Hugo a Josefina

Nádherný poetický film ze starých časů v obklopení nádherné přírody, s jedinečnou atmosférou, podmanivým vizuálem a jednoduchým dětským příběhem. Nicméně trochu zamrzí, že švédská kinematografie neměla to štěstí na velkého hudeního skladatele typu Luboše Fišera, Zdeňka Lišky, Francoise de Roubaixe či Vladimira Cosmy, který by tento typ filmu dotáhl svým hudebním doprovodem k absolutní poetické dokonalosti. A tak zatímco části filmu dominuje dlouhé ticho a jiné části podbarvují absolutně nevýrazné tóny jakéhosi Lundquista, v nejhorším případě pak tvůrci alespoň třikrát úspěšně sáhnou po klasické hudbě. 80% (04.04.2021)

"Učiteľka by mala mať blond vlasy. Videla som to v časopise."     Čarokrásny poetický príbeh Jozefíny (Marie Öhman), roztomilej malej nezbednice s očarujúcim úsmevom a jej krásneho priateľstva s veľmi svojským chlapcom Hugom, ktorý akoby pochádzal z iného sveta. Film má výbornú kameru i hudbu, je detsky milý a hravý a má v sebe akési zvláštne rozprávkové kúzlo, hoci sa v ňom nič nadprirodzené nedeje. A hoci tu nie sú ani žiadne nadprirodzené postavy, viaceré postavy pôsobia tak trochu magicky (už len tým, akí sú všetci dospelí dobrosrdeční), hlavne tajomná postava "záhradníka" (Beppe Wolgers).     "Ty niekam ideš a nevieš kam?" "Bombassatovci nikdy nevedia, kam idú." (19.10.2022)

Křehký film o dětské osamělosti,obavách a strachu. Hugo a Josefina se tak trochu odlišují od svých vrstevníků... Film osobitou formou vypráví o odvaze a hlubokém přátelství mezi dvěma malými, teprve sedmiletými dětmi, které jsou silnými a nezávislými osobnostmi . Pohádkový dětský mikrosvět plný dobrodružství a půvab krásné přírody švédského venkova dokresluje i hudba Brahmse, Beethovena a Händela. Film s poetickou atmosférou a dojemným závěrem je snímek o víře v sebe sama a síle přátelství. Svůj filmový debut natočil švédský režisér Kjell Grede (v roce 1990 natočil svůj známější film o Raoulu Wallenbergovi "God afton, Herr Wallenberg - En Passionshistoria från verkligheten") podle podle motivu tří knih spisovatelky Marie Gripeové, která je též spoluautorkou scénáře. (25.05.2014)

Josefína je dcérou pastora a tak nám hneď zbrucha zacituje z ockových kazní, že hriešnici pôjdu do pekla, etc. Nudí sa, tak vybehne do lesa, na lúku a inde, kde sa hrá so spolužiakom Hugom. No a? Evidentne trhám partu, lebo ostatným na ČSFD sa to páčilo. Mne to príde ako nudný, prekonaný a nic neříkající film pre (ako vidno nie len) švédskych pamätníkov. (22.05.2017)

Krásný dětský, ale ne dětinský film o přátelství dvou dětí, které jsou vystrčeny mimo obecný dětský kolektiv. Přesto film plný pohody, byť končí tklivě. Takové nádherné švédské léto v přírodě bych chtěl prožít. Dnes asi již není možné takový film natočit, doba zhrubla a zatmívá se. Zde však mohou děti volně pobíhat bez dozoru dospělých, aniž by se kdokoliv obával o jejich bezpečnost. Také se mi moc líbila paní učitelka, že měla pochopení pro to, že jeden nemůže dojít včas do školy, když cestou tam opravdu MUSÍ sledovat pavouka či veverku. (25.12.2016)