Režie:
Isao TakahataKamera:
Keisuke NakamuraHudba:
Džó HisaišiHrají:
Aki Asakura, Kengo Kóra, Tacuja Nakadai, Takeo Čii, Rjúdó Uzaki, Šičinosuke Nakamura, Isao Hašizume, Tomoko Tabata, Nobuko Mijamoto, Takaja Kamikawa (více)Obsahy(1)
Po vysvobození ze sevření bambusového stvolu vyrůstá kouzelná nymfa v nádhernou ženu. Netrvá dlouho a začne jí nadbíhat zástup poblouzněných ctitelů. (Netflix)
Videa (3)
Recenze (48)
Český překlad bych věru oželela,obvzlášť "Kaguju" D: no nic... Překrásný příběh s ještě krásnější animací, což je většinou, to co mě zajímá nejvíce. Ačkoliv to bylo pro mě po všech těch shounen a bishounen anime poněkud zvláštní ,nemohu říct, že bych na počátku cítila nějaký odpor. Naopak, byla to velmi milá změna. Pro japanofily se zálibou v animovaných filmech ideální. Skvělé. 5* ()
Za kulisami esteticky příjmemného zážitku, za radostí z odkazů na tradiční japonskou kulturu, jde o rozvláčné vyprávění, kterým se táhne toxické poselství, že osudu jednotlivec neunikne ani kdyby se přetrhl. Ale on se stejně nepřetrhne, protože ani tak nespoutané duši, jako je princezna Kaguje, nepřísluší bojovat za své štěstí a komunikovat své city, a už vůbec ne odmlouvat tatínkům. Když na to tak koukám, napadá mě, že velkou Mijazakiho silou bylo, že s citem dokázal z tradičních motivů (nejen) své kultury vytežit nadčasové, potlačit toxické a aktualizovat už nerelevantní. U Takahata mi to zde chybí. ()
Tak já nevím, docela zklámání vzhledem k tomu, jak film všichni vychvalují. Od Takahaty to je pro mě v pořadí čtvrtý viděný snímek a dala bych jej zatím na 3. místo. Hodnocení 3-4* - rozhodně to není na 4*, ale zároveň to není ani na 3*, které jsem dala Cellistu Gauchovi. Animace krásná stejně jako u Vzpomínky jako kapky deště, té její unikátnosti nelze nic namítat, jen obdivovat. Hudba jako asi u všech japonských animovaných filmů je okouzlující. Co mě však na princezně Kaguye zklamalo, byl příběh - zbytečně dlouhý, nic moc se tam celý prostředek neděje... filmu by mnohem více prospělo kdyby se po prvních 35 minutách snímek prostříhal na délku zhruba 90 minut. Potom by to mohlo být i 5*. Takto jsem měla furt tendenci snímek stopovat a jít mezitím dělat něco jiného, neuchvátil mě. Vzhledem ke stopáži by člověk alespoň doufal, že mu postavy přirostou k srdci, ale to se vůbec nestalo. V podstatě mě žádná postava nijak neokouzlila, nevytvořila si s divákem vztah, a bylo mi vcelku jedno, co se s nima děje. ()
Troufnout si s tímhle způsobem animace na více jak dvouhodinový film a doufat, že tvůrci zaujmou diváka a udrží jeho pozornost, to byl rozhodně velký úkol. Ale povedlo se to. To je esence tradičního Japonska v jeho magické podobě. Krásný příběh o jedné princezně, která je jiná než ostatní. Vlastně je jiná než všichni. Krásné, dojemné. ()
Japonská pohádka převedená do animovaného filmu s animací, která se zásadně liší od trendů, které udávají mistři japonských animáků Miyazaki a Ótomo a je tak příjemným svěžím větrem na poli animace. Co ale Tale of Princess Kaguya v mých očích velmi sráží je celková stopáž filmu strašlivě utahaný děj. Nestalo se ani, že by mě animace natolik uhranula, jako se mi to u japonských animáků občas stává. Je to velice zajímavé, ale ne tolik hravé a kouzelné. Nedokázal jsem prostě proplout pod povrch a docela jsem se i nudil. ()
Galerie (36)
Photo © Frenetic Films
Zajímavosti (5)
- Každé okénko filmu bylo nakresleno tužkou na papír, okénka byla poté digitalizovány. Jednotlivé postavy animátoři vybarvili pomocí počítače a pozadí namalovali vodovými barvami. (Bernhardiner)
- Složením soundtracku byl původně pověřen Shin'ichirō Ikebe, nakonec však byl nahrazen Džóem Hisaišim. (Bernhardiner)
- Původně měl být film uveden do kin zároveň se snímkem Zvedá se vítr v létě 2013. Nakonec však premiéru odložili až 23. listopad kvůli obavám, že obrázkové scénáře ještě nejsou zcela připravené. (Bernhardiner)
Reklama