Гора самоцветов: Егорий Храбрый
Obsahy(1)
Pověst vypráví o Svatém Jiřím, patronovi Moskvy a jeho skutcích. Jiří, který šířil křesťanskou víru v pohanských zemích byl trnem v oku pohanským panovníkům, jeden z nich ho chtěl popravit uvařením v kotli, ale horká smůla Jiřímu neublížila. Nezemřel ani když byl zavřen do žaláře, ale po nějaké době se mu podařilo dostat se na svobodu. Nakonec statečný Jiří porazil strašlivého draka a zachránil tak dceru moskevského cara. (Jezinka.Jezinka)
(více)Recenze (1)
Jiří vyrostl rodičům ne po dnech, ale po hodinách, takže si ho užili tak nějak od svačiny do oběda a pak vsedl na kůň a šel šířit víru (zajímavé, jak se to hezky rýmuje se slovem síra). V kotli si hezky prohřál jízdou na koni naklepané kosti, pak si odpočinul v temnici a když tak hezky načerpal sil, vyrazil spáchat svůj nejslavnější skutek - porazit draka, kterého (jak všichni víme ze všech soch a obrazů, které jsme kdy viděli) probodl kopím, viz Jaroslav Seifert - a svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí - aby ho vzápětí uvázal na mašli a odvedl do města. Celé to je potom alegorický příběh vyprávějící o tom, jak slova víry přemohla pohany a spoutala jejich modly a bůžky. Jako legenda o statečném rytíři, který zabil nebezpečné zvíře, se mi to líbí mnohem víc. ()