Kimi no na wa.

Tenhle film je opravdu příjemným pohlazením po duši. Začátek sice působil trochu zmatečně, no nakonec se z toho vyklubal překrásný příběh o střetu dvou mladých lidí, které neustále sužoval pocit, že jim v životě něco chybí. Hrozně si cením, s jakou lehkostí a přirozeností děj vygradoval a že i přes komplexní hrátky s časem a prostorem nepůsobil nikterak přeplácaně. Dlouho se mi nestalo, že by ve mně film zanechal takové příjemné hřejivé pocity se špetkou melancholie na závěr, kterou lze stěží popsat slovy. Opravdu nádhera. Vizuálně taktéž. Asi to nebude pro každého, uznávám, ale pokud jste hluboko v srdci trochu snílek, věřím, že si přijdete na své… :) mě osobně to oslovilo daleko víc, než Miyazakiho opěvovaná Cesta do fantazie a vřele to doporučuju všem, kterým nevadí kreslená tvorba. Za sebe pevně věřím, že se na to nedívám naposled… (25.06.2023)

A to už jsem málem zanevřel na člověka, o němž jsem byl přesvědčen, že zažívá postupný úpadek tvůrčích sil a míří nevyhnutelně na dno umělecké propasti. Pakliže si lze vysvětlit všechny Makotovy tvůrčí nezdary posledních let utápějící se v matnosti a vyšeptalosti tím, že si jen šetřil a sbíral síly na tento skvost, budiž mu tyto nedomrlosti odpuštěny a nadšeně poplácán po zádech. To, co jsem od něj čekal, jsem přirozeně dostal i nyní: vycizelovaná vizuální stránka, plynulá animace, západy slunce a malebné oblohy hraničící s kýčovitostí, spousta záběrů na vlaky, plno melancholie a vynikající hudba, byť tentokrát v podání mých oblíbených Radwimps; to vše ovšem nyní ruku v ruce se zajímavou zápletkou, která ač zdaleka není kdovíjak originální a kdekdo by ji mohl označit za směs nejrůznějších anime klišé, je zpracována nadmíru zdařile a nabízí nejrůznější interpretace příběhu, čímž v divákovi film silně doznívá i po zhlédnutí. Je to hravé, milé, vtipné, ale netlačí to prvoplánově a hloupě na city. Je to typicky makotovské, všechny jeho trademarky jsou tu a ve vysoké míře, ale zároveň je to svébytné a v kontextu Makotovy tvorby nezaměnitelné dílo. Je to eintopf, který balancuje na tenké hraně povrchní líbivosti, kdy v něm lze vidět jak pouze audiovizuálně podmanivou příběhovou patlanici, tak mnohovrstevnaté dílo, jež vás nenechá ani na minutu v klidu a bude ve vás rezonovat delší dobu – a Micuha a Taki si mě jasně přetáhli k sobě na tu druhou stranu. Po hodně dlouhé době konečně jeden hype, se kterým souzním a na jehož vlně jsem se taky nechal svézt. Malé bezvýznamné plus za to, že mě Šinkai donutil si po devíti letech koupit jak nějaký film na DVD, tak jeho soundtrack. A menší mínus za to, že jsem se tím fenoménem nechal semlet opravdu drtivě a nedokázal odolat vypláznutí nechutného množství jenů za návštěvu tematické kavárny a koupi hromady blbostí typu bločky, propisky a pohledy. Takový drzý film! (Viděno v Tóhó Cinemas Nidžó, Kjóto, 11/2016.) (20.10.2018)

Myslím, že je velká škoda, že se ještě nepodařilo japonské anime pořádně dostat i do českých kin. Myslím, že má celkem velký potenciál, i když je pravda, že aby to bylo komerčně úspěšné, asi by to docela dlouho trvalo. Ale i tak je to škoda, protože snímek "Kimi no na wa." je důkazem toho, že o hodně přicházíme. (22.03.2018)

Mysteriózní film působí moderně a přitom vychází i ze starých příběhů o návratu do míst, které znáš jen ze snu. Líbilo se mi časové i prostorové prolínání, ale přiznávám, že jsem se v něm občas ztrácela. Nechci na film uplatňovat logiku, takže jsem se nechala unášet a čekala, až se mi roviny opět propojí a vysvětlí. Se závěrem se stupňuje napětí a také emoce. SHRNUTÍ: Vzpomínky na věci, které se nestaly. Zapomnění důležitých milníků, které se staly. (09.07.2019)

Nejlepší Šinkaiův celovečerní film a rozhodně jeden z nejlepších animovanejch filmů 21 století. To přirovnání k Life is Strange je docela dost na místě ( Časově nekoherentní svět, předzvěst pomalu se blížící katastrofy ). Doufám, že se v příštím filmu Šinkai už ale tématicky pohne dál. Téma odloučení na pozadí platonické lásky je sice fajn, ale už by to chtělo změnu. A nebo ne? (26.06.2017)