Sovětská bouře: 2. světová válka na východě

Zdá se jako by jeden díl zcela chyběl. Rusi útočili od Budapešti na Berlín. Dokument se poněkud vyhnul "osvobozování" Varšavy, slovenský štát se zřejmě odštátnil už zahlédl Rusy u Komárna, a jak to bylo s vyjednáváním o Prahu jsme se také nedozvěděli. Jak říká komenář čeké televize: "Pád Vídně 13. dubna 1945 byl předehrou velkých událostí na Odře.", ke kterým ovšem v dokumentu nikdy nedojde. Byl to velký vlastenecký dokument. (27.09.2012)

Obsáhlému sovětskému dokumentárnímu seriálu téhož jména jsem dal 4* pro komplexnost jeho zpracování a obrovské množství dokumentárního materiálu, který se v něm objevil, i když pochopitelně se nevyvaroval a ani nemohl vyvarovat schématismu a ideologickému pokřivení, které vyplývalo z doby a místa vzniku. Novodobý ruský seriál by se ale měl zjednodušování a filtraci informací vyvarovat. Nejde o to, že je to film prvoplánově propagandistický, spíš je v něm dokumentární pohled redukovaný na čistě technickou stránku, tzn. proti generálovi X, který disponoval 250 tanky toho a toho typu a tolika a tolika vojáky, stál generál Y, který disponoval tím a oním. Prakticky se tam neřeší vnitropolitický a mezinárodně politický rozměr války, který samozřejmě měl pro reálný průběh bojů obrovský význam. Stalin byl ve své zemi nejen velitelem armády, ale i nejvyšším veleknězem, vládcem průmyslu i všech rozhodovacích institucí a jeho postoje byly klíčové pro pochopení událostí na východní frontě, především v prvním roce války, kdy vedl obranné boje. Sovětská armáda čítala v době napadení 5 mil. vojáků a převyšovala často velmi výrazně svého protivníka téměř ve všech kategoriích. V prvních 7 měsících ztratily sovětské síly 3,9 mil. vojáků, tisíce tanků i letadel a tyto ztráty jim uštědřoval protivník, který ve skutečnosti měl být sovětským vojákům důvěrně známý a neměl ani mít na své straně moment překvapení, protože přesné datum napadení bylo sovětskému vedení známo nejméně ze 70 zdrojů včetně tak absurdních, jako byl německý velvyslanec v Moskvě. V prvních dvou dílech seriálu přitom zaznělo jméno Stalin ryze okrajově snad jen dvakrát a divák se nedoví, že sovětští velitelé měli striktně zakázáno ustupovat bez ohledu na situaci, že sovětský důstojnický sbor byl zdecimovaný rozsáhlými čistkami a jakákoliv aktivita ve smyslu samostatného rozhodování byla nežádoucí. Osm dílů seriálu je pochopitelně krátký čas pro nějaké detailní zpracování tématu, ale tak závažné informace by pochopitelně měly mít v dokumentu své místo. Celkový dojem: 70 %. (06.11.2011)

