Zničeni láskou

Scénář je poměrně jednoduchý, lze ho zařadit do jakékoliv jiné instituce, ale ten francouzský pel, kdy na mě prýštila nejen chemie těch dvou osob, to je pro ně tak typické, že bych to poznala i beze zvuku a titulků. To nevlastní každá země. A jen tak mimochodem, neznám zamilovaného člověka, který by jednal naprosto smysluplně..........to jen tak na okraj. (18.01.2018)

Mě se to jako líbilo. Chápu, že mé hodnocení je hodně ovlivněno pohledem na Adele. Já se mu totiž vůbec nedivím, ruku na srdce, kdo by dokázal odolal. Nějak nám vyrostla od doby, kdy jako náctiletá zkoumala nejenom svou sexuální identitu, do velmi krásné ženy. Zároveň mě v podstatě přinutila ignorovat ty blbosti, co v tom filmu jsou. Kde jako berou tolik prostoru se potkávat pořád o samotě ve věznici? Beru to jako krásnou studii vývoje vztahu a vlivu, který může mít každý z nás na osobu, kterou má skutečně rád. Pro ni a pro potřebu být s ní, dokážeme obětovat skoro cokoliv. (07.03.2022)

příběh chlapa, kterému zalil testosteron mozek.Vášeň tam moc nebyla jen takové pronásledování stalkera.Adéle zaškatulkovali do témat se sexuální tématikou:lesbická tématika,nahá těla,nahý sex, blízké záběry na její sexy obličej....I herečky stárnou.Ani takový sexsymbol jakým byla v mládí Catherine Deneuve nestavěla jen na svém sexapealu. (03.03.2020)

Příběh mohl být zpracován mnohem lépe. Herečka do role vězenkyně byla skvěle vybrána a své role se zhostila na výtečnou, bohužel herec do role ředitele vůbec nesedí a z jeho strany je to zahráno nepříliš uvěřitelně. Poměr mohl začít uvěřitelnějším způsobem. Úplně tam nesedí ani vztah s manželkou a přehnané používání chytrých telefonů. Jinak prostředí věznice je vykresleno dobře, napětí postupně stoupá a vášeň a emoce tam nechybí. (16.04.2017)

Každá národní kinematografie má svoje stěžejní téma. Nepřekvapí, že u Francouzů je to láska ve všech podobách - včetně těch zakázaných. Zničení láskou ale trpí jedním záasadním problémem - totiž že ve filmu o spalující vášni skutečná vášeň jaksi chybí. Vztah mezi Annou a Jeanem je naprosto nevěrohodný, ti dva k sobě prostě nepasují, není z nich cítit jiskření, chemie, nic. Několikrát se můžeme podívat na jejich soulož (mimochodem, zajímalo by mě, jak je možné v takovém vězení s tolika zaměstnanci a kamerovými systémy najít tolik času a prostoru pro tolikeré hrátky), pokaždé jí ale chybí zanícení. Anna škemrá, že by chtěla znovu, potřetí, počtvrté, ještě jednou, ale celou dobu vypadá, že se nudí a nebaví ji to. Příběh je vyprávěný z chladného odstupu, jako kdybychom sledovali strohé soudní přelíčení. Zcela tak vyšumí motiv z Faidry, kterou Anna čte, o relativizaci viníka a oběti, protože k rozměrům antické tragédie má snímek hodně daleko. Lze si proto najít nějaké sympatie alespoň pro jednoho z nich. Alespoň že Adèle Exarchopoulosová je výborná. Možná ne přesně trefená, protože určitě není démonickou femme fatale, ale co by pobláznila o tolik staršího chlapa s rodinou, spíš něžnou zranitelnou laní s vyplašeným pohledem. Po Životu Adele má ale za sebou další zajímavou roli. (02.03.2018)