Kauza Cervanová
Normalization
Režie:
Robert KirchhoffScénář:
Robert KirchhoffKamera:
Ján MelišHudba:
Peter ZagarHrají:
Roman BrázdaVOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární tragédie o právu na spravedlnost je osmiletou detektivní výpravou režiséra Roberta Kirchhoffa do temných hlubin dodnes neuzavřeného a medializovaného případu únosu, znásilnění a vraždy mladé medičky. Ľudmila Cervanová, dcera plukovníka Cervana, byla zavražděna před 37 lety. Do případu, jehož vyšetřování se táhne už téměř 40 let, se vložil i někdejší prezident Gustav Husák, proběhly desítky výslechů a zadržení, ale i manipulací, vydírání, utajování informací a falešných přiznání. Po pěti letech vyšetřování odsoudily socialistické soudy skupinu sedmi mladých mužů dohromady na 108 let. Bez důvěryhodných důkazů a svědectví si v nejtěžších věznicích Československa každý z nich odseděl dlouhé roky, dokud revoluce v roce 1989 nepřinesla šanci na nový proces. V roce 2004 byli obžalovaní, navzdory novým důkazům zpochybňujícími jejich vinu, opět odsouzeni. Dnes je z nich sedm stárnoucích mužů, kteří tvrdí, že byli zapletení do politicko-soudní konspirace komunistického režimu a čekají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva – poslední instance, která může rozhodnout, jestli zemřou jako vrahové. Dlouho očekávaná filmová rekonstrukce je jedním z nejkontroverznějších a divácky nejúspěšnějších slovenských dokumentů posledních desetiletí. (Artcam Films)
(více)Videa (1)
Recenze (96)
Kirchhoff se zřejmě pokoušel o slovenskou verzi Paradise Lost, ale hrubě se mu to nepovedlo. Zatímco americká dokumentární trilogie skutečně svým dílem přispěla k osvobození tří nevinných mužů a navíc odkryla zaostalost a tmářství tamního soudnictví, Kauza Cervanová je jen křečovitým a jednostranným vykreslením slavného případu, přičemž samotným okolnostem vraždy a kriminalistické práci tehdejších vyšetřovatelů není věnován téměř žádný prostor. Nezasvěcený divák se tak pouze dovídá o jakémsi justičním omylu. Dokument se snaží odvést pozornost od odsouzených mužů pomocí konspirací (viz tzv. arabská stopa) či alibi potvrzenými zahraničními svědky (přitom se ukázalo, že datum odpovídající vraždě bylo do deníku francouzských sester dopsáno dodatečně). Nevinnu "Nitrančanů" má pak na závěr dokázat test na detektoru lži (o jehož spolehlivosti se vede oprávněně debata). Aniž bych chtěl rozhodovat o vině či nevině oněch sedmi mužů, dokument působil velmi jednostranně a tudíž nedůvěryhodně. Nástupu pseudohumanistického režimu po roce 1989 se snažili ve svůj prospěch využít už jiní odsouzení, tvrdící, že je k přiznání donutily nešetrné metody tehdejší policie (viz např. brutální pražský pedofil a vrah malé holčičky Z. Moré, který se navíc oháněl rasovou diskriminací). Každý nechť si udělá názor sám, přesto důrazně doporučuji nastudovat i jiné materiály. ()
