poster

Na mléčné dráze

  • Srbsko

    Na mlecnom putu

  • anglický

    On the Milky Road

  • anglický

    Love and War

    (pracovní název)
  • Slovensko

    Na mliečnej ceste

Drama

Srbsko / Velká Británie / USA, 2016, 125 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vančura
    ***

    Film jsem chtěl dlouho dopředu vidět, protože Kusturicovu starší tvorbu mám hodně v oblibě (btw. přijde mi zarážející, že zde na ČSFD je to v době psaní mého komentáře 57. nejoblíbenější režisér, který má 1 372 fanoušků - ale k dnešnímu dni - téměř po půl roce od premiéry filmu v českých kinech - zde má film pouhých 167 (!) hodnocení a žalostných 17 komentářů - osobně bych čekal, že když s novým celovečerním filmem Kusturica přijde po tak dlouhé - 9 leté - tvůrčí pauze, že se - minimálně u svých fanoušků - setká s větším zájmem. Kam se podělo těch 1300 lidí, kteří ho mají vyplněného v desítce svých oblíbených režisérů? Nebo už poslední Kusturicův film nezaujal ani je a odradilo je nízké hodnocení recenzentů / špatné ohlasy, něco dalšího? Kdo ví...). Za sebe jsem se bohužel neubránil značnému zklamání, které dokonce částečně zpětně ovlivňuje moje vnímání režisérových starších filmů - buď nebyly tak dobré, jak jsem si kdysi myslel, nebo byl Kusturica v 90. letech na vrcholu svých tvůrčích si, a nikdy už to nedokáže překonat. Buď jako buď, obě varianty jsou smutné, minimálně pro člověka, který se považuje za Kusturicova fandu. Ano, občas tam probleskují náznaky "starého dobrého Kusturicy" (podobně jako lze kupříkladu i v děsivě špatných DONŠAJNECH - chraňbůh, abych měl tendenci oba snímky jakkoli srovnávat - občas identifikovat náznaky Menzelových dřívějších schopností), ale spíše se tam vkrádá trpký dojem, že se jedná o vykrádání sebe samého - snímek NA MLÉČNÉ DRÁZE občas dosti výrazně připomíná Kusturicův snímek ŽIVOT JE ZÁZRAK z r. 2004, a podobností s jeho staršími filmy by se zde našlo víc (příznačné je už dobové zasazení snímku do časů války, které se už Kusturica v minulosti věnoval). Celkově si myslím, že je to film, o kterém by se toho dalo hodně napsat, ale není to dané bohužel tím, že by to byl výjimečný filmový zážitek. Kupříkladu pokud jde o obsazení, osobně jsem měl s hereckými představiteli hlavních rolí poměrně problém - v případě Kusturicy obecně nejsem příznivcem toho, aby byl režisér a představitel hlavní role jedna a ta samá osoba (jeho herectví mě navíc nijak zvlášť neoslnilo), a v případě Moniky Bellucci jsem se pro změnu nemohl ubránit dojmu, že na svůj věk samozřejmě vypadá výborně a tak, ale při detailních záběrech na její ruce bylo dobře vidět, že jsou to ruce staré ženy, a člověku, který ji viděl na vrcholu její krásy ve filmech BYT (1996) či MALÉNA (2000), je smutno z toho, jak strašně už zestárla. A když už zmiňuji herce, bez zmínky by nemělo být i to, že toto je film, kde mají zvířata pravděpodobně stejně velký význam jako lidští herci - celý film je zvířaty zaplněn a mnoho jich ve filmu i zemře, což je u Kusturicy něco nového a pro mě osobně poměrně překvapivého. Z věcí, které naopak nepřekvapily - protože jsem je u Kusturicy tak nějak čekal - bych určitě zmínil skvělý soundtrack a nádherné lokace - obojí mě velmi potěšilo. Nelíbilo se mi naopak, že téměř celá druhá polovina filmu je věnována útěku Kosti a nevěsty před nesmyslně vraždícími vojáky - na můj vkus si to v celém filmu zabralo neúměrně dlouhou část, a film kvůli se kvůli tomu rozpadá na dvě části - před útěkem a útěk. Psát by se o tomto filmu dalo ještě dlouho, jak jsem již uvedl, ale za mě by asi takto bylo řečeno přibližně to nejdůležitější. Jak obecně nemám rád skuhrání typu "od tohoto režiséra jsem čekal víc / má na víc / zklamal mě", apod., zde se tomu prostě člověk ubránit nemůže, má-li na paměti výjimečné zážitky z Kusturicových starších filmů - bohužel.(7.11.2017)

