poster

Popel a démant

  • Polsko

    Popiół i diament

  • Slovensko

    Popol a diamant

  • USA

    Ashes and Diamonds

  • Velká Británie

    Ashes and Diamonds

  • Austrálie

    Ashes and Diamonds

Drama / Válečný

Polsko, 1958, 105 min

  • Slarque
    ****

    Wajdův pohled na konec druhé světové války prostřednictvím jedné zpackané záškodnické akce Zemské armády je značně syrový a deziluzivní, něco k čemu se naši filmaři dopracují až o desetiletí později. Kromě režiséra zasluhuje pochvalu i kameraman Jerzy Wójcik a herecký tahoun filmu Zbigniew Cybulski.(6.7.2017)

  • giblma
    *****

    Díky jedné zpackané akci a v rámci krátkého údobí její nápravy, hlavní hrdina Maciek poprvé pocítí touhu po životě, pozná lásku a uvědomí si zbytečnost svého dosavadního konání, o kterém pochybuje koneckonců i jeho nejbližší nadřízený. Povinnosti, rozkazy a strach ze zbabělství ale ženou hrdinu vstříc zbytečné smrti, kterou ještě zdůrazňuje Wajdův smysl pro kontrasty - tokání v kostele nad rakvemi omylem zabitých dělníků, smrt tajemníka na pozadí oslavného ohňostroje, loučení ústřední milenecké dvojice za hlasité zábavy ovíněné společnosti, Maciekova osamnělá smrt versus vítání nového dne plného nadějné budoucnosti.(9.1.2012)

  • Stanislaus
    ****

    Popel a démant je na svou dobu velice dobře natočeným filmem, který nepostrádá akci, zajímavé historické reálie, ani výborné herecké výkony (zejména Zbigniew Cybulski). Film se vedle dějinných událostí zaobírá otázkou morálky a vyhlídek do budoucna, které nedají hlavní postavě spát, avšak i když se všemu snaží vzdorovat, tak se musí uspokojit s porážkou. Zkrátka snímek, který dokáže zaujmout i v dnešní době díky svému nadčasovému zpracování.(28.8.2015)

  • sportovec
    *****

    Dnes již zklasičtělý Wajdův film stále vyvolává v Polsku rozporuplné odezvy. Mnohoznačnost Ivaskiewiczovy předlohy její zfilmování spíše prohloubilo a znásobilo, než aby ji mírnilo. Po zhlédnutí KATYNĚ dnes víme dobře, proč. Polsko 8. května 1945 připomínalo vřící kotel; ješt neutichly vzpomínky na to, jak osvoboditelská Rudá armáda nechala vykrvácet varšavské povstání Armii krajowej, ještě stále neutichly rozhořčené polemiky kolem Katyně a náhle zmizevších tisích polských důstojníků. Paralelně- za bezhlesého přihlížení západních demokracií (Churchillův fultonský projev byl na Západě dobovým mediálním propadákem) - nastupovala rychlá sovětizace odbojné země. Křižovatky vývoje - spor obou na smrt znepřátelných táborů i vůli většiny obyvatelstva po mírovém životě - ztělesňuje večírek, v jehož průběhu cítíme zárodečné doutnání budoucí několikaleté občanské války s jejím nevyhnutelným koncem (závěrečný útěk smrtelně zraněného Cybulského umírajícího symbolicky na hromadě odpadu souzní a v něčem i předjímá formové prostředky evropské a vlastně i světové nové vlny tehdejší doby). I dnes je film znepokojujícím otazníkem, hlasem, který se ve svých úzkostných dotazech a otázkách nemilosrdně, až srdnatě dotýká stále nezhojených ran. I těch polských, i těch dalších.(24.12.2008)

  • Bajda
    ****

    Název snímku odvozený od textu básně C. K. Norwida shrnuje jednu z hlavních myšlenek filmu: „Co z nás po naší smrti zůstane? Popel nebo démant?“ Přestože je snímek černobílý, Wajda nám ukazuje, že černobílé není nic. K atentátu hlavního hrdiny nezaujímá hodnotící stanovisko a pouze nám ukazuje Maciekovo těžké rozhodování ovlivněné tíženým svědomím, zamilovaností i vlastenectvím. Černou a bílou Wajda nápaditě využije při scéně telefonátu. Jeden z hrdinů volá, že splnili atentátnický úkol a vidíme ho v pravé polovině obrazu ve velkém detailu s černým pozadím telefonní kóje. Naopak levá polovina obrazu je světlá a vidíme v ní druhý plán s Maciekem a dveřmi, kterými vchází osoba, která měla být zavražděna. Snímek na mě zapůsobil především svojí atmosférou. Ačkoliv se odehrává v den konce druhé světové války a všichni na večírku slaví, jako by se v některých promluvách a obličejích už zračily problémy, které budou Polsko sužovat následujících několik desítek let.(20.2.2012)

  • - Jeden z oblíbených filmů Martina Scorseseho. Během natáčení filmu Skrytá identita (2006) ho údajně promítl Leonardu DiCapriovi, protože hlavní postavy obou filmů čelí stejným dilematům. (džanik)

  • - S ohledem na nihilistického ducha filmu se polští pohlaváři zdráhali pustit ho za hranice. Jeden níže postavený činovník pak poslal kopii na Benátský filmový festival, kde byl snímek s velkým nadšením přijat. (džanik)

  • - Po uvedení filmu se zvedl prodej slunečních brýlí. Zbigniew Cybulski je totiž nosí ve filmu. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace