Spasitel duše

Coreyho Yuena jsem měl vždycky zafixovaného jako režiséra moderních akčních filmů. Policajti, honičky, střílečky, bitky... to všechno v perfektním balení s dokonalou choreografií. Samozřejmě tu byly i filmy jako Fong Sai-Yuk, ale vždycky jsem myslel, že je to jen taková úlitba trendům. Poslední dobou ale zjišťuji, že Corey si dobře vede i na poli fantasy žánru a Saviour of the Soul je toho jasným příkladem. Nemůžeme tedy hovořit o čistokrevné fantasy, protože ačkoliv hlavní hrdinové sviští vzduchem jak u Ching Siu-Tunga a používají černou magii, celý příběh se odehrává v současnosti, což dodává atmosféře zajímavý šmrnc. Projeví se to už v úvodní scéně, kdy Silver Fox (Aaron Kwok s přelivem ala Storm Riders) zachrání z dobře střežené věznice svého bývalého mistra. V kratičké sekvenci stihne Silver Fox se svým mečem zlikvidovat desítky strážných (Corey si nedělal násilí s dokonalými triky a tak je tu doslova přefigurínováno... podobná legrace nás později čeká v podobě létajících nožů, ty jsou skutečně hodně kýčovité). Jeho mistr ho pak požádá o drsnou formu eutanázie (která spočívá v tom, že vyskočí do vzduchu a Silver Fox mu rozstřelí hlavu) a vysloví své poslední přání - aby zabil ženu, která ho připravila o zrak. Tou nešťastnicí je May (Anita Mui), příslušnice městského sboru vojáků, která spolu s Chingem (Andy Lau) a Siu-Chuenem (Kenny Bee) likviduje nekalé živly. Už první scéna s touhle partou vás přesvědčí o tom, že Corey se nebere ani na chvilku vážně, zvlášť povedené situace si vybrala Anita Mui, která hraje jak May, tak její mírně ujetou sestru Jinx. Kombinace netradičního humoru (který je spravedlivě rozdělen mezi hlášky a vizuální gagy), akčních scén a romantiky pohání celý film kupředu. Během několika minut zjistíme, že Ching miluje May, stejně jako Siu-Chuena, který ji však stihl o ruku požádat o něco dřív. Ani náhle objevení Silver Foxe, jenž pošle Siu-Chuena do věčných lovišť nikomu nepomůže. May následuje radu své sestry a aby Chinga neohrozila svým soubojem se Silver Foxem, láme mu srdce a mizí neznámo kam. Chingovi na krku zůstane Siu-Chuenova mladší sestra Wai, která právě přijela z Číny a nachází svého bratra umírajícího (když do vás někdo narve dva kusy dveří, asi to docela bolí). Pokud by snad někdo čekal, že Wai se zamiluje do Chinga (který se o ní musí postarat), má body za postřeh, ale to zdaleka není jediná dívka, která se s ním zaplete. Cesty lásky jsou totiž nevyzpytatelné, i když je jasné, že v závěru se všichni sejdou na jednom místě a navzájem si pořádně protočí ciferníky... Corey asi hodně riskoval, když se pustil do podobně monstrózního projektu. Řada triků, vrstevnatý příběh a postavy, které byly doposud k vidění výhradně ve filmech od konkurence. Snad za to může pečlivě sestavený tým (spolurežisér David Lai (Scorpion King), kameraman Peter Pau (Tygr a Drak)), dobře sepsaný scénář Wong Kar-Waie nebo možná vynikající herci (jak Andy Lau, tak Aaron Kwok předvádějí výborné výkony, ale největší zásluhy shrábne Anita Mui, jejíž dvojrole je v jistých momentech naprosto geniální), ale všechno funguje jako švýcarské digitálky a ani přechod z žánru do žánru (romantiku střídá brutální souboj na veřejných záchodcích, melodramatický rozhovor se lusknutím prstů překlopí do scény, za kterou by se nemusely stydět ani nejlepší situační komedie) nepůsobí křečovitě. Navíc je tu znát i jistá ruka při organizování akčních scén. Pomineme-li triky s různými lektvary, poletující dýky nebo hrátky se zrcadlem (ty jsou však krutě originální), je tu všechno na vysoké úrovni a navzdory tomu, že Aaron Kwok a Anita Mui nemají příliš bojového vzdělání, poletují po scéně stejně zkušeně jako wushista-začátečník Andy Lau (ten dokonce při západu slunce vystřihne na pláži nečekaně dynamické kombinace). Corey tu hýří nápady a skutečně se blíží Siu-Tungovskému modelu (souboj meč versus jojo, z něhož se pak vyklube superohebný meč), k čemuž přispívá i dynamická kamera Petera Paua, který všechny lokace nasvítil tak nádherně, že ve chvíli kdy v obraze objeví "ručně animované létající nože" se neubráníte smíchu, protože vzniklý kontrast je příliš propastný. Saviour of the Soul mě velmi potěšil. Po pokusech Andrewa Laua - Storm Riders, Man Called Hero, Avenging Fist jsem si začal říkat, že podobně "košaté" filmy jsou nade všechny síly hongkongského průmyslu a vůbec nezáleží na tom, kolik triků do nich tvůrci nacpou. Coreyho Saviour sice v trikové oblasti nejvíc ztrácí, ale všechno ostatní by se mělo dostat do čítanek, ať se z toho dnešní a budoucí tvůrci poučí. Cesta nevede skrz tuny CGI triků, spoustu nerozvinutých postav a "falešné" bojové scény. Corey Yuen dokázal, že to jde jinak a líp a to, že při tom využil méně zdatné bojovníky stříbrného plátna, jen dokazuje, že problém Lauových filmů není v nedostatku akčních hrdinů, jako spíš ve zpuchřelých scénářích a nedostatku tvůrčí invence. Ale dost rýpání - schovejte Storm Riders do šuplíku a pojďte se mrknout na Savioura, který zcela jistě spasí vaše hladové duše. ;) 80% (20.04.2017) (méně) (více)