Tak si to shrňme: do rukou se nám dostává ruská dokumentární série, na níž si tvůrci po technické stránce dali opravdu záležet, zpracování a digitalizace je skvělá. To samé bych také rád řekl i o rozvržení jednotlivých dílů, ale tak úplně nemůžu. Pravda, opravdu mě překvapilo, s jak v mnoha ohledech objektivním dokumentárním dílem Rusové přišli, přesto jsou tam poněkud účelově přecházeny ruské přešlapy a neúspěšně naplánované operace a soustředili se v každém díle pokud možno na to, aby to končilo nějakým ruským úspěchem ("Němci se dostali jen na předměstí Moskvy" / "Leningrad jsme slavně osvobodili po dvou a půl letech obležení" atd.). Na jednu stranu není úplně špatný nápad udělat ty díly podle témat "Stalingrad"/"Leningrad"/"Kursk", na druhou stranu popisy akcí byly až zbytečně podrobné a na úkor pochopení širších souvislostí situace nejen na východní frontě, ale i celé druhé světové války. Např. dost zásadní zmínka o tom, že Stalin v roce 1937 provedl rozsáhlou čistku vlastní generality, z níž vyvázl jen málokdo (zkušený), padla jen jaksi mimochodem a vůbec jí nebyla přikládána žádná důležitost, o tom, že sovětští vojáci mnohdy plnili stejně nesmyslné Stalinovy rozkazy jako na druhé straně Němci Hitlerovy, se taky jaksi nemluvilo a vůbec - Báťuška car, pardon, Stalin, tady byl vykreslen jako moudrý a rozvážný vojevůdce, který s chladnou hlavou nade vším dohlížel a posvěcoval plány generality, protože byl zřejmě skvělý taktik. Ve skutečnosti to byl už v té době silně podezřívavý a paranoidní diktátor, kterému víc než na životech vlastních vojáků záleželo na propagandě a šíření komunismu, s nějakým osvobozováním a natož tak nevděčných oblastí jako Ukrajiny, Polska nebo dokonce Československa vůbec nespěchal. Připomeňme si Dukelskou operaci, kde elitní čs. paradesantní brigádu místo letecky nasadil pěším útokem v první linii ( = co nejvíc ji zdecimovat) nebo dobývání Varšavy, kde Poláky nechal bojovat s Němci, dokud Němci povstání nepotlačili, a teprve až pak "přišel na pomoc", stejně tak by se dalo pohlížet i na povstání v Praze. Takže to jen tak na okraj ;) Přesto dávám 75%, protože i přes řadu nedostatků přece jen (byť zřejmě účelově) vybraný materiál byl zpracován dobře a důstojně (dokonce zde bylo na Němce nahlíženo s respektem) a o východní frontě se dalšího a objektivnějšího/rozsáhlejšího dokumentu zřejmě jen tak nedočkáme. (08.09.2012)

Jen na začátek upozorním, že jsem viděl všech 16 dílů nikoliv jen základních 8, které jsou zde uvedeny. Já moc ruské dokumenty nemám rád, jelikož většinou jsou plné chvástání co Rusáci dokázali a možná i záměrné zkreslovaní informací, které jsou v nich podávány. Zde tomu tak není, naopak máme možnost vidět krásné vizuální efekty, 3D animace s podtextem hudby která zvyšuje dramatičnost a prožitek. Musím tvůrce pochválit za četný výskyt map a také za krátké životopisy daných generálů. Ani azbuka, která na mě všude vykukuje mi nevadila, jelikož nebylo třebas nic z map vyčíst vše bylo výborně vysvětleno. Také dabing se zde velmi povedl. Nebudu zde již nic psát, stejnak jsem opět vytvořil román a tento dokument doporučuji, stačí se podívat třebas na youtube. (12.11.2016)

Jednoznačně nejlepší dokument z 2. Světové válce, který jsem v poslední době viděl. Poskytuje komplexní pohled na válku na východní frontě. Časté rozbory nad mapou se značením postupujících armád, počty divizí, informace o výzbroji, velitelích a taktice. To vše přináší divákovi velmi podrobný přehled o dění od začátku operace Barbarossa až po pád Berlína. Nechybí dokonalé animace jednotek, bojové činnosti nebo dokonce celých městských částí Leningradu, Stalingradu a Moskvy. Přiměřený čas je věnován všem složkám armády, tj. letectvu, tankovým armádám, dělostřelectvu i pěchotě. Bez přemíry technických detailů. Nechybí ani rozbory technického pokroku a zařazování nových zbraní do frontových bojů. Navíc to vše s minimální mírou předpojatosti proti německé armádě. Ačkoli častá chvástavá dobová prohlášení německých generálů, včetně samotného Hitlera působí v kontextu pozdějších válečných událostí úsměvně. (05.03.2012)