Režie:
Sergej M. EjzenštejnHudba:
Edmund MeiselVOD (1)
Obsahy(1)
Klíčové události revolučního roku 1905 zobrazuje v jednom z nejslavnějších filmů všech dob průkopník světové kinematografie Sergej Ejzenštejn. Po vzoru antické tragedie režisér rozdělil film do pěti dějství a hrdinou svého dramatu učinil zástup lidí tvořících dějiny. Vše přitom odstartuje vzpoura na křižníku Potěmkin, která ve městě Oděse probudí revoluční atmosféru. Protesty proti představitelům starých pořádků gradují a strhující souboje, které dodnes berou dech, mohou začít. Autentickou atmosféru podtrhuje dramatická hudba Dmitrije Šostakoviče a davové scény, na kterých se tehdy podílelo přes 10 tisíc komparsistů. (Řitka video)
(více)Recenze (331)
Schody světové kinematografie... ()
Na svou dobu technicky moc povedený film. Co se týká kamery a sřihu, jistě by se mnoho dnešních "umělců" mohlo učit. Ovšem ideologické pozadí u mě poněkud ubírají nadšení. Hodnotit ideologickou stránku věci, nešlo by jinak, než hodit dílo do odpadu. Umělecká a technická hodnota filmu je jistě mnohem vyší.. Takže za provedení s přihlédnutím k době, kdy byl film natočen dávám **** Bohužel ale nemohu opomenout tu dábelskou propagandu, takže musím jednu hvězdu ubrat. ()
Ale nevím nevím, jestli mám nechat 4*, protože Fantozzi řekl, že podle něho je tenhle Křižník Koťomkin neuvěřitelně pitomý film. ()
Ejzenštejn byl geniální vizionář a ryzí umělec. Natočil nejen první film s komparsisty, ale především snímek dodnes ohromující a zábavný. ()
Ze scény na oděských schodech mrazí i po devadesáti letech! ()
Kdo nezná přesně, jak to bylo s revolucí 1905, snadno z toho získá dojem, že námořníci rozjeli vítězné tažení za vznik dělnického státu. Na mne film působí jako drsná propaganda bolševismu, navzdory tomu, že samoděržaví se s poddanými nemazlilo a v Oděse se opravdu odehrál masakr. Filmařské řemeslo samozřejmě patří k vrcholům té doby, na diváky to muselo působit velmi silně. ()
Forma "Potěmkinu" dodnes právem budí obdiv, na oděských schodech triumfuje umění pohyblivých obrázků. S pojetím filmu jako politického plakátu, na kterém jsou lidé jen figurkami ve hře idejí, se ale nemohu ztotožnit. ()
Tenhle film bych mohl sledovat dokola a dokola v nekonečné smyčce. Jakby řekl Ugo Fantozzi. Pro mě je tenhle film velkolepá sračka. ()