Režie:
Arvo IhoKamera:
Rein KotovHrají:
Dinara Drukarova, Arvo Kukumägi, Lembit Ulfsak, Rain Simmul, Merle Palmiste, Galina Bokaševskaja, Michail MatvejevObsahy(1)
Mladý Estonec Nika opouští stereotyp městského života a s vidinou dobrodružství a nových zážitků odjíždí na Sibiř, kde se chce stát lovcem. Během dlouhých dnů osamělosti se začne Nikovi zjevovat Ngannssan, jeho stín a průvodce životem. Chrání ho, učí, jak se chovat v lese a upozorňuje na chyby, které udělal. Jednoho dne je svědkem milostného rituálu dvou medvědů. Samec na něj zaútočí a Nika ho v sebeobraně zabije. Medvědice s ním jako s vítězem zápasu začne "flirtovat" a oba se pomalu spřátelí. Nikův život ovlivní setkání se dvěma ženami, které reprezentují dva diametrálně odlišné světy: vesnickou učitelkou Guitou a divokou domorodou "medvědí ženou". Mystika drsné přírody a nutnost přežít v extrémních podmínkách ho učí novému pohledu na svůj život: učí se nést tíhu absolutní svobody i zodpovědnosti za sebe sama (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Menší zklamání. Jsem asi dost namlsaný faktem, že nám čt2 pouští večer co večer skoro samé nadprůměrné filmy a trochu jsem počítal, že tento nebude vyjímkou. Velkou roli zde hraje přírodní scenérie a její zprostředkovatelka kamera, které se nedá snad nic vytknout. S příběhem je to však podstatně horší. Ikdyž se film drží své dějové linie, tu a tam si divák všimne nějaké nelogičnosti, kterou sice občas zakryje mystika, ale ne vždy se to povede. Co se týče konce a rozřešení, hlavní hrdina se sice "zbaví" svého průvodce, ale ztratí lásku a vlastně i potomka. ()
Tenhle film nelze doporučit milovníkům přírody ani příznivcům lehčí erotiky, byť obojího je tu ke koukání dost. Proč? Protože se určitě nechcete dívat na zabíjení chlupáčů medvědů, roztomilých veverek a nevinných sobolů či se mlsně olizovat při pohledu na bobra v místech, kde už ho dnes žádná nepěstuje. Tyhle momenty mi z hlavy jen tak nevymizí, bohužel, ale na 100% vím, že už ráno si nebudu pamatovat nic z tohohle zmateného příběhu (i když je fakt, že jsem moc pozor nedával) ani z té špatně nasnímané sněžné krajiny, nad kterou se jinak dá v reálu asi uslintnout .. ()
Mně se ten film líbil (včera jsem se na něj koukla na ČT1, i když mě naprosto deptá dabing; nicméně bylo to jednodušší, než jej shánět nějak jinak). Je to samozřejmě poněkud bizarní a snová záležitost, ale to je v pořádku – už jen příběh samotný je jakési zpracování moderní legendy, takže jinak by to ani nešlo. Nesouvislost děje je dána tím, že jsou vyhozeny všechny nepodstatné věci, které se odehrávají “mezitím” a já jsem tomu byla skutečně ráda. Nepotřebuju vědět, co Nika dělal celé měsíce od jedné události k druhé, postačí mi ty události samotné. A film tím u mě naopak získal na zajímavosti, takové nejednoznačnosti a náznakovost se mi líbí monohem víc než polopatičnost. A jinak samozřejmě Nikova koexistence s místními domorodci a nádherná krajina.. Nika sám (třebaže “civilizovaný” a moderní člověk) jako by nepotřeboval vše chápat – prostě bral věci tak, jak přicházely. Podobný přístup doporučuji i při shlížení filmu :) ()
Když pro nic jiného, tak pro přírodu a krásnou hudbu, byť hlavně na začátku a až zase na konci. Líbila se mi žena stoicky přijímající mužovu nevěru a vezoucí si jej domů na vozíku. Niko přijíždí do tajgy lovit a dozvídá se: „Buď jen lovec, jen lovec. Ne zabiják.“ A myšlenka hodná zapamatování: „Ženy jsou jako kouř. Vdechneš, jsou tvoje. Vydechneš, jsou všech.“ Dráždily mne tam nevysvětlené drobnosti – kde vzal srub se saunou a psí spřežení, dům na vesnici. Klenba stromů byla jako katedrála, k tomu varhany. Zabití medvěda v hrozně krátké scéně. Zato medvědice bude na scéně déle, a jak jí chutní kondenzované mléko! Roční období se rychle překulí. Příroda by to neutáhla, musíme tam dostat svatbu a milostný vztah. Žena je ovšem chytrá a až jej doma nic nedrží, sama mu připraví psy a sáně. Krást se nemá, ale co když je zlodějka žena? Byť jen podivně vrčící divoška Emily. Pád do ledové vody a cesta zpět ovšem v kategorii pohádek. Pak část dost ujetá. Z původně zajímavého snímku cosi neuchopitelného. Poslední půlhodina mi nic moc neřekla. Opravdu úchvatné byly sbory, hlas mi místy připomínal Springsteena. A ještě tam zněl Wagnerův Tannhäuser ()
1. 7. 2008, komentář zde č. 4. S předchozími komentáři plně souhlasím, mé hodnocení se však přesto liší. Roztříštěnou dějovou linku a řadu nelogičností jsem v tomto případě ochoten tvůrcům odpustit. Snímek si mě získal řečí obrazů i zvuků, mnohé scény - byť nepochopitelné - na mne udělaly (kdoví proč) silný dojem. Zkrátka - tuhle filmovou směs drsné divoké přírody, mystiky a erotiky si kdykoliv rád zopakuji. ()
Galerie (3)
Photo © Bonton
![Karu Süda - Medvědí srdce - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/253/253975_60bdfd.jpg)
Zajímavosti (1)
- Hlavní zvířecí roli si zahrál medvěd Malyš. Přestože byl do té doby zvyklý pohybovat se pouze v cirkuse a zoo, natáčení v divočině zvládl skvěle. (alonsanfan)
Reklama