Křižník Potěmkin

Další z filmů, k nimž se musí přistupovat s ohledem na jeho stáří. A další film, který tyto ohledy vlastně vůbec nepotřebuje. Film je sice propagandistický, nicméně takhle umně dělaná propaganda má i po téměř devadesáti letech své opodstatnění. Sergej Ejzenštejn zde předvádí takovou jízdu, jaká do té doby k vidění nebyla a i dnes se z rychlosti střihu nebo z použití kamery můžou leckteří filmaři učit... Scéna na Oděském schodišti je neskutečně sugestivní a masakr je zobrazen s patřičnou krutostí. A kamera právě v této scéně neuvěřitelně září. Dlouhé jízdy s prchajícím davem jsou vážně pastvou pro oči. Film sice dopadl jinak, než jak tomu bylo ve skutečnosti, nicméně to nic nemění na neuvěřitelné profesionalitě, která dává na frak mnoha dnešním, mnohem dražším snímkům, které pracují s technikou o mnoho desetiletí vyspělejší. Potvrzuje tak teorii, že skutečně talentovaný filmař zázračné technologie nepotřebuje. Má-li co sdělit (a v tomto případě i ukázat), sdělí to... P. S. Je neuvěřitelné, jak dobře funguje kolektivní herectví. Díky tomu většina herců hraje civilně bez obrovských divadelních gest, která němý film vyžadoval. To je další z řady obrovských plus, jimiž film oplývá. (07.03.2012)

Ač to vypadá paradoxně, můžu s klidem Křižník Potěmkin prohlásit za nejmodernější němý film. Je sice ideologicky zabarvenější než kterýkoli díl majora Zemana, ale vizuální forma je vyloženě strhující. Takhle dramatický střih bych jednou rád viděl i v českém filmu! Ozvučení dodalo i vysoce kvalitní hudbu, takže je to opravdu parádní podívaná, na které je vidět, že soudruzi na rozpočtu rozhodně nešetřili. (21.03.2006)

Spojení hudby s obrazem jsem plně docenil až tady... Ano, u němého filmu, který mi i po letech připadá přelomový, unikátní a vlastně nepostižitelný. Když pominu spousty statí a interpretací (ideologický balast žel zabírá značnou část), které se snaží otevřít a vyložit každé okénko, stále cítím a vidím něco dosud nenapsaného (prosté pocity jdou většinou u těchto prací zkrátka stranou). Uhrančivost není jen v pohybující se kameře (Murnau v Poslední štaci o rok dříve z ní těžil více) či kulometném střihu, byť ten tvoří základ dnešní zálibě v akčních sekvencích. Možná ten pocit spočívá v hudbě, byť mám dojem, že ta ho pouze umocňuje (měl jsem čest také ze stalinistickou verzí, navzdory představitelnému zprznění zůstal geniální film). Mnozí se budou stěžovat na tendenčnost, k tomu asi jen tolik – vyznění přináší falešnou iluzi dosažení cíle (Křižník reálně dopadl velmi neslavně), ovšem vytýkat otevřeně propagandistickému filmu jeho propagandističnoost, stojí na vratkých nohách. Bavit se můžeme samozřejmě o tom, co propaguje. A toto si v sobě musí každý vyřešit sám, univerzální odpověď neexistuje. Nezbývá než říct: pokud si myslíte, že filmy zestárnou a věk se na nich nutně podepíše, tak vězte, že jeden čas určitě obelže. Onen pocit je totiž nadčasový. (22.02.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Velmi emotivní film. Geniální režie, kamera, střih, výprava i hudba. To vše roku 1925. (01.08.2011)

.......to by musela stát vedle televize domina s bičem, abych nezačal u němého filmu klimbat. Ani kafe a burácení smyčců při vzpouře na Potěmkinu mě nedokázali probrat. No teď možná kecám, ta hudba byla vážně úderná a líbila se mi, ale to mi nestačí. Určitě teď zuříte a říkáte si, co bys chtěl od filmu z dvacátýhopátýho ty satanáši co nenávidíš němou kinematografii. A já odpovídám, že bych potřeboval něco, co bych mohl vyprávět dětem až budu starej nemohoucí dědek. Nějakou scénu ze které by se zježili vlasy i Kojakovi. Pravda, když dojde na schodišťovou scénu, moje srdce zaplesá. Navíc geniální scéna kočár vs. schody vs. beznohý bojovník je to co dělá film nesmrtelným a kdyby se podobné scény objevili vícerokrát, byl bych spokojen. Na druhou stranu mě zase napadá, že by z toho byl nesmyslný guláš nicneříkajících obrazů a duch té doby by byl v lautě. Tak sakra, proč hodnotím jak hodnotím....? Stydím se to přiznat, ale já vážně nevím! (27.08.2008)