Chybějící obraz

Nic proti tvorbě made in Cambodia, ale tohle se věru dá vydržet asi jako hodinové stání v koleně na Zbraslavi při třiceti stupních na slunci! Byl bych barbar, kdybych nedocenil jistou dávku originality a silného poselství, avšak že Pol Pot byl čůrák bych věděl i bez tohohle hlubokomyslného dojáku! A pokud jste stejně jako já úplně levý a povinná keramika pro vás byla očistcem, tak u snímku zaručeně vydržíte kratší dobu, nežli já! odpad! (27.05.2014)

Téma najtemnejšieho obdobia kambodžských dejín trvajúceho nekonečné 4 roky je bez pochýb úžasným námetom na dokument. Nech celý svet vidí ako tá hnusná komunistická hrôzovláda vyzerala, len škoda, že sa z tohto napokon nepoučili. Takých hajzlov akými boli vodcovia Červených Khmérov by mali všetkých do jedného vystrieľať a NIKDY VIAC nedovoliť, aby sa mohli dostať k akejkoľvek moci! Ale späť k dokumentu... Ten koncept bol fakt vynikajúci, a to najmä vďaka viacerým autentických záberov a rozsiahlemu monológu rozprávača, ktorého hlas síce pôsobil stabilne, ale emočne to bolo naozaj silné a dojemné. Čo sa týka tých figúrkových animácií, bolo to naozaj niečo nevšedné, ale mňa to akosi neoslovilo. Malo to síce svoj dôvod, no radšej by som dal prednosť nejakému hranému dokumentu podporenému autentickými dobovými materiálmi, zábermi a fotografiami. Preto len 3*. (03.12.2014)

Zaujímavou a originálnou formou spracovaný kambodžský dokument o revolúcii v 70. rokoch. Kam komunizmus prišiel, tam napáchal škody. Kambodžu (vtedy okolo 8-miliónová krajina) zasiahol komunizmus vo svojej agrárnej podobe veľmi tvrdo, keď približne 25% celkovej populácie podľahlo nespravodlivému a krutému režimu. Jediné čo ľudia mohli vlastniť bolo čierne oblečenie a lyžičku. Súčasťou každodenného života bola tvrdá poľnohospodárska práca, "re-edukácia" v súlade s ideológiou, podvýživa, mučenie a popravy. 80% (17.07.2014)

První, čím tento "dramatický" a emocionálně zainteresovaný dokument zaujme, je vizuální zpracování - střídají se jak klasické hrané záběry, archivní, dobové černobílé záběry, tak statické obrazy z vymodelovaného prostředí a poskládaných figurek symbolizujících právě popisovanou situaci. Myslím, že je to trochu kýčovité, není v tom jasný řád. Nehybné obrazy značně zpomalují tempo vyprávění, přičemž to samotné už je vedeno ve velmi vláčném, polobásnickém duchu. Autor nemá ujasněno, zda chce přednášet fakta, subjektivně vzpomínat, či snově polemizovat a filozofovat. Výsledek připomíná dort pejska a kočičky, působí stejně zajímavě jako v jiných částech nudně... 4/10 (05.07.2013)

První příspěvek do hlavní sekce Světový film letošního ročníku Cinema Mundi vidělo v kině Art 19 lidí... Hermína Týrlová by z nového projektu Rithy Panha měla jistě radost. Moc povedená animace (tedy hliněné figurky lidí a hlavně jejich nasnímání), naprosto skvělý zvuk, u něhož si klidně umím představit nejvyšší světové metály. Že se jedná o dokumentární film vůbec nevadí, prolínání archivních materiálů, modelů a současných záběrů se skvěle doplňuje i s průvodním francouzských komentářem Randala Douca. Není to film, u kterého se budete napětím držet rohů sedaček a nohama dřít do podlahy, ale způsob, jakým Rithy Panh dovede dramatizovat moment a současně kontinuálně vyprávět svůj autobiografický příběh, se mi moc líbil. Cinema Mundi, 2014. (27.02.2014)