poster

Mý věci (festivalový název)

  • Finsko

    Tavarataivas

  • Slovensko

    Moje veci

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    My Stuff

Dokumentární / Komedie

Finsko, 2013, 80 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • helmiczka
    **

    Nasledujúci text obsahuje spoilery. Niežeby na tom záležalo... Bol som zvedavý najmä na to, ako si Petri poradí s každodennými problémami. Spočiatku to bolo fajn - spánok v kabáte, čistenie zubov prstom... Potom sa ukázalo, že na ďalšie služby (nákupy, pranie... ) má spústu poskokov a potom film úplne prestal byť o veciach. Škoda. Fajn myšlienka, ale vytratila sa príliš rýchlo(30.12.2019)

  • Neffy
    *****

    Doporučuji! Po shlédnutí tohoto dokumentu, jsem čekala, že na čsfd bude mít film větší hodnocení. Film mě oslovil svoji myšlenkou, nápadem Petriho, měl pro mě svižné tempo. Rozhovory s babičkou byly úžasné, mít takovou druhou babičku by bylo super. V nečekanou chvíli, až dalo by se říct, že osud tomu chtěl, přišlo i zranění Petriho babičky, díky čemu film získal většího emotivního prožitku. Opravdu dobré k zamyšlení, co člověk potřebuje k životu. A podotýkám, že žena opravdu potřebuje k životu dvakrát víc věcí. :)(20.3.2014)

  • Naushika.
    **

    Jestli je tohle experiment, tak si jeho metodika zaslouží rozcupovat. Film (i celý "projekt") My Stuff totiž působí dojmem, že si předem stanovil, co chce sdělit a následně se toto snaží naplnit - a přitom dost tlačí na pilu, což je občas docela křečovité, na pár místech vyloženě trapné a především prakticky po celou dobu strašně ploché a povrchní. Problematika "závislosti na defacto zbytečných věcech" je aktuální, koncept autobiografického social experimentu stále zajímavý; jsem přesvědčená, že to, co hrdina ten celý rok ve skutečnosti řešil bylo mnohem komplexnější a to, co prožíval, mnohem hlubší. Tím spíš ale nechápu, že z toho sestříhal tak mělký a plytký film. Hlavní (a v zásadě i jediná) myšlenka je pěkná, ale upřímně, dost banální a nikterak překvapivá: na svižný kraťas by vydala, na celovečerní film to ale opravdu není. Zde některými vyzdvihovaná babička se během filmu objeví několikrát, aby pokaždé pronesla naprosto totéž moudro - onu nosnou myšlenku, která je divákovi jasná od první chvíle (z čehož mi bylo mírně trapně). Nalezení partnerského vztahu je ve filmu prezentované jako věc a) podmiňující osobní štěstí (což mě trochu nadzvedává, ale dejme tomu...) a b) komplexní asi jako spárování dvou postaviček z The Sims: potřebuju holku - hele holka, tu sbalím - opravím jí kolo - pozvu jí na výlet - tadá, hotovo, mám funkční dlouhodobý vztah (což mě strašlivě vytáčelo - zvlášť proto, že "holka" nemá ve filmu vůbec žádnou osobnost (většinu času ostatně ani tvář) a představuje vlastně jen další "věc", kterou si hrdina "rozhodne pořídit").(31.3.2015)

  • neoBlast
    **

    Celkem nuda, přišla mi dost nevtipná jakákoliv (častá) snaha o humor, Petri nesympaťák a na konci jsem se rozhodně nezamyslel o nic více nad smyslem svého života než při průměrném pondělku. Prostě další takový ten těžce uměle vynucený dokument, kterému nevěřím ani nos mezi očima, ale narozdíl třeba od tohoto se nedočkáme ani uspokojivého závěru... 35 %(12.2.2016)

  • ing.man
    ***

    Na filmu se mi rozhodně líbila práce s kamerou. A na závěr postupné začleňování přítelkyně do filmu. Jinak to mohlo mít kratší stopáž. Postupný přerod dokumentaristy, že spíš než věci má řešit vztahy a lásku ho opět "překvapivě" zařazuje tam, odkud vyšel. Nijak neobjevný dokument, který jen potvrzuje, že žijeme v době konzumu, že je rozdíl mezi chtít a potřebovat. Kdy naši přátelé jsou našimi přáteli často proto, že děláme to co oni očekávají, protože se pohybujeme v určité sociální rovině a rodina, je prostě důležitá. Tím víc, pokud nás podporuje v tom co děláme. Slušné a celkem citlivé dílko - 55%(13.1.2016)