Hlasy ze záhrobí

Hlasy zo záhrobia sa dajú považovať za pekne vyprofilované giallo. Obsahujú všetko, čo správne giallo obsahovať má - krimi motív, hororové prvky či nahotu, no napriek tomu sa ani v rámci tohto polozabudnutého subžánru nedajú označiť za nadpriemernú snímku. Detektívna časť príbehu nefunguje tak ako by mala - pohnútky činu sú priehľadné, vzhľadom k malému počtu postáv je okruh podozrivých hneď od začiatku viac menej jasný a rádoby ohromujúce záverečné odhalenie nie je až tak prekvapujúce, ako by si Lucio Fulci určite želal. (27.05.2010)

Povedený detektivně horrorový příběh z dílny mistra žánru Lucia Fulciho navíc inspirovaná povídkou od dalšího mého oblíbence, Cliva Barkera. Sice jsem (aniž bych si četl obsah filmu) čekal nějakou další zombiárnu, ale tohle mě taky bavilo, prostě klasický Fulci. Zároveň jeden z mnoha filmů, který by se sem, do ČR, nebýt Řitky neměl šanci dostat. (21.03.2010)

Báječná sranda, která nemá hlavu ani patu. Film je doprovázen příšernou hudbou, kterou snad hrál opilý pianista na midi klávesy. Děj se od začátku do konce v podstatě nikam neposune. Je zde velká kumulace naprosto nelogicky nahých lidí. Triky jsou k smíchu, herecké výkony taktéž. Osvětlovač a kameraman asi popíjeli s pianistou, neboť kamera působí snad laciněji, než z reklam na prášky z devadesátých let a nasvícení interiérů je žalostné. Navíc pojídání očí, které si mohu koupit na pouti jako žvýkačky mne opravdu rozhodilo. Pokud si někdo myslí, že tento film je hororem, který má nějakou atmosféru, tak ať mi prosím napíše. Víc jsem se bál snad i u večerníčků. (25.09.2008)

Velmi příjemná detektivka s hororvými motivy. Určitě jsem se nenudil. Sice jsem od začátku tušil kdo bude viníkem, přesto jsem byl průběhem filmu mile překvapen. Scény snové jsou místy až úsměvné svojí kýčovitostí, ale přesto si film po celou svoji dobu udržuje jistou míru tajemna čímž mi je velmi sympatický. Dávám 60 procent... :-) (05.12.2008)

Lucio Fulci (ZOMBI 2, THE BEYOND, DOM PRI CINTORÍNE) nikdy nepokladal scenár a herecké výkony za ktovieakú filmovú prioritu, napriek tomu mali jeho snímky dva veľké plusy: jedinečnú hororovú atmosféru a neuveriteľné gore. HLASY ZO ZÁHROBIA nakrútil v roku 1991, teda päť rokov pred svojou smrťou, jednalo sa o jeho predposledný film (nasledovali ešte DVERE DO TICHA) a HLASY ZO ZÁHROBIA podľa toho vyzerajú: je to nostalgické, melancholické a symbolické lúčenie s fanúšikmi a žánrom pokojnou ódou muža, ktorý po večeroch rozmýšľa nad smrťou a pije červené... samozrejme, u Fulciho to automaticky nevylučuje prítomnosť zombíkov, ktorí vás roztrhajú na kúsky (alebo ubodanie milého, pekne oblečeného, chlapčeka). Výsledkom je nudný ale džentlmenský hybrid o nepokojnom duchovi a jeho dcére. (11.10.2008)