Režie:
Alessandro BavariScénář:
Alessandro BavariObsahy(1)
Metachaos je multidisciplinární audio-vizuální projekt spojený v krátkém filmu. Jedná se o soubor fotografických sekvencí a mixu techniky malby. Cílem projektu je zastupovat tragické aspekty lidské povahy a lidských stop, jako je válka, šílenství, sociální změny a nenávisti. (Segrestor)
Recenze (36)
Na tento Bavariho vizuálně chaotický snímek, který opravdu dostává svému názvu, jsem se díval v téměř střízlivém stavu, což asi nebyl úplně nejlepší nápad. A neboť drogy neužívám ani ve větším, ani v menším, než malém množství, možná mu dám ještě šanci, až budu pořádně napraný - musí přeci existovat důvod, proč je průměr mých oblíbenců u tohoto kousku nad osmdesátiprocentní hranicí. Ovšem osobně neočekávám příliš velký kotrmelec ve výsledném hodnocení, maximálně se dostaví nějaká ta depka. Takže bych spíš radil dát ruce pryč… ()
Obvykle mě tyhlecty nezávislý experimentální projektíčky naserou, což se tentokrát nestalo, proto celkem vysoký hodnocení. A možná, kdyby to mělo lepší hudbu, přidal bych ještě jednu navrh. Nebavilo mě moc bloumat nad tím, který výjevy zrovna mají symbolizovat jaký "tragický aspekty lidský povahy" (celkově to ve mě zmiňovaný pocity dekadence, hnusu, znepokojení apod. nevzbuzovalo), ale ta vizuální stránka si určitý obdiv zaslouží. (65%) ()
Osm minut létajících papundeklových krabic a hemžení popínavých rostlin doprovázených tak odporným technem, že z toho pár mým oblíbencům hráblo a začaly jim v hlavě řehtat alegorické vozy. Ale je taky možné, že mi dealer zase prodal mouku, a tak jsem se do toho nebyl schopen plně položit a příště budu zásadně nakupovat u fmashe s Bernauem! Evidentně mají nejlepší matroš. ()
Vizuálně je to opravdu strhující a velmi působivé, ale stupňující rychlost střídání obrazů neznamená logicky větší intenzitu a kvalitu, spíš právě naopak. Černá a bílá, fmashova připomínka Azathotha se velmi hodí, v tom případě ale zase, velmi škodí rychlé tempo. Lovecraftova hrůza z chaosu a neznáma byla plíživá a pomalá. Hodně mi tam vadila i hudba, zbytečně hlučná, nezajímavá, jen stupňující rychlost. Představovala bych si něco mnohem chladnějšího a temnějšího, třeba Art Zoyd. Ale uznávám, že to je čistě subjektivní výhrada, ačkoli, jak tak čtu další komentáře, zdaleka ji nemám sama. ()
Ta fantazie z Bavariho hlavy už prostě musela ven, té tam bylo tak moc, že musela do světa - a vida, vyšla z toho pro mnohé nejspíše blbost, kterou jsem ovšem já shledal za velmi impulzivní a zážívnou originální tvorbu, jenž mi do těla navodila spoustů citových spojení, o kterých jsem ani nevěděl, že ve mně ještě dřímají. Podobných filmů se na světě fakt neválí moc, a tak je moc dobře, že aspoň sem tam něco vznikne, co vám trochu pocupe nervy. Hodnotím 75% ()
Reklama