poster

Mý věci (festivalový název)

  • Finsko

    Tavarataivas

  • Slovensko

    Moje veci

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    My Stuff

Dokumentární / Komedie

Finsko, 2013, 80 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • czejny
    **

    Na počátku se zrodil skvělý nápad na skvělý experiment. Zbavit se všech věcí a pak si každý den po dobu jednoho roku brát po jedné věci nazpět. Skoro to vypadalo, že bychom se hravým způsobem mohli dozvědět něco o tom, co ve skutečnosti potřebujeme k životu. Tak tomu ale není. Spíše zjišťujeme, že hlavní protagonista a zároveň režisér měl doma opravdu moc věcí, kterých se potřeboval zbavit, navíc se s ním rozešla přítelkyně, tak bylo třeba se zabavit nějak jinak. Na začátku to i funguje. Petri přespává v kabátu, z okna si dělá provizorní ledničku, navíc to tu a tam koření příjemným humorem. Ve chvíli kdy si zpět do bytu přinese dostatek věcí k životu, přestává ho tahle hra bavit a na scénu vstupuje jeho nová přítelkyně. Bohužel tato osobní rovina zastínila původní záměr a režisér se už moc nevěnuje hromadění věcí po tom, co jich má dostatek k "přežití". Spokojuje se s pouhým konstatováním, že těchto pár věcí mu stačí a další si vezme až s časovým odstupem. I přes vyprchání původního záměru je dokument vizuálně poutavý a ke konci má člověk pocit jako by sledoval osud hrdiny v hraném filmu. Ono v průběhu filmu mě kolikrát napadlo: Neni tohle už náhodou až moc inscenované? Režisér po filmu tvrdil, že nebylo. Dobrá, ale rozhodně to tak působilo.(10.3.2014)

  • Naushika.
    **

    Jestli je tohle experiment, tak si jeho metodika zaslouží rozcupovat. Film (i celý "projekt") My Stuff totiž působí dojmem, že si předem stanovil, co chce sdělit a následně se toto snaží naplnit - a přitom dost tlačí na pilu, což je občas docela křečovité, na pár místech vyloženě trapné a především prakticky po celou dobu strašně ploché a povrchní. Problematika "závislosti na defacto zbytečných věcech" je aktuální, koncept autobiografického social experimentu stále zajímavý; jsem přesvědčená, že to, co hrdina ten celý rok ve skutečnosti řešil bylo mnohem komplexnější a to, co prožíval, mnohem hlubší. Tím spíš ale nechápu, že z toho sestříhal tak mělký a plytký film. Hlavní (a v zásadě i jediná) myšlenka je pěkná, ale upřímně, dost banální a nikterak překvapivá: na svižný kraťas by vydala, na celovečerní film to ale opravdu není. Zde některými vyzdvihovaná babička se během filmu objeví několikrát, aby pokaždé pronesla naprosto totéž moudro - onu nosnou myšlenku, která je divákovi jasná od první chvíle (z čehož mi bylo mírně trapně). Nalezení partnerského vztahu je ve filmu prezentované jako věc a) podmiňující osobní štěstí (což mě trochu nadzvedává, ale dejme tomu...) a b) komplexní asi jako spárování dvou postaviček z The Sims: potřebuju holku - hele holka, tu sbalím - opravím jí kolo - pozvu jí na výlet - tadá, hotovo, mám funkční dlouhodobý vztah (což mě strašlivě vytáčelo - zvlášť proto, že "holka" nemá ve filmu vůbec žádnou osobnost (většinu času ostatně ani tvář) a představuje vlastně jen další "věc", kterou si hrdina "rozhodne pořídit").(31.3.2015)

  • Sakulnikov
    ***

    Začátek dobrý, seznam věcí by u přeskakovaných dní byl fajn, ale aspoň je na konci. Přesto zůstaly otázky, co toaletní papír, mýdlo a takové věci. A jestli je považoval za věci ze skladu, tak jak sbalil holku - jsem nepostřehl, že by byly v těch prvních 100 věcech. Navíc je škoda, že vynechává některé dny, a pak bere víc věcí najednou. Sice to matematicky vychází, ale trochu to narušuje původní myšlenku. Aspoň jsou jeho deprese produktivní a dělá zajímavý dokument.(16.2.2015)

  • ilias
    ****

    Nepotřebujeme tolik věcí. Skvělej nápad. Ráda bych ho aplikovala na sebe. Pokusím se. Zbavit se všeho haraburdí, ke kterýmu mě nepojí opravdu silnej citovej vztah, se bude hodit. Jeho byt - vypadl mnohem líp, když v něm bylo minimum potřebného. Líbí se mi tenhle styl osobního dokumentu, není to přehnanej narcismus, ale schopnost obětovat se pro svoje téma, protože nikdo jinej by nebyl ochoten. Jen se mi zdá, že bylo až příliš jasný, k čemu dospěje - vlastně nepřinesl žádný nečekaný zjištění. Možná byl ke konci trochu patetickej, ale nevadí mi to, odpouštím mu to. A že jen na celkem velké ploše osmdesáti minut řekl něco, co jsme tušili - nevadí, bylo to dobrý. Provokuje tématem - trochu, v době a místě, kde všichni touží mít všeho co nejvíc a taky se jim to víc než kdy dřív daří. Plus: Babička s krásným úsměvem, ale to se nedá vyzdvihovat jako podstatná přednost - někteří lidé v určitém věku prostě vypadají dojemně a nemůžou za to.(25.9.2014)

  • bufanda8
    ****

    Moje hodnocení může obsahovat spoilery. Určitě zajímavý nápad, ale čekala jsem, že Petri bude možná trochu víc radikálnější. Přece jen se chtěl zbavit všech věcí, ale jídlo mu nosil bratr, někdo jiný mu zase vypral a střechu nad hlavou měl. Takže je sice fajn, že pak poznal, že sbírání důležitých životních momentů je důležitější než hromadění materiálních věci, ale to není v dnešní době až takovou horkou novinkou. Takže dávám 3, minimálně za pěkné zpracování.(3.2.2015)