Punk (E01)

Zámerom tohto dokumentu očividne nebolo popísať históriu a ideológie punku, ale trochu priblížiť rôzne individuality, ktoré sa v punku pohybujú. Nie je punk ako punk. Priestor dostávajú najmä dve kapely – Plexis a Pipes and Pints. Hoci ani jedna nepatrí k mojim obľúbeným, Pipes and Pints sú mi oveľa bližšie ideologicky a Lukáš Vincour (The Save Movement ČR, Anonymous For the Voiceless ČR, z.s. Zvířata nejíme) je naozaj človek, akých by v punku malo byť viac. Angažovaný straight edge vs. heslo No future; Práve pankáči hlásajúci toto heslo často tvrdia, že sú nejakou hrozbou pre systém. Systém ich má úplne na saláme. Pre systém je oveľa väčšou hrozbou uvedomelý motivovaný organizovaný človek s triezvou hlavou ako sfetovaný trotel s cirhózou, ktorému je jedno, či sa ráno zobudí, ktorý do mikrofónu kričí ako je všetko na hovno, ale reálne sa v živote ani raz nezúčastnil nejakého protestu, nezapojil sa do nijakej kampane, systému neuškodil vôbec nijako, ak nepočítame sociálne dávky, ktoré pravdepodobne nejakú dobu poberal. Kapely FreeXtown a Invaze X, v ktorých Vincour hrával – pokiaľ ide o hudbu, sú ten typ hudby, aká je aspoň akousi "hrozbou", nie ožratý týpek, ktorý niekde úplne nekonštruktívne vykrikuje gýčové heslá typu "Fuck police". A ešte hovorí, aký je slobodný. Pritom je len ožratý. Na toto upozorňovali už v deväťdesiatych rokoch české punkové kapely ako Red silas, Bez milosti, Los sommros, Choré vrány, Bastila, No Reason, Start to Think, Cryout, ... ani slovenské nezaostali. Mne sa na straight edge páči hlavne to etické vegánstvo a som rád, že etické vegánstvo sa šíri vo všetkých žánroch, vrátane punku, samozrejme aj v takom, čo nie je straight edge. Niektorí sa tvária, akoby spadli z hrušky, akoby to bola nejaká novinka, nejaký výstrelok novej doby. A ak si niekto myslí, že Plexis nie je mainstream... no škoda rečí. (21.05.2019)

Dát vedle sebe (alko)punk a straight edge?! O samotném žánru, kultuře a filosofii se nedozvíte nic. Nehledejte tu žádné informace, zasvěcení ani lepší orientaci. Tohle je místy komické až k pláči. Zachraňují to především scény s pamětníky než s NEW SCHOOL. PUNK umřel s Joey Ramonem. NO FUTURE (28.03.2015)

Já teda punker nejsem, nikdy jsem nebyl a ani nikdy nebudu, takže se ve smyslu tohohle životního stylu a postoje nebudu nijak konkrétně vyjadřovat, nicméně kontrast dvou představitelů známých českých punkových skupin a to sice pánů Hoška a Vincoura, mi přišel rozhodně zajímavej, ale i tak mi přijde, že druhý jmenovaný patří spíše do sféry Straight Edge, která z punku sice vychází, ale s jeho původními hodnotami a tím spojeným životním stylem toho moc společného nemá, spíš naopak. Tím pádem se pak nedivím zde zveřejněným názorům typu "jak si někdo takovej vůbec dovolí říkat punker". Jinak ale rozhodně zajímavej počin, uvidíme, jak budou vypadat další díly o vybraných subkulturách. P.S.: Hoškovi dávám tak maximálně rok života, vlastně se vůbec divím, že je někdo takovej ještě naživu :))). (07.03.2015)

Je fakt, že o punku jsem se z toho moc nedozvěděl. Leda tak to, že má, jako všechny mince, dvě strany. Na jedný jsou dementní zkuřky a alkáči co nic neřešej a na druhý jsou lidi, kteří zastávají nějaké smysluplné názory, hodnoty atd. S drobným vhledem do obou stran barikády to je celkem zábavný dokumentík o tom, jak se mladí snaží navázat na to, co měli staří utnout už před dvaceti lety. (02.04.2015)

Zatím jeden z nejlepších dilů celé série. Nebudu komentovat punk jako takový - na to si každý udělá názor sám a kdo se v punku vidí, tak to spíš vypovídá něco o celkovém jeho přístupu k životu (ostatně jak bylo trefně zobrazeno právě zde). Bavila mě širokoúhlá kamera i během detailů, střih, celkové tempo, kdy se prolínaly oni dva respondenti. Natáčení v pražské 007 cením a považuju za naprosto zásadní a správné. Dokument bych tomu neříkal - spíš takový delší tématický medailonek. V pohu. (01.10.2015)