Dokument jasne ukazuje pochybenie justície spočívajúce v nedostatočnom vysporiadaní sa vyšetrovacieho a súdneho aparátu so všetkými existujúcimi dôkazmi a svedectvami. Potešila Zagarova hudba. Sprievodné Danglárove ilustrácie zase vystihli charakter aj vzťah sudcov k spravodlivosti lepšie než akékoľvek slová. Režisér bol dôsledný v putovaní za svedkami kade-tade po svete. Žiaľ záver zlyháva. Dramatická hudba emotívne podkreslila výpovede odsúdených na detektore lži, ktoré v skutočnosti majú relevanciu veštieb z kariet. Takáto falošná, z prsta ruky "odborníka zo Západu" (olemovanej hrubánskymi zlatými prsteňami) vycucaná bodka o nevine filmu nesvedčí. Ďalšia výhrada smeruje k roztrieštenosti a neuchopiteľnosti na seba nakopených výpovedí pre tých, čo o prípade doteraz nič nevedeli. O tom, čo a ako sa skutočne v onej júlovej noci pred takmer štyridsiatimi rokmi stalo, sa dá polemizovať donekonečna. Nedostatočne preverenie dôkazov a ich ignorácia sú však pomerne jednoznačné a vrhajú tieň na údajne dôsledne a riadne vyšetrený prípad. Tieto zlyhania trvali stále. Ako za socializmu, tak pri obnove procesu v roku 2006. ()
Tohle byla tedy síla. Tolik logických děr a nesrovnalostí, a potom verdikt nejvyššího soudu obviněným ještě navýší původní tresty a pár z nich tedy vrátí zpět do kriminálu? To mi hlava pomalu nebrala, a to jsem z našich médií zvyklý na ledacos. Zaujatost režiséra bych v tomto případě viděl jako ten menší problém. Dokument, který stojí za to vidět. ()
Kirchhoff vstoupil na tenký led. Vyjadřovat svůj vlastní názor a obhajovat v počátcích něco tak explicitně, že to můžu většinu diváků urazit. Chybí tam velmi podstatná věc: MOTIV. Motiv filmu, motiv vraždy. Motiv všeho, i samotného režiséra. A věřte, to přestane velmi brzy bavit a začne to vadit. // 17. MFDF Ji.hlava ()
Veľmi zaujímavý dokument, na základe ktorého sa môžeme dozvedieť aká je naša milovaná republika skorumpovaná a aké špinavosti sa v nej robili nie len za čias socializmu ale už v novodobej "demokracií". Dokument je dosť špecifický a každý si na kauzou musí urobiť svoj vlastný názor. Myslím, že každému kto si dokument pozrie je hneď jasné, že režisér sympatizuje s obžalovanými ale po takýchto dôkazoch tvrdeniach a zamlčovaní, no povedzme si na rovinu, kto by s nimi nesúhlasil. Jednoducho dokument o tom ako štátny režim môže zničiť život mnohým ľuďom a to sú iba ľudia ktorých sa táto kauza týkala. Mňa osobne dokument zasiahol a donútil ma viac krát sa zamyslieť a aj pre to mu dávam maximálne možné hodnotenie a to 95%. ()
Galerie (9)
Photo © ASFK
Zajímavosti (14)
- Režisér filmu Robert Kirchhoff v něm uvádí, že roku 1982 obžalovaní žádali o test DNA, což prý tehdy bylo možné, a dodává: "Súdy se k týmto veciam správali arogantne, zaujato a bezohľadne." Avšak k prvnímu použití testu DNA v kriminalistice na světě došlo až roku 1986 v Anglii. (JoranProvenzano)
- Stanislav Dúbravický, František Čerman, Pavol Beďač a Juraj Lachman sa podrobili testovaniu na detektore lži, Andrášik s Kocúrom si v tom čase ešte odpykávali trest. Štvorica prešla vtedy testom s výsledkom, že s prípadom nemajú nič spoločné. Na Slovensku sa popritom výsledky z detektora lži nepovažujú za relevantný dôkaz. (skipercak)
- Režisér sa nepokúšal rekonštruovať kriminálny prípad. Išlo mu o univerzálny obraz 'zločinu a trestu' s politickým podtextom. „Tento film nemá byť pátraním po vrahoch, ani dokazovaním neviny. Jeho poslaním nie je na konci odhaliť vraha, ani objasniť tento prípad. To je záležitosťou súdu. Tento nekonečný a tajomný prípad je v istom zmysle príbehom našej krajiny, mocenských štruktúr a presvedčivo ilustruje obdobie československej normalizácie, ktoré aj keď už dávno skončilo, jeho prominenti odolávajú náporom času a premenám spoločnosti," dodal Kirchhoff. (MFJD)
Reklama