Obsahy(1)
Dokumentární film s hranými prvky Toulavé house režiséra Víta Olmera vznikl jako připomínka velkého spisovatele a kritického humoristy Jaroslava Haška, jenž má v roce 2013 stotřicet let od narození a devadesát let od smrti.
V tomto filmu tvůrcům nejde o to „oprašovat bustu" geniálního spisovatele a natočit obvyklý jubilejní medailon – ale spíš o to, pokusit se Haškův životní osud co nejvíce přiblížit současníkům a v hraných scénkách oživit jeho chytrý humor a ironii.
Součástí dokumentu jsou vedle archivních záběrů setkání s českými „haškology" (Radko Pytlík, ing. Richard Hašek) i s originálními propagátory Haškova díla z Norska a Maďarska. Film v hraných pasážích nejen předvádí slavné scénky ze Švejka, ale rekonstruuje například údajnou schůzku Jaroslava Haška s Benitem Mussolinim v Tridentu. Nechybí také řada happeningů v Haškově duchu, mezi něž patří i Švejkovo hlášení se do současné české armády na vojenském velitelství. Osvěžením filmu by měly být rovněž prolínající se ukázky z nezapomenutelného loutkového filmu Jiřího Trnky o Švejkovi.
(oficiální text distributora)
Recenze (10)
Je to blbé a jednoduché... ale co už, dívat se na to dá. ()
Hrané scénky byly doslova tragédií. Tady je aspoň ale vidět, jak diletantsky to vypadá, když chtějí Švejka nebo ostatní postavy z Haškova románu parodovat amatéři nebo herci typu Dejdara. Ve srovnání se Steklého verzí, kde hraje herecká elita a vše je naprosto přirozené. Tohle je úplně zbytečný dokument a Jaroslav Hašek by si zasloužil pořádné zpracování v rukou zdatného režiséra a ne již vyčpělého a senilního Víta Olmera. ()
Tohle snad ani není dokument. Sice se o panu Jaroslavu Haškovi něco dozvíme, ale z 50-ti minutové stopáže je jich informativní povahy sotva deset a zbytek je jen paskvilní přehršel hloupých re-konstrukcí opusu Karla Steklého a snahy o jakousi invenci v dokumentárních postupech, které jsou ale spíše jen známkou toho, že resisér je retardovaný a sám se snaží o jakousi sebestylizaci do Haškova anrachistického kléru. Volovina. ()
Nepříliš povedený, roztříštěný a povrchní dokument o jednom z mála českých géniů slova. Ani trocha snahy dostat se přes obecně zažitou představu Švejka jako románu humoristického a protiválečného. Ale kdo taky dnes čte Švejka, každý zná jen ten Steklého veselý šlak, který je do zblbnutí reprízován na všech televizních stanicích. ()
Výborný dokumentární film s hranými pasážemi. Vít Olmer se opět dostává do formy. Po mohutném tvůrčím vzepětí na sklonku 80. let se dostal do hlubokého útlumu, aby k stáru znovu obšťastnil diváky. Tentokrát neotřelým pohledem na Haška a jeho hlavní postavu - Švejka. K tomuto nápaditému a vtipnému počinu je nutno pogratulovat a popřát hodně sil do další práce. Opravdoví umělci nejsou zpravidla prostým lidem pochopeni (viz Chytilová, Vorel, Olmer). ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Ve filmu si zahrál i RNDr. Jan Kotík, ředitel ČSAD SVT Praha s.r.o. (lakozrout)
Reklama