V jeho očích

Poměrně lehce koukatelná romanticky dramatická limonáda, kterak slepý gay k partnerovi přišel. Po všech stránkách správňácký film zcela jistě milovaný všemi zarputilými obhájci menšin všech možných neziskovek. Mně se líbily obě hlavní dívčí postavy a díky tomu se mi na film koukalo asi líp, než bych čekal a také kdykoliv se velmi schylovalo k explicitní gay scénce, režisér to naštěstí nedotáhl, za což jsem mu vděčen. Pro gaye asi super film, pro heteráky spíš průměr. (05.07.2017)

Námet nie je pre mňa nejak zvlášť zaujímavý, aj keď podobných filmov som už videl dosť. Tento snímok mi však prišiel niečím výnimočný. Hlavne tým, ako sa postavil k tejto citlivej téme a ako ju s humorom a s nadhľadom podal divákovi. Bez zbytočného pátosu, sentimentality, ufňukanosti alebo "hlbokomyseľných" múdrostí. Len dvaja chalani, dievčinka a zvláštny trojuholník medzi nimi. Do toho sem-tam nejaké posmešky, viac ani nebolo treba. Príjemná a pozitívna pohodovka. 75/100 (22.03.2017)

Mně to velmi sedlo, a to jsem poslední dobou zmlsanej. Dokonce jsem na film myslel ještě den poté. Je to takové dojemé akorát, dobře natočené i zahrané (viz sladká tancovací scéna) a herecký ensamble je "easy on the eye". Jistě, scénář by šel ještě vyhladit, ale i tak mám z téhle brazilské novinky radost. Jednak proto, že je to velký posun od posledního brazilského queer fláku, který jsem viděl (Do Começo ao Fim /2009/), a jednak film Brazílie vyslala do letošního klání o Oscary. Zcela jistě nevyhraje, ale to je teď vedlejší. Zkrátka Daniel Ribeiro mě svým autorským dílkem potěšil, jó, takové konce (napadá mě ještě Silent Youth /2012/) mám rád. (12.11.2014)

Mám pocit, že jsem viděl něco mimořádného. Hlavní postavou je slepý kluk, jenž v pubertě objevuje sám sebe. Jeho nevšední "pohled" ale udělal z filmu něco úžasně hezkého a dojemného. S jeho pocity se mi tak lehce padalo a stoupalo, že jsem něvěděl, jestli se dřív smát, nebo brečet. Příběh není vůbec jen o ostýchavosti z vlastní homosexuality, ale taky o bojování za vlastní život a vlastní touhy. Film mě donutil jen sedět a koukat, a třeba u nočních vyjížděk kluků na kole jsem zapoměl, že vlastně koukám na film. Takových filmů víc, bylo by mi na světě mnohem líp. (02.11.2014)

Jeden z nejempatičtějších filmů o dospívání, který jsem viděl. Ribeiro sice užívá určité stereotypní modely postav - lehce hysterická matka, šikanující macho spolužák nebo koketující spolužačka, nicméně se mu daří v určitých chvílích tyto stereotypy nabourávat a učinit tak ze šablonovitých postav reálně bytosti. Ribeiro měl i velmi šťastnou ruku při výběru hlavní trojice. Jsou to právě jejich přirozené herecké výstupy, které zbavují diváka pocitu trapnosti či ostychu tváří v tvář tématu mladistvého objevování (homo)sexuality. Film, který bych se nebál pouštět v rámci školních projekcí, jelikož se urputně nesnaží o nějaké antické drama a ukazuje malá dramata puberťáků taková jaká v reálném životě opravdu jsou. (15.11.2014)