které bylo jedním z nejvýraznějších technických nedostatků snímku (vedle závěrečných záběrů z lesa, které vypadaly až příliš televizně). Ve výsledku tak jde o film s viditelným potenciálem, který se ale v průběhu děje vytrácí, přičemž v závěru se Thale ocitá pod průměrem, což nezachrání ani ten typicky syrový skandinávský vizuál. ()
Hulder (nebo huldra) je bytost ženské polarity ze skandinávského folklóru, opatřená liščím nebo kravským ocasem. Obdobná bytost mužské polarity se nazývá huldrekall. V islandštině se jejich pokolení označuje termínem huldufólk, což v překladu znamená „skrytý lid“, starší označení álfar (elfové) je dnes pokládáno za politicky nekorektní. Se skandinávskými huldrami se vesměs dá vyjít. (V Reykjavíku na ně lze vzácně natrefit i na diskotékách. Na otázku, proč má liščí ocas, odpoví taková entita zpravidla slovy „I am therian girl.“) Avšak norské huldry jsou spíše zlopověstné. Film je pokusem o zasazení tohoto mýtu do moderní doby. Nejde o žádný kinematografický zázrak, ale oceňuji tajuplnou a melancholickou atmosféru. Volnější tempo filmu mi nevadilo. Doporučená četba pro vážné zájemce: Reimund Kvideland – Henning. K. Sehmsdorf (ed): Scandinavian Folk Belief and Legend, Norwegian University Press, Oslo 1991. – V noci po shlédnutí filmu se mi zdál sen. Pro zajímavost sem vkládám jeho záznam: Dostal jsem od nějakého okultního spolku, o němž jsem nikdy neslyšel, písemnou pozvánku na magický rituál. Chtějí provést evokaci živlových duchů. No dobře, na to bych se podívat mohl. Přišel jsem na uvedenou adresu, je to prvorepubliková vila, dveře jsou pootevřené, vejdu dovnitř. Nikde nikdo, ale slyším hlasy, tak se vydám směrem, odkud se ozývají. Vejdu do větší místnosti, dříve asi sloužila jako společenský sál pro oslavy, a spatřím asi tucet lidí, je to samá mládež, muži i ženy věkem tak od osmnácti do pětadvaceti let. Nikdo mi nevěnuje pozornost. Všimnu si, že je mezi nimi i jedna nahá slečna, asi vikánka v pracovním oděvu, ale ne, je to norská huldra, protože má kravský ocas. Huldra ke mně zamíří, řekne něco norsky a podá mi ruku. Pak mě odvede ke gauči, posadí se, strhne mě na sebe, přitiskne mě tváří na svá prsa a začne mi něco tiše prozpěvovat do ucha. Jsem naprosto znehybněný, tyto bytosti mají nadlidskou sílu. Vyhodnocuji situaci. Tahle partička lidí chce materializovat živlové duchy prostřednictvím média, jímž mám být já. Takový hovězí nápad mohla vymyslet jen holka s kravským ocasem nebo nějaký vůl. Copak to nedovedou udělat jinak? Formulky mají sloužit k mému uspání či uvedení do transu. Však už se mi také začínají klížit oči a kromě toho se tak trochu dusím. Jsem opět při vědomí, huldra sedí vedle mě a tváří se, jako by se nic nestalo. Přede mnou stojí nějaký mládenec a omlouvá se za nedopatření. Huldra si mě spletla s médiem. Ptám se, kdo bude dělat médium. Že by Arex? Při jeho astmatu by mu takové přidušení jistě prospělo. „Ale kdepak,“ směje se mládenec, „s těmi zkostnatělými dogmatiky my nespolupracujeme.“ Huldra prohodí něco v norštině. „Říká, že byste byl mnohem lepší médium než to, které jsme vybrali,“ překládá mládenec. „Prý by vám na oplátku odstranila vaše stařecké neduhy.“ Hlavou mi proběhnou všechna rizika, která se s takto pojatým experimentem pojí, a zdvořile odpovím, že v mém věku to už nestojí za to. ()
Zdĺhavá nórska nuda o dvoch blbečkoch, ktorí vo vani objavia ochechulu s kravským chvostom, čo je podľa ich folklóru tzv. huldra a táto sa dokonca volá Thale. Hľadajú ju ale aj vojačikovia, ktorí im prídu búchať do dverí a ku koncu si pripravia aj umelé pištoľky. No keďže ide o rozprávočku, všetko dobre dopadne. Uff, mal som čo robiť aby som nezaspal, hoci to trvalo len niečo cez 70 minút. Prázdna nuda, ktorá sa spolieha, že termín nórsky folklór sa postará o celý príbeh, do ktorého iba hodia pár nesympatických postáv zahraných amatérskymi ochotníkmi a neskôr sa primieša niekoľko zúfalo nezaujímavých flashbackov do histórie vzniku kravského chvosta. Pochváliť môžem iba pekné prírodné zábery a monster look, ktorý je však vydarený iba z diaľky. Ináč to pre mňa bola nezaujímavá somarina s otravným spracovaním. ()
Galerie (9)
Photo © Euforia Film
Reklama