poster

Únos Michela Houellebecqa (festivalový název)

  • Francie

    L’Enlèvement de Michel Houellebecq

  • slovenský

    Únos Michela Houellebecqa

    (festivalový název)
  • anglický

    Kidnapping of Michel Houellebecq, The

    (festivalový název)

Komedie

Francie, 2014, 93 min

Scénář:

Guillaume Nicloux

Producenti:

Sylvie Pialat

Střih:

Guy Lecorne

Scénografie:

Olivier Radot

Kostýmy:

Anaïs Romand
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Thomick
    ***

    Napříč celym filmem jsem si zrovna nehvízdal (to ostatně ani Michel), ale i kdyby nic jinýho, užitečnější fakt o Belgii se odnikud jinud nedozvíte. (Kromě Mock the Week, samozřejmě: "You know, um, every year we destroy an area of rainforest in size of Belgium... why not just destroy Belgium?!") [17. Festival francouzského filmu](24.11.2014)

  • Brylin
    ****

    Fiktivní dokument Guillauma Nicloux vychází z reálné události - enfant terrible francouzské literatury Michel Houellebecq zmizel na několik dní během propagačního turné své nové knihy a zavdal tak důvod k mnoha spekulacím. Třeba to bylo právě takhle: Michel Houellebecq, který ve filmu neodolatelně ztvárnil sám sebe, je unesen třemi individui do domu rodičů jednoho z nich. Je s ním jednáno se vším respektem a jako dobrý posluchač navazuje vztahy s celým osazenstvem domku. Stockholmský syndrom se rozjíždí plnou parou a právě interakce osobitého intelektuála Houellebecqa se svým primitivnějším okolím jsou zdrojem neuvěřitelně komických momentů, které u mě provokovaly salvy smíchu. Krásné čtyři hvězdičky.(8.7.2014)

  • Slarque
    ****

    Michel Houellebecq hraje sám sebe v komediální rekonstrukci vlastního únosu, ke kterému ve skutečnosti nikdy nedošlo. A hraje se podle scénáře, který napsal režisér tohoto filmu. Literární celebrita s vizáží a oblečením bezdomovce je unesena trojicí týpků z posilovny, aby mohli vést absurdní rozhovory o všem možném. Nečekaně zábavná hodina a půl s člověkem, od kterého bych něco takového čekal možná úplně nejméně.(14.7.2014)

  • Radko
    *****

    Niečo medzi dogma štýlom, intelektuálskymi francúzskymi dialógovými rozbormi a komédiami Gustava de Kerverna a Benoîta Delépina. Spisovateľ, trefný komentátor spoločnosti je unesený. Niekomu asi vadilo, že večne si hundre pod nosom, ústa prekrýva divne držanou cigaretou a vyjadruje sa ku všetkému okolo. Spôsobom správania, postavou aj postojom k okoliu pripomenul iného geniálneho spisovateľa, filozofa a zároveň mierneho sociopata, Egona Bondyho. Obaja trefní popisovatelia trendov, obidvaja vzbudzujúci vonkajším výzorom dojem tulákov a obaja si slovom získavajúci okolie. Obaja neskutočne vynaliezaví pri získavaní pôžitkov v podobe jedla, pitia, záujmu žien a prísunu cigariet. A aby som nezabudol obaja sú zároveň veľmi zábavní rozporom medzi chatrným, vysušeným telom a neústupčivosťou vlastných, často kontroverzne vnímaných názorov a ostrým ironickým výsmechom bodajúcim do priemeru a podpriemeru umeleckej tvorby. Zväčša ide o veľmi trefné zhodnotenia - ako ukázal Houellebecq vo svojich výstižných poznámkach o totalitne fašizujúcich Le Corbusiérových architektonických predstavách. A obaja vystupujúci ako obete únosu, resp. napadnutia - francúzsky spisovateľ v tejto vynikajúcej komédii a Egon Bondy v románe Týden v tichém městě.(18.11.2014)

  • tidwell
    *

    Michela Houellebecqua, tak jak si myslím, že jej znám z jeho románů, jsem v tomto lehce exhibicionistickém filmu hledal marně. Z diváckého hlediska utrpení, ve středu pozornosti je intelektuál (má to tak asi vypadat), který toho vlastně nemá svým únoscům a ani světu okolo sebe moc co říct, ani oni jemu (snad jen tehdy, kdy se mluví o boxu :) - na tomto směšném a trapném nic má asi spočívat kouzlo celého filmu. Střet ironického intelektuála (ovšem, ironie tady spočívá spíše v H. pobaveném zírání na vše okolo, než v tom, že by něco legračního říkal) s lidmi z okraje francouzské společnosti mi k "legraci" nestačí a film nenabízí nic víc než právě tohle. Zkrátka, snímek pro fanoušky M. Houellebecqa plný politické satiry, nekorektního "humoru" a provokativní potravy pro novinářské titulky. Ale jedno se Houellebecqovi upřít nedá, v něčem může mít pravdu a i když ho třeba nesnášíme, jeho konzervativní oportunismus potřebujeme...(10.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace