Rainbow (E06)

Zatím asi nelepší část Kmenů, jak kvůli tomu, jak byl natočen, aneb KONEČNĚ část, která se danou subkulturu opravdu snaží představit a taky díky tomu, že tenhle kmen má ke kmenu v klasickém smyslosloví nejblíž. Ačkoliv aby byl tenhle dokument opravdu hodnotný, chtělo by to tuhle komunitu sledovat dlouhodobě, například jak vypadá tahle svobodná rodina naháčů pobíhajících po loukách v zimě, či kde berou plodiny, když nic nepěstují? Mají někde v kleci ukrytej klon Zdeňka Trošky a ukájí na něm své zvrhlé touhy? Samé otázky... (09.04.2015)

Chtěla jsem si zahejtovat na sluníčkové lidičky, ale copak to jde, když vám za to hrozí maximálně vřelé objetí nebo, v horším případě, citace z knihy Čtyři dohody?! V exaltickém rozrušení úplně zapomenu mudrovat, že podle vědců žádní Toltékové nikdy neexistovali, otevřu své receptory dobré náladě a kolem poledního je ze mne duhový bojovník. K obědu už do sebe lifruju polníček a zapíjim ho pramenitou vodou ze studánky, co jsem narychlo vykopala vedle svého záhonku s bylinkama. Teď zbývá jen vyhodit trička, na který nechytne batika a boty, co se alespoň netváří jako sandály. Večer ještě vymydlím všechno mejdlo a rituálně ztupím žiletky. Musím se pochválit, dobrá prácička, za odměnu budu před spaním pět minut myslet na přírodu. Jak zpívá Kapitán Demo: Lásku, pokoru a sluníčko všem! (10.04.2015)

Prírodná anarchia je mi blízka. Naopak letné pionierske tábory vždy odpudzovali. Najmä nezmyselne nútenými rituálmi kolektivizmu a uniformity. Z účastníkov pioniersko-skautských mládežníckych podujatí sa dnes stali hipisácke, duchovnou láskou k všetkému živému predchnuté dotykové swingers párty. V náručí hôr a pasúceho sa dobytka. Známym je akcia Rainbow Gathering - od roku 1972 každoročne konané zhromaždenie post-hipíkov kdesi v horách USA a Európy. Mottom je vzájomná láska, antikonzumerizmus, fyzická podobnosť, rozcuchané vlasy i odev. Častým je vychrtlý zjav mužov podľa vzoru Ježiš, éterické ženy zo zasneným pohľadom, šatky okolo tiel a bosé nohy. Bonus postavenie majú hlinou namazaní indiáni, hráči na hudobné nástroje a mlčanliví guruovia. Varí sa vo vojenských várniciach. Dokument zachytáva dianie a názory účastníkov dúhovej komunity v rumunských horách z roku 2014 a týpka z Prahy. Ten cez deň ponúka objatia na ulici, v noci kuchtí pre striptérky. V tábore zaznejú mantry typu "vyzeráme rovnako"; "po poslednej výzve na jedlo musíš prísť, inak neješ", "na lúke každý nájde svoj rozmer" a tak. Dočasná autonómna zóna. Zídu sa v nej jedinci vyhranení voči hodnotám väčšiny. No len na leto. Sú tam i právnici, IT-čkári, majitelia firiem. Je to dovolenka, nie snaha meniť svet. Len na čas zvliecť odev firemnej makačky. Zdokumentovanie kmeňa Hipi-Hopi s plusmi aj mínusmi sa vydarilo. (09.04.2015)

Inu, proti gustu... https://www.youtube.com/watch?v=ch6yn_toTbI / Takže z toho, co mi dokument předložil, většina těch duhovců se schází v létě na louce, kde se nic neřeší, všichni jsou spokojení a šťastní, a všichni jsou si rovni, aby pak s příchodem zimy odjeli do měst, a tam pracovali jako kuchaři v nočních podnicích. No, třeba se mi ty "receptory taky jednou votevřou", a přijdu tomu na chuť. (27.05.2015)

Kmeny se zvedají z popela. Teprve před tímto dílem jsem se dozvěděl, že režiséři si subkultury nevybírali sami, ale byly jim přidělovány. Automaticky jsem si z toho udělal jasný závěr, proč předchozí díly byly až na jednu výjimku tak slabé a že další Kmeny ztěží vybočí z nějakého průměru. Proto mne Jan Látal se svými duhovými dětmi dost překvapil. Jeho výběr pražského protagonisty považuju za jeden z nejšílenějších a zároveň nejpovedenějších v celé sérii. Mohlo to dopadnout příšerně, ale místo toho to dopadlo skvěle. Stejně tak všechna čest kameramanovi, krásné obrazy vystihující atmosféru všude tam, kde slova by prostě nestačila nebo by byla zavádějící. (08.05.2015)