Na mléčné dráze

Nepoznám tvorbu Kusturicu a nebudem mu nakladať, ale tento snímok bolo niečo strašné. Jednak ma vôbec dejovo nezaujal, nakoľko to bola akási romanca na pozadí vojny, ktorá vôbec nefungovala a v zásade ku mne neprenikla žiadna emócia. A jednak tie vizuálne CGI efekty boli tak katastrofálne použité, že som to asi vo filme takto ani nevidel. Miestami mi to ozaj pripomínalo skôr frašku ako vážnu drámu. Suma sumárom, tento snímok ozaj neodporúčam, lebo jeho jediným svetlým bodom bola prítomnosť Monicy Bellucci. 25 % (22.02.2019)

Podepisuji se pod komentář poz3n s tím, že mně vedle příšerných efektů a ne moc vydařených crazy komediálních prvků vadila ještě jedna věc, a to zbytečná řež zvířat (byť pouze virtuální)- možná symbolika válečných krveprolití - přišlo mi to až Tarantinovské. Jinak překrásné scenérie, stále překrásná Monica Bellucci a charismatický Emir v milostném dobrodružství :) (19.04.2017)

Nakonec i já jsem musel dát Na mléčné dráze šanci, jelikož i pro mě je mléko základem každého rána pro mé bolavé tělo. Dobře, tak budu mluvit na rovinu – mléko nepiju a na film jsem zašel kvůli bohyni Monice Bellucci. Přesně, nebylo to kvůli režisérovi a ani příběhu. Když už jsem ale v tom kině seděl a odmyslím si Monicu, kterou stále před sebou živě vidím, nechytlo mě to. Občas se to snažilo o nějaký vtípek, který sice rozesmál diváka vedle mě, ale u mě se to nepodařilo. Hrůzy války byly vyobrazeny dobře, proto nedávám odpad. Pokud ale chcete jít do kina s milovníkem zvířátek, na to rovnou zapomeňte. Proč? Tak přeci jen běžte a uvidíte ... (22.05.2017)

Valná většina filmu byla naprosto neuvěřitelnou fantasmagorií. Panoptikum bizarních postaviček vystupuje v ještě bizarnějších situacích. Ta dadaistická absurdita namíchaná s balkánskými emocemi se už opravdu místy nedala vydržet. Je tam několik vizuálně krásných a poetických scén, ale bohužel zanikají v celkově zběsilé a nesourodé hrůze. Kusturica možná opravdu spojil zdánlivě nespojitelné: brutální morbidnost Tarantina s humorem Zdeňka Trošky. (18.06.2017)

Kusturicov film Na mliecnej ceste je ako dat si liter vodky a potom skusit ist rovno. Film ma 3 roviny - vojnovy film, satira a romanticky pribeh. Zivelny film, kde je vojna v byvalej Juhoslavii ukazana satiricky a tak ako keby to bolo sucastou normalneho zivota mat lietacjuce gulky okolo hlavy, tiez pocet mrtvol na meter stvorcovy je neuveritelny. Film je uzasna satira, lebo je tam mnoho vtipnych momentov, kde som sa nahlas smiala (najlepsia je sliepka...). Ale film je zaroven vojnovy film, pri ktorom ma mrazilo pri vsetkych vojnovych scenach... A naposledy je to lubostny pribeh starsej dvojice. Hlavny hrdina Emil Kusturica bol neuveritelne uveritelny - vynikajuci! A hlavna hrdinka Monica Belluci bola skvela a krasna! Ale vyborni boli aj vsetci ostatni herci vo vedlajsich hlavnych rolach. A napokon vynikajuca bola zivelna folk music Stibora Kusturicu. Tento film je len pre silne zaludky ale urcite odporucam vidiet. Kvolli nasiliu vojnovych scen neviem ci si ho pozriem tak skoro. Ale urcite je to film zaujimavy ktory ukazuje nezvycajnym sposobom vojnu v Juhoslavii. Pre mna kvoli tomu, ze tento film bol ako smrst - nasilia, smutku, smiechu a romantiky a preto davam 80%. (07.11.2017)

