Comrade Kim Goes Flying
Obsahy(1)
Propagandistický film ukazuje Severní Koreu jako zemi, kde pracující třída dosáhne naplnění svých snů, a vyhýbá se jakémukoli zobrazení současné reality. Hornice Kim se touží stát akrobatkou a její strastiplná cesta vede jasně k cíli. Podobně i evropští producenti zřejmě toužili proniknout do uzavřeného severokorejského filmového průmyslu jako první, a vytvořili proto ve spolupráci s místním štábem pohádkový příběh plný barev a úsměvů. To, co severokorejskému divákovi přináší únik od skutečnosti, může nám Evropanům připomenout, jak manipulativní film dokáže být. (Febiofest)
(více)Videa (1)
Recenze (15)
Aj - a potom o to viac - baníčka Kim (Jong-sim Han), ktorá plní plány na 120 percent, si môže splniť celoživotný sen a stať sa akrobatkou v najlepšom cirkuse sveta. Minimálne v socialistickom raji, ktorý predstavuje Severná Kórea, kde aj stavbárske brigády okrem budovania najlepších panelových domov stíhajú nacvičovať aj akrobatické čísla, čím dokazujú, že vôľa pracujúcej triedy je vytrvalá a nezlomná. Dobre, ale teraz vážne. Snímka z roku 2012, ktorá vznikla v prevažne severokórejsko-belgickej koprodukcii, z pohľadu západného diváka jednoznačne zapadá do škatuľky propagandistického filmu. Avšak neburcuje proti žiadnemu "nepriateľovi", ale odľahčenou formou (ak o takejto forme možno vôbec pri propagandistickom filme hovoriť) zobrazuje, že sny sa môžu (a potom obzvlášť v Severnej Kórei) splniť každému. Ak sa divák oprostí od všetkého ostatného, dá sa povedať, že so základným námetom je to aj v tomto prípade v poriadku. Príbeh o splnení si sna, prečo nie? Potom však prichádza na rad všetko to, čo s týmto filmom v poriadku nie je. Tým najhlavnejším problémom je jednoznačne propagandistický aspekt, o tom niet pochýb. Veľmi zlé je to so snímkou aj z dramaturgického hľadiska. Rýchle dejové rozprávanie v úvode a "skákanie" zo scény na scénu, neskôr ani zďaleka nie najlepší strih či mizerné osvetlenie v mnohých scénach dielu ako takému nepomáhajú. Čo sa hereckého obsadenia týka, je pomerne ťažké ho hodnotiť. Žiadne svetoborné výkony v každom prípade títo stále sa usmievajúci úderníci nepredvádzajú. Comrade Kim Goes Flying je v konečnom dôsledku propagandou, ktorú sa však oplatí vidieť minimálne z dôvodu možnosti nahliadnuť na Severnú Kóreu prostredníctvom hraného filmu. Pre západného diváka je v tomto prípade najzaujímavejšia celková "exotika" v spojitosti s filmovou výpravou. Vskutku bizarný je popri súťažiach súdružky KIm v miešaní cementu či porážaní predákov tovární pri pretláčaní rukou pohľad najmä na stavbu panelového domu. Materiály, z ktorých v tomto prípade robotníci stavajú, vyzerajú, že sa každú chvíľu rozpadnú, pričom s bezpečnosťou pri práci si tu tiež ťažkú hlavu nerobia, keďže na najvyššie poschodie púšťajú civilov bez akýchkoľvek bezpečnostných prvkov, zatiaľ čo im nad hlavami žeriav presúva betónové panely. V mnohých smeroch bizarné dielo par excellence, ktoré však v konečnom dôsledku pôsobí lepšie, než by divák pred jeho pozretím možno očakával. ()
Největší otisk západní koprodukce je kupodivu patrný v obrazové estetice filmu - ten je totiž točený na digitál, zatímco zbytek filmové produkce KLDR se dodnes drží klasického filmového materiálu. Lze se také domnívat, že za lákavě vypadajícími (ale podezřele kusými) záběry z Pyongyangu stojí snaha cestovní kanceláře Koryo Tours, která do KLDR pořádá zájezdy, udělat si promo. Jinak se jedná o snímek, který nijak nevyčuhuje z řady jiných severokorejských komedií o pracujícím lidu (viz třeba Urban Girl Comes to Get Married) a obsahuje také obvyklou dávku propagandy. Nebo snad i kousíček navíc nad obvyklou dávku, neb mám pocit, že poznámka o tom, že cirkus se řídí radami Velkého Vůdce, tam byla přidána hlavně pro západní publikum. ()
Nevím, proč měli producenti potřebu si před filmem kálet do vlastního, ale faktem je, že je to klasicky debilní propagandistické dílko, kde je uhelný důl obložen barevnými - čistými - kachlíky, v bytech je prezentována technika jako kazeťák 80. léta a telefony, které jste mohli vidět v první série Nemocnice na kraji města. Tvůrci nebyl schopní ani natočit celý film na stejný typ kamery a to nemám namysli dokumentární záběry. Proč tedy tak vysoké hodnocení? Je to sranda - doufám, že i někomu dojde, jak té vší snaze nejde přehlédnout, do jakých sraček může zemi komunismus dotáhnout. Dost si u toho člověk vzpomene na některé místní výtvory z 50./70. let, jenže u těch se člověk prostě tolik nenasměje. Doufám , že jako příští pomoc severokorejské kultuře poletí Troška s Magnuskem a že si je tam nechají! ... 50% Febio 2014 ()
Film z KLDR jsem snad ještě neviděl, tudíž jsem si sehnal tenhle, abych mohl posoudit kvalitu jejich kinematografie. A je to teda bída. Celé to působí dost amatérsky, jak po filmařské stránce, tak herecké. Příběh sice je do jisté míry apolitický (vůdce se řeší jen asi dvakrát), zato nás čeká totálně nablblá romantická sci-fi komedie z paralelního světa či divné utopie, kde jsou všichni strašně šťastní, neustále zde svítí Slunce - a to i když prší - a celý svět je harmonický a nádherný. Já vím, že ta pohádkovost byla záměrná, ale co s tím, když to strašně nudí a nebaví. Nejzajímavější stejně na tom všem je ono exotické prostředí, do kterého se normální smrtelník nedostane (a když jo, nejspíš už z toho prosluněného ráje neuteče). A když to porovnám s jinými romantickými komediemi, tak aspoň ty vtipy nepůsobí trapně jako třeba v The Pefect Kiss. Hodnotí se to blbě, ale celkově asi za 2*. ()
Zkouknul jsem ten film pro zábavu a taky že jsem se bavil. Občas u nechtěných vtipů ("Náš vůdce chce z našeho cirkusu udělat nejlepší cirkus na světě"), občas u chtěných (soutěž v míchání betonu). Jasně že to je naivní, pohádkové a od začátku předvídatelné, ale zanechalo to ve mě dojem feel-good filmu, jemuž navíc přidává na zajímavosti exotické prostředí, v němž se odehrává. Nicméně chápu, že kdo to bral vážně a oddával se při tom hlubokým úvahám o severokorejském režimu, to hodnotí jako odpad. ()
Galerie (2)
Photo © Koryo Group
Reklama