poster

Popel a démant

  • Polsko

    Popiół i diament

  • Slovensko

    Popol a diamant

  • USA

    Ashes and Diamonds

  • Velká Británie

    Ashes and Diamonds

  • Austrálie

    Ashes and Diamonds

Drama / Válečný

Polsko, 1958, 105 min

  • Freemind
    ***

    Cybulski byl ve své vlasti filmovou ikonou, po předčasné smrti pak vykvetl do rozměrů polského Jamese Deana a legendy o strašlivě zmařeném talentu. Během sledování tohoto filmu mne několikrát napadlo, zda ho ta pověst trochu nepřerostla - jeho výkony ve scénách "balení" u baru (divím se, že nedostal přes držku) nebo umírání jsou bolestivě teatrální a strojené, dojem trochu vylepšuje snad jen příjemně civilní a intimní postkoitální postelová scéna. A stejné to je s celým filmem - brilantní okamžiky (kostel, závěrečná dysharmonická polonéza) se zde mísí s průměrnými až podprůměrnými fraškami (opilý sekretář, zmiňované flirtování hlavního hrdiny). Značně nevyrovnané dílo.(29.6.2011)

  • Matty
    ****

    Když vítězové prohrávají… Velmi pomalý (což je dáno i délkou záběrů), velmi deziluzivní, velmi hluboký ponor do atmosféry dne, kdy skončila jedna a začala jiná válka. Přemýšlet nás krom znalosti společenských a politických souvislostí (komunista si přisvojuje vše, syna nevyjímaje) nutí geniální kamera Jerzyho Wójcika. Žádná exhibice, minimální pohyb, velká hloubka ostrosti, vhodně zvolený úhel. Záběr s Kristem obráceným satanisticky hlavou dolů a následný švenk na místo s otevřenou rakví v pozadí vydá za tisíc slov. Wajda si v závěrečném dílu své válečné trilogie hraje s kontrasty (ohňostroj x smrt, tmavá krev prosakující skrz bílé prostěradlo), nenápadně odkazuje na dílo své (tmavé brýle nosí Maciek kvůli kanálům) i jiných (titulní Norwidova báseň, závěrečná polonéza stylizovaná dle divadelní hry Stanisława Wyspiańského Veselka, kterou Wajda v roce 1973 zfilmoval). Díky uměřenému frajerství Zbigniewa Cybulského, rozervaného romantického hrdiny (prudké přechody od veletragické zachmuřenosti k rozjařenosti), který si rád hraje s ohněm (doslova), není nadbytečná ani pozvolna vystupňovaná, snivě-romantická linie, krátké střetnutí s démantem uprostřed všeho toho popela. Pouze závěrečná kalvárie působí poněkud křečovitě. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, ScarPoul, Renesco(10.10.2016)

  • ORIN
    *****

    Poslední část Wajdovy volné trilogie, ve které se vyrovnává s problematikou poválečného pesimismu. Film ve své době vyvolal obrovskou vlnu nevole. Odehrává se během 24 hodin z 8. na 9. května 1945. Mladý odbojář Maciek Chelmicki má za úkol odstranit komunistického funkcionáře Ščuku. Ubytuje se v hotelu Monopol, kam Ščuka přijíždí, aby zde oslavil konec války s místní smetánkou. Maciek se v hotelu seznámí s barmankou Kristýnou, do které se nečekaně zamiluje. Uvědomuje si nesmyslnost poslání. Pochybuje, ale zároveň je mu jasné, že již není cesty zpět. Titulní postavu Macieka ztvárnil předčasně zesnulý Zbigniew Cybulski, často označovaný jako "polský James Dean". Démonická kreace je jeho předčasným vrcholem herecké kariéry. A závěrečná scéna, to je filmový skvost. Jeden z nejpůsobivějších konců, jaké jsem měl možnost vidět. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](17.3.2007)

  • sportovec
    *****

    Dnes již zklasičtělý Wajdův film stále vyvolává v Polsku rozporuplné odezvy. Mnohoznačnost Ivaskiewiczovy předlohy její zfilmování spíše prohloubilo a znásobilo, než aby ji mírnilo. Po zhlédnutí KATYNĚ dnes víme dobře, proč. Polsko 8. května 1945 připomínalo vřící kotel; ješt neutichly vzpomínky na to, jak osvoboditelská Rudá armáda nechala vykrvácet varšavské povstání Armii krajowej, ještě stále neutichly rozhořčené polemiky kolem Katyně a náhle zmizevších tisích polských důstojníků. Paralelně- za bezhlesého přihlížení západních demokracií (Churchillův fultonský projev byl na Západě dobovým mediálním propadákem) - nastupovala rychlá sovětizace odbojné země. Křižovatky vývoje - spor obou na smrt znepřátelných táborů i vůli většiny obyvatelstva po mírovém životě - ztělesňuje večírek, v jehož průběhu cítíme zárodečné doutnání budoucí několikaleté občanské války s jejím nevyhnutelným koncem (závěrečný útěk smrtelně zraněného Cybulského umírajícího symbolicky na hromadě odpadu souzní a v něčem i předjímá formové prostředky evropské a vlastně i světové nové vlny tehdejší doby). I dnes je film znepokojujícím otazníkem, hlasem, který se ve svých úzkostných dotazech a otázkách nemilosrdně, až srdnatě dotýká stále nezhojených ran. I těch polských, i těch dalších.(24.12.2008)

  • Sarkastic
    ***

    Film doplácí na dost pochybnou nezvládnutou úvodní přestřelku (to je normální, že člověk začne najednou hořet, když se do něj střílí?) a maximálně stupidní konec (z kdysi suverénního zabijáka se z ničeho nic stane školáček v oboru? Odkud se mu zhmotnila zbraň, kterou předtím zahodil? Armáda šla po komkoliv, u koho ji viděla?); v mých očích jde o jeden z vůbec nejhorších, ve smyslu nejtrapnějších a nejpatetičtějších filmových skonů co jsem kdy viděl. Jinak samotný příběh se mi vcelku líbil, (i když jeho ideologický podtext jde velmi dobře cítit), každopádně střet povinnosti a lásky, který musí být vyřešen prakticky během jedné jediné noci, byl dostatečně nosný a bavil mě. Stejně tak mě zaujala zajímavá vizuální stránka. Přesto kvůli již zmíněnému začátku a především závěru (který mi bude ležet v žaludku hodně dlouho) hodnotím nakonec jen lepším průměrem.(25.10.2013)