Možná nejsme úplně objektivní, páč toho člověka prostě žeru. Ale pro mne je to bomba a jak si ten člověk dokáže hrát s realitou aby zčistajasna skočil do absurdna mně neobyčejně baví. On si prostě hraje, on si ten film užívá a ještě k tomu je tam poselství. Možná ani člověk nepochopí co všechno je uvnitř skryto. Beru všechny připomínky recenzentů, že vykrádá sám sebe, že natočil lepší filmy, že by asi neměl hrát hlavní roli ve svém filmu a pod. ale já se díval s otevřenou pusou od začátku až do konce a parádně se bavil.Jeho filmy jsou pro mne jako zjevení a stále nechápu proč nemají ostatní tvůrci, zejména ty čeští odvahu pustit se do podobných absurdit, které jsou na hony vzdáleny urputnému českému realismu anebo rádoby, zhusta nenápaditým komediím pro široké masy. Bohužel.... P.S. Miluji filmy, o kterých mohu dlouho přemýšlet a tenhle mně ještě pár dnů až týdnů určitě zaměstnávat bude. A o tom to přeci tak něj je, není-liž pravda... Jen by se asi chtělo parafrázovat: Tenhle film není pro starý, pardon, tedy pro každého :-) (18.10.2019)

Tak já nevím...Podle né zrovna pochvalných recenzí jsem čekala opravdu velkou hrůzu. Naštěstí to zase taková katastrofa nebyla. Určitě je Na mléčné dráze povedenějším snímkem než Závěť, ale zároveň je to film značně nevyrovnaný. První polovina či snad prvních 40% je velmi dobrá podívaná - všechen Emirův manýrismus pěkně pohromadě. Ale ta druhá část, tedy Kosťův a nevěstin útěk, to už je čistokrevný úlet a zbytečně dlouhý k tomu. Asi každý, kdo kdy měl co do činění s Kusturicovým dílem je připraven v jeho filmech téměř na všechno, ale zde přijde taková směsice absurdit a mistrových klišé, že oči musí lézt z důlku i těm nejotrlejším divákům. Ohořelá těla, vyklovnuté oko, snajpři a motýlek, ovce na minovém poli, had dobroděj....Emire, to jako vážně? No nic, alespoň že tradiční husy tu byly. (14.07.2017)

Nebol to Kusturica, nebol to Gilliam, nebol to Jodoriwski, neviem čo to bolo. Chcelo to byť surreálne? Snažilo sa to byť cereálne? Možno. V tejto šialenosti som zo začiatku hľadal nejaký ten balkánsky duch, divoký a nespútaný, čo sa mi aj dostalo. Poľná kuchyna uprostred vojny? Dá sa. Potom prišli rakúsko-uhorské hodiny a videl som, že tento film nebude úplne normálny. Potom to išlo dole vodou a nakoniec ten koniec. Mala to byť alegória? Nehodilo sa to tam. Mala to byť romanca? Moc bláznivé na to aby som cítil nejakú emóciu. Mala to byť paródia? Iba ak sma na seba. Napíšem tri slová, všetci čo film videli, budú vedieť čo myslím. Strom, vodopád, mínové pole. za prvú polovicu a poľnú kuchyňu ***. (30.08.2017)

Nedivím se, že film dostává špatné hodnocení. Ano, dřívější díla Emira Kusturici jsou čitelnější, poetika krajiny, zvířátek a lidí (v tomto pořadí) není vzápětí válcována tolik drastickými záběry, fantazie se tolik neodráží od ráje i pekla současně. Určitě to není film pro ty, kteří se chtějí pobavit u balkánské atmosféry a dobré muziky. Jenže je to dílo, které se mi dostalo hluboko pod kůži, film, na který určitě dlouho nezapomenu. Toto fantaskní memento mori není samoúčelné; ono je zjevně stále nutné si připomínat nesmyslnost hrůz etnických čistek – Balkán není jediné místo na světě, kde se střety zájmů řeší vyprovokovaným násilím. Ano, kdyby si režisér vybral nějaké veselejší téma, tak by – díky mistrovské realizaci – sklidil určitě víc chvály a cen. Já děkuji plným počtem bodů, že tak neučinil a ztvárnil i nelehkou hlavní roli. (29.03.2020)