Chvíle štěstí
Xingfu shiguang
Hotel Šťastné chvíle
Obsahy(1)
Hrdinou čínského snímku režiséra Yimou Zhanga je obyčejný dělník středního věku Zhao, který by se rád by oženil se ženou, jíž namluvil, že je bohatý. Jeho nejlepší přítel Li má nápad, jak by mohli vydělat peníze: starý autobus v městském parku by mohli proměnit v hodinový hotel pro dvojice, které si chtějí užít trochu soukromí. Plán moc nevychází, protože Li je příliš staromódní, ale Zhao se u své snoubenky setkává s její půvabnou nevlastní dcerou Wu Ying, která je slepá. Ve snaze se dívky zbavit ji žena nabídne Zhaovi a ten slíbí, že nevidomou krásku zaměstná ve svém hotelu jako masérku... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Ze začátku docela obyčejná komedie, ale jakmile se v centru dění ocitne postava mladé Wu Jing, změní se příběh v drama postupně odhalující charakter všech svých postav a dostávající jakousi hloubku, která ústí v nenásilný konec. Jistě, existuje mnoho lepších filmů na toto téma, ale ani tento není špatný. ()
Velmi pěkná, osvěžující a tak trochu černá komedie. Hlavní postava patří mezi ty typy, které vás osloví od samého počátku. Spojení nepříliš bystrého mozku, ale dobrého srdce funguje v kombinaci s nechtěnou slepou dívkou skvěle. Prakticky jediný problém spatřuji v tom, že krátce před tímto filmem vyšel tematicky podobný, ale po všech stránkách lepší Kikudžiro. Zkrátka Takeshi Kitano Yimou Zhanga zahambil, a proto musím s hodnocením níž. 7/10 ()
Ach jo, tyhle příběhy o dobrých, leč osudem stíhaných lidech, mi způsobují kopřivku. Jediné, co Čanga zachránilo je tradiční dobré řemeslo, pár humorných okamžiků v první třetině filmu a moje zamyšlení u závěrečných titulků – bavila jsem se představami, jak by s tímto materiálem (slepá mladičká polosirota, starý dělník a jeho přátelé, zlá macecha) naložili jini režiséři... Kim Ki-duk - macecha dívku týrala, nevlastní bratr ji znásilňoval a posléze byla prodána dělníkům. Ti nejdřív pokračovali v znásilňování a mučení, pak se o ni začali hádat, povraždili se a dívka spáchala nakonec sebevraždu, neboť je to všechno její vina. Cukamoto Šinju - zmutovaní dělníci dívku dovlekli do továrny, kde do ní cpali tak dlouho všemožné železné trubky, až se z ní stalo obrovské polokovové monstrum, které je nakonec pozřelo i s továrnou. Miike Takaši - dívka, prodána skupině vysloužilých gansterů jako otrokyně si z nich vytvořila nový gang zabijáků s vypíchnutýma očima a nechala je umučit k smrti macechu a nevlastního bratra Fukui Šózin - dělníci milující gumové oblečky potkají na ulici neznámé děvče. Všichni je sborem znásilní a pozvrací. A pozvrací a znásilní. Děvčeti se to začíná líbit. Děvče zvrací. Všichni jsou šťastní. ()
Nebýt několika infantilních úletů, mohou Šťastné chvíle konkurovat jihokorejských ždímačkám slz, ale o něco podobného zjevně neusilují, svým zjevem jsou komornější, ušmudlanější a sociální situací postav i zoufalejší. K mimořádnému filmovému zážitku jim přesto kus chybí. 70% Zajímavý komentář: Mi Nü-Chai ()
Východoázijské tradície (tu ohľadom dvorenia, manželstva) sú naozaj veľmi zvláštne, ale aj vďaka nim mohol vzniknúť takýto pekný, citovo precítený film. Síce trošku trvá, kým poriadne chytí za srdce a niekoho srdce možno len tak letmo pohladí, no určite sa oplatí ho vidieť. Aj v ťažkých chvíľach treba hľadať tie krajšie okamihy a tých je vo filme naozaj nespočetné množstvo. Len si ho treba správne vychutnať a tie miesta nájsť. 80%. ()
Reklama