Pátrání po Sugar Manovi

Bob Dylan pro mě znamená geniální zhudebnění mého pseudo-beatnického srdce. Spolu s dalšími kapelami té doby tvoří F.manův základ pro jeho soundtrack života. Do téhle léty pečlivě vybírané skupiny ale během několika málo minut projekce Searching for Sugar Man, přibyl chlápek, o kterém jsem nikdy předtím neslyšel. Rodriguez. Chlápek, o kterém víte, že TO prostě má, a víte to hned během prvních rýmů Suger Mana. A co víc, stojí za ním takový příběh, který kdyby nebyl realitou, zavání přehnaným sentimentem a kýčem scénáristy. Díky režisérovi, že postupoval s narací zrovna takhle a začal všechno to krásné odkrývat až postupem času. Zážitek, doporučuji. P.S. Když jsem kupoval Sixta Rodrigueze a jeho Cold Fact na Amazonu, byla to 13 nejprodávanější deska celkově! Faith in Humanity - Restored! He took all that torment, all that agony, all that confusion and pain, and he transformed it into something beautiful. (21.03.2013)

Rodriguezova hudba je netradiční, mimořádná a excelentní a přesně takový je i dokument o ní. Kromě jedné podivné animované pasáže s lidmi vystupujícími z letadla nemám co bych mu vytkl. Emocionálně mě rozsekal. Na to, že je to ,,jen" dokument, má perfektní atmosféru skoro až noirové detektivky. Audiovizuální stránka je výborná - krásnou kamerou nasnímaný Detroit podložený nádhernou hudbou... a k tomu fascinující příběh o jednom zapomenutém géniovi, co vás nabije nadějí, že boží mlýny melou a že být za všech okolností svůj se vyplácí. Ale víc už ani slovo, přesvědčte se sami. Takovéhle filmy potřebujeme! (30.03.2013)

Pri tomto filme som prvý krát v kine zažila, že sa pri záverečných titulkoch nikto nepostavil a neponáhľal domov. Dopriala by som vám tú atmosféru. Všetci sme proste zostali sedieť a počúvali Sugar Mana až do konca. Na mňa tento dokument pôsobil čarovne a dojemne. Príbeh Rodriguezea ma fascinoval a ak bol aspoň približne takým človekom, akým ho všetci vykresľujú v tomto dokumente, tak sa klaniam. Škoda, že jeden človek má v sebe také množstvo pokory, a niektorý naopak ani kúsok. Sťahujem všetky albumy. (19.06.2014)

Možná nejfantastičtější příběh vůbec, s uvěřením jsem měl místy hodně velkej problém, hlavní trabl pro mě ale vězí především v masovosti, lidovosti, a patetičnosti tohohle dokumentu. Ne že by si Rodriguez nezasloužil nekonečný uznání, to právě naopak, ale omílání všeho neustále dokola a vyzdvihování textů, kterým většina lidi stejně neporozumí a neocení je, čpí prostotou a senzacechtivostí a hyzdí jinak chvályhodnou snahu přiznat Rodriguezovi jeho zásluhy a zařídit mu náležité uznání. K tomu zbytečné grafické vychytávky, animace, filmový look, samoúčelné procházkové scény, hodně mě toho otrávilo, takže ódy nepěju, ale ty hlavní body to splnilo... (14.07.2014)

Musím říct, že jsem po tomto filmu dlouho toužil a když už se ke mě dostal najednou se to stočilo tak rychle, že opakovaně vítězily jiné touhy, ale ve finále se přece jen asi na patý pokus na Sugar Mana dostalo. Musím se přiznat, že jsem si celou dobu připadal jak v Jiříkově vidění, nejsem žádný hudební fajnšmejkr, ale podobně krásný, pravdivý písničky s úžasně jednoduchým, ale geniálním kytarovým doprovodem jsem snad ještě neslyšel. Nejdřív jsem si myslel, že si ze mě tvůrci dělaj prdel, že přece není možný, aby někde žil takový písničkářský genius a nikdo o něm nevěděl, ale jak se to blížilo ke konci bylo jasno, že prdel si ze mě nikdo nedělá a člověk, který by mohl být za svůj talent v záři reflektorů, mít miliony fanoušku po celém světě, bohatsví a majetek, žije skromě, pracovitě a s velkou pokorou, bez konzumního chtíče bažícího po mamonu. Nebudu zastírat, rozsekalo mě to na sračky, písničky Rodrigueze už nedostanu z palice (hrají mně na vedlejší liště znova a znova ), protože jsou krásný, je v nich život, tak jo potkáváme my, co se každej den rveme s osudem a nezpívá je žádná zasraná pseudohvězda, ale jeden z nás a v tom je jejich nádhera a obrovská síla. Pane Rodriguezi, máte mou úctu, obdiv a respekt. (06.03.2016)