Ramaiya Vastavaiya

Film působící spíš jako stroj času, který vás vezme přímo do poloviny 90. let. Pokud se někdo trochu vyzná v indické kinematografii, rozpozná všechna zažitá klišé v mžiku oka. Hned od prvního pohledu na bránu věznice, přes nepochopitelně inteligentního zvířecího mazlíčka a nadpřirozené zásahy ve jménu lásky..... Nějak jsem se nemohla rozhodnout, jestli jde o rozkošnou připomínku dob uplynulých nebo jestli je to jen regresivní nesmysl. Asi obojí, a tak se mi film částečně líbil a částečně ne. Příběh je jako okopírovaný z Pyaar Kiya To Darna Kya (kde cvrlikali Salman a Kajol), vizuálně příjemně zpracovaný a s notnou dávkou hloupostí i přehnaného humoru. Sonu Sood se nemusí moc namáhat, aby hravě přehrál svou "sestru" Shruti, která byla tak schopná, jako každá druhá hezká tvářička dělající stejné role před dvaceti lety, i jejího nápadníka Girishe Kumara, který je kudrnatým mixem protivného a nudného. Byla radost vidět na plátně Poonam Dhillon, i když její postava chamtivé matky byla povrchní a na rozdíl od epických vzlykajících matek let devadesátých ani nedostala možnost lamentovat nad svou vlastní pokřivenou povahou. Ramaiya Vastavaiya je staromódní příběh ve staromódním balení. Mile připomene filmy, které se dělaly kdysi, ale zároveň je důkazem, proč tento typ snímků nemá v moderním světě místo. (14.02.2014)

Přibližně první polovinu filmu jsem si skvěle užívala, veškerá "přehnanost" a "přihlouplost" mě strašně bavila :-D :-D :-D Doufala jsem, že nasazená laťka vydrží i v druhé půlce, ale bohužel trošku klesla, proto pouze čtyři hvězdičky. (18.08.2015)

Podobnost s telugským snímkem Nuvvostanante Nenoddantana je čistě náhodná... Inu není, jelikož se jedná o kompletní předělávku v hindštině včetně scén jen s malými odlišnostmi. Před sledováním jsem si žádné informace nesháněl, takže jsem po pár minutách dostal čistý zásah „z dob již prachem notně pokrytých“. Do přímého a podrobného porovnávání se tedy nechci a ani nemůžu pouštět. Ale co naplat. Nosný motiv a myšlenka (jdoucí přímo od srdce) příběhu je tak silná, že když se tvůrci nepustí do nějaké šílené verze opojeni touhou být za každou cenu „převratně“ originální, tak se musí výsledný efekt spojený s rozléváním tepla v hrudi zaručeně dostavit. Telugská předloha je však daleko přirozenější a věrohodnější. V první části se, jak už to bývá, potkávají humorné a odlehčující scénky s počínajícím romantickým sbližováním synka z bohaté rodiny se sestrou chudého farmáře. V té druhé se děj přesune ze sféry povrchních bohatců a jejich sídel mezi prostý a těžce pracující lid na venkov. I tam se bude humoru dařit, ale vše bude už daleko vážnější, emotivnější a hlubší. G. Taurani toho příliš nenahrál, škoda. Působí na mě zvláštním dojmem, nikoliv však špatným. Zařadil bych ho do kategorie „jiný“, což je jen dobře. Jeho postava spratkovitého otrapy v první části mě v této verzi štvala o poznání méně. Předtím jsem s ním měl velké problémy. To obě herečky v hlavních rolích neměly chybu. Jak T. Krishnan, tak nyní S. H. Haasan jsou nejen krásné, ale i talentované. Nebylo si nač stěžovat. Docela mě pobavila kladná role pro S. Sooda, jenž se mi spojuje hlavně s různými padouchy, a proto jsem mu to nějak „nevěřil“. Hudba naprosto výborná a přesně taková, jaká má být včetně vizuálního zpracování. V jedné zvláště povedené písni se zaskvěla i J. Fernandez. Při takových lahůdkách se vždy tetelím blahem. Nemám za potřebu film shazovat jen proto, že není původní, proč? Měl vše co má mít, abych mu s naprostým klidem přiřkl jasné čtyři hvězdy. Ne vždy se přetáčení zvláště těch kultovních děl povede, ale to není tento případ. (18.04.2020)

Môj dojem z filmu bol priamo úmerne spätý so správaním Rama. Prvá polovica, kedy sa Ram správal ako sebavedomý rozmaznaný blbeček, ma nijako extra nenadchla a tento frajírek mi išiel miestami nehorázne na nervy. Navyše aj Sona sa správala ako nejaká nemravná dievčina (čo dosť kontrastovalo s jej výchovou pod dohľadom brata). Jedinou útechou v tejto fáze filmu bola akurát tak Anchal Singh (Sonina kamoška Ria), ktorej to v okuliaroch neuveriteľne pasovalo... Avšak po tom ústrednom zlome, kedy sa príbeh prehupol zo svadby na farmu, sa mi film začal postupne páčiť viac a viac. A napokon bolo z toho celkom vydarené posolstvo o odhodlaní bojovať za každú cenu za svoj vysnívaný cieľ. Motivácia dokáže človeku dodať obrovskú silu. A aká môže byť silnejšia motivácia ako samotná Láska? Takže keď to tak zhrniem, odhliadnuc od tej teatrálnej svadobnej časti (kde mi bol Ram absolútne odporný) a prehnaných akčných scén (ale také tam boli našťastie len dve), tak film bol naozaj vydarený, čomu dopomohla výrazným spôsobom aj veľmi pekná symbolika. (29.10.2019)

Pekný film na staré motívy, osobne sa mi páčil viac ako ten so Salmanom a Kajol, bol trošku iný, novší a napriek tomu, z neho dýchal starý dobrý Bollywood. To mám rada. (30.10.2019)