  • sidonka
    **

    Říkám si, že mé komentáře jsou často moc ukecané, rozpitvávající, rozvleklé. Ať tedy za mě dnes mluví jiní. PERLIČKY ZE ŽIVOTA: Přepis náhodně odposlouchané konverzace skupiny diváků stojících u stojánku s kinoprogramem, odkud jsem si brala filmové brožury. Mladý kluk, asi dvacetiletý studentík : „První půlka filmu byla lepší…“. Jedna slečna ho doplnila: „…ale konec byl moc brutální.“ (Abych nespoilerovala, tak dodávám jen, že kromě jiných brutalit například miny na zaminovaném území vyhazovaly do vzduchu stádo ovcí a na zem zpět dopadaly roztrhaná a popálená těla zvířat). Jiný mladík: „Závěr se mi právě líbil nejvíc. To bylo prostě boží! Co proti tomu máš?“ „ Mně se tam líbila krajina, výjevy z vesnickýho života, ten předsvatební tanec …“, dodala zase jiná holka. „Já souhlasim s Míšou. První půlka byla fakt lepší. Druhá půlka byla nuda. No nic, běžím na zkoušku,“ poznamenal pátý studentík.- A TY SE PTÁŠ CO JÁ (NA TO ŘÍKÁM ÚPLNĚ SAMA ZA SEBE)? No dobře: Ze začátku jsem se párkrát zasmála. Ale i zde byla atmosféra nucená, těžkopádná, zdlouhavá, podobným vleklým kouskům říkám poctivě vypocenej film. Statečně dokoukaný do konce. Emirova poetika se mi jinak moc líbí i jeho filmy. Některé scény krásné. Tohle bylo přesto jako celek oproti některým jiným E.počinům chabé. Nevtáhlo, nestáhlo mě to dovnitř. Pověstná zábavná bizarnost vynuceně, neupřímně umělá. Jako více věcí zde jen tak na oko, na povrchní efekt. Až na ten poetický ohňostroj barev, stínů a obrazů na plátně a také na bezvadnou muziku (hudba: Stribor Kusturica) jsem jeho bezprostřední, živelnou filmovou řeč příliš nepoznávala. Promiň, Emire.(27.6.2017)

  • xxmartinxx
    **

    Magický realismus se prostě nedá dělat s pomoci CGI. To je nakonec (překvapivě) největší problém, co s tím filmem mám. Ta neochota skončit, i když je k tomu tolik příležitostí, by se snad ještě dala omluvit, i když teda poslední třetina je těžko snesitelná. Moje výhoda je, že nemám Kusturicu moc nakoukaného - ale je pravděpodobné že mít ho v oku, tak to bude nuda od začátku do konce.(11.5.2017)

  • Anderton
    ***

    Film dvoch diametrálne rozdielnych polovíc. Asi budem patriť k menšine, ale tá druhá, road movie naprieč balkánskou prírodou, ma oslovila viac, ako ten klasický balkánsky exotizmus, kedy hlavná postava sa presúva na oslíkovi s dáždnikom v ruke. Herecky tu podľa mňa dominuje Sloboda Micalovic, ktorú by som na rozdiel od Kostu bral za ženu radšej. Kusturica sa symbolicky výrazne zameriava na zvieratá a každé z nich má svoju silnú scénu, prípadne celé stádo naraz. Jediný vážnejší problém s filmom vidím v jeho uťahanosti a neviem si ju príliš vysvetliť, pretože jednotlivé scény sú pekne vymyslené aj nasnímané. Subjektívny pocit je ale trojhodinový.(17.8.2017)

  • 1mArc0
    **

    Byť umelcom alebo režisérom je vo väčšine prípadov, prekliate, pretože napísať si sám scenár, sfilmovať to .. nehovoriac o tom, rozličnosti filmov, spracovanie príbehov, spracovanie dialógov. Mám taký pocit, že Kusturica už ako pri Testamente, tak aj na Na Mliečnej ceste, ťaží zo slávy minulých dekát a prísť s niečím iným, je už zrejme problém... Takmer po desiatich rokoch pauzy si príde Kusturica s niečím takýmto? Kamera je dobrá (tá čistá digitálna kamera Kusturicovi veľmi nepristane), hudba je šialená, zatiaľ Kenneth Branagh a Woody Allen sú taký chlapíci, ktorý dokážu viesť film a zároveň udržiavať kvalitu filmu. Pre lepšie pochopenie Monica Belucci je skutočná herecká hviezda, kde za tonami make-up, liniek, vysokých podpätkov sa skrýva jeden veľký talent. Má šmrnc a elán v sebe, na svoj vyzerá (klobúk dole!) skvelo, Kusturica ju omnoho lepšie zrežíroval, ako sám seba. V tomto prípade miesto seba, mohol zaplatiť iného herca, do takéhoto filmu s takouto potrhlou myšlienkou by sa skôr hodil Harvey Keitel, než samotný Kusturica... taktiež mám veľmi zlý pocit, že celý film bol postavený na spolupráci len dvoch hercov (ten druhý tak je na polovicu herec). ak raz som dobrý za kamerou, tak aj tam zostanem. Neodsudzujem Kusturicu, je veľmi šikovný a schopný režisér.. niekde človek už musí skončiť, nič netrvá večné .. tu sa aspoň ukázalo ego Kusturicu, kam to až dopadlo, miesto pokory. To, čo všetko poznáme dávno od Kusturicu, tu to zúžitkoval, len tu je tak trochu... bež života. Koniec zachránil film, od absolútnej apokalypsy a katastrofy posledného desaťročia. Bolí ma pri srdci, keď musím konštatovať, že Život je čudo, je posledným esteticky nabitým dielom tohoto Srba. /30 %/(2.